Davilla
 Davilla | |
|---|---|
.jpg) Davilla sessilifolia s plody | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dileniotvaré (Dilleniales) |
| Čeleď | dileniovité (Dilleniaceae) |
| Rod | Davilla Vand., 1788 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Davilla je rod rostlin z čeledi dileniovité. Jsou to liány a šplhavé keře s jednoduchými střídavými listy a žlutými květy. Plodem je tobolka obklopená 2 zbytnělými kališními lístky. Rod zahrnuje 33 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Americe. Některé druhy mají význam v domorodé medicíně.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Zástupci rodu Davilla jsou liány a šplhavé keře. Rostliny mohou být lysé nebo rezavě huňaté, odění je složené z jednoduchých chlupů. Listy jsou jednoduché, střídavé, papírovité nebo kožovité, s křídlatým řapíkem, na omak více či méně drsné vlivem přítomnosti křemičitých tělísek v epidermis. Květy jsou oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových, latovitých květenstvích. Kalich je složen z 5 nestejných lístků, z nichž 2 vnitřní dužnatějí a později vysychají a obklopují plod. Koruna je žlutá, složená ze 3 až 6 (většinou 5) obvejčitých korunních lístků. Tyčinek je mnoho. Gyneceum je tvořeno 1 nebo 2 volnými, nesrostlými plodolisty obsahujícími po 2 vajíčkách. Čnělky jsou lehce postranní, zakončené štítovitou bliznou. Plodem je nepravidelně pukající tobolka obklopená zbytnělým kalichem a obsahující 1 nebo 2 semena. Semena mají tenký bílý míšek.[1][2][3]
-
Křídlatý řapík D. kunthii -
Květy D. sessilifolia -
Plody D. kunthii
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod Davilla zahrnuje 33 druhů.[4] Je rozšířen výhradně v tropické Americe v oblasti od jižního Mexika po Bolívii a Paraguay a na Karibských ostrovech.[3] Největší areál mají druhy Davilla kunthii a Davilla nitida, rozšířené od Mexika po Bolívii.[4] Centrum druhové diverzity je v jihovýchodní a severovýchodní Brazílii. Zástupci rodu často rostou v sekundárních porostech.[2]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Květy jsou opylovány hmyzem, údajů je však velmi málo. U amazonského druhu Davilla kunthii byly jako hlavní opylovači prokázány včely z čeledí včelovití (Apidae) a ploskočelkovití (Halictidae), v menší míře pak včely z čeledi čalounicovití, vosy a pestřenky. Na květech druhu Davilla nitida byly pozorovány nebodavé včely rodu Trigona.[3][5]
Obsahové látky
[editovat | editovat zdroj]Z druhu Davilla kunthii byly izolovány různé flavonoidy, mezi jinými myricetin, kvercetin a kempferol, a obsahuje také saponiny. V semenech je obsažen kofein.[6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Druh Davilla kunthii je v domorodé medicíně používán jako léčivá rostlina. Odvar slouží jako tonikum, při bolestech zad a jako antiseptikum. Kůra se používá při desinfekci přeříznuté pupeční šňůry u novorozenců.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Missouri: Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5. (anglicky)
- ↑ a b GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
- ↑ a b c KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 9. Berlin: Springer, 2007. ISBN 3-540-32214-0. (anglicky)
- ↑ a b HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RECH, André Rodrigo; MANENTE-BALESTIERI, Fatima Cristina de Lazari; ABSY, Maria Lúcia. Reproductive biology of Davilla kunthii A. St-Hil. (Dilleniaceae) in Central Amazonia.. Acta Botanica Brasilica. 2011, čís. 25(2). Dostupné online.
- ↑ GUARALDO, L.; SERTIE, J.A.A.; BACCHI, E.M. Antiulcer action of the hydroalcoholic extract and fractions of Davilla rugosa Poiret in the rat. Journal of Ethnopharmacology. 2001, čís. 76.
- ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky)
