David Oppenheimer
David Oppenheimer | |
---|---|
David ben Abraham Oppenheimer na mědirytu od Jana Jiřího Balzera (1772) | |
Narození | červen 1664 (8. sivanu 5424) Worms |
Úmrtí | 12. září 1736 (7. tišri 5497) (ve věku 72 let) Praha |
Povolání | rabín a sběratel |
Denominace | judaismus |
Dynastie | Oppenheimerové |
Hlavní zaměření | rabínská literatura |
Pohřben | Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
David ben Abraham Oppenheimer, hebrejsky רבי דוד בן אברהם אופנהיים (červen 1664 ve Wormsu – 12. září 1736 v Praze) byl pražský vrchní rabín, zemský rabín moravský a český, velký znalec Talmudu a vášnivý bibliofil.
Život
[editovat | editovat zdroj]David Oppenheimer se narodil v německém Wormsu do zámožné rodiny, jeho otec Abraham zde byl vedoucím představitelem židovské obce. V mládí byl žákem rabína Gersona Ulifa v Metách, jehož literární odkaz publikoval, studoval také u Já'akova Sacka, otce Chachama Cviho (a tedy dědečka Já'akova Emdena). Jeho strýcem byl Samuel Oppenheimer, tzv. "dvorní Žid" a císařský dodavatel pro rakouskou armádu v rakousko-tureckých válkách.
Oppenheimer se roku 1686 stal rabínem a již o čtyři roky později, v roce 1690 byl v pouhých 26 letech zvolen rovnou zemským rabínem (landesrabbiner) moravským se sídlem v Mikulově. Roku 1702 pak byl jmenován vrchním pražským rabínem. Císařským výnosem z roku 1718 byl povýšen do úřadu vrchního zemského rabína českého a moravského a obě funkce vykonával až do své smrti z Prahy.
V roce 1701 byl Oppenheim také jmenován "knížetem země izraelské" ("Nasí Érec Jisra'el"), později i rabínem Jeruzaléma, což bylo bezpochyby vyjádření díků a uznání podpory tamní v té době nepočetné, avšak symbolicky nesmírně důležité židovské komunity; především za jeho finanční zásluhy, z velké míry spolurealizované právě se strýcem Samuelem z Vídně.
Taktéž díky strýcově štědré finanční podpoře byla za Oppenheimerova rabinátu v Židovském ghettu po ničivém požáru Prahy v roce 1689 vystavena honosná barokní Klausová synagóga, dodnes jedna z největších v Čechách. Na finanční podporu Samuela Oppenheimera dodnes upomíná dedikační nápis na svatoschráně na Tóru.
Za svého života se mu podařilo shromáždit obrovské množství hebrejských a jidiš knih, jeho knihovna čítala asi 8000 svazků (asi 7000 výtisků a asi 1000 rukopisů) a patřila tak ve své době k nejrozsáhlejším sbírkám tohoto druhu v Evropě. Tento počin by opět nebyl možný bez podpory štědrého strýce Samuela; část knih pro něj během osmanské kampaně obstaral jakožto válečnou kořist samotný princ Evžen Savojský. Drtivá většina tzv. "Oppenheimerovy sbírky" byla po jeho smrti prodána do univerzitní knihovny v anglickém Oxfordu, kde dodnes tvoří základ zdejší judaistické sbírky.[1]
Je autorem asi dvaceti knih zabývajících se zejména halachou a aggadou, včetně nejznámějšího díla, svazku rabínských responzí s názvem נשאל דוד "Nešal David" - "Tázali se Davida".
Rabín David Oppenheim patří vedle rabiho Löwa, Jom Tov Lipmanna Hellera, Kli Jakara či Jechezkela Landaua k nejvýznamnějším rabínských osobnostem Čech a Moravy, jehož dílo a odkaz je dodnes celosvětově ceněno a studováno.
Jeho hrob se nachází na Starém židovském hřbitově v Praze-Josefově. Náhrobní kámen byl v roce 1978 restaurován.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Oppenheimer (Rabbiner) na německé Wikipedii.
- ↑ https://digital.bodleian.ox.ac.uk/collections/oppenheim/
- ↑ Židovské museum v Česku (angl.). www.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 25-08-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-10-2014.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]TEPLITSKY, Joshua. Kníže knih. Jak jeden sběratel vybudoval nejtrvalejší a nejpozoruhodnější židovskou knihovnu v dějinách. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3312-3
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu David Oppenheimer na Wikimedia Commons
- Literatura od a o Davidu Oppenheimerovi v Karlsruheském virtuálním katalogu (německy) Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Dějiny rodiny Oppenheimerových (německy)