Přeskočit na obsah

Dardania (sídliště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rampy a pěší zóna.
Jeden z panelových domů na uvedeném sídlišti.

Dardania (srbsky Дарданија) je panelové sídliště v hlavním městě Kosova, Prištině.

Poprvé se výstavba městské zástavby v této části města objevila v územním plánu Prištiny, který vznikl z pera tehdejšího architekta Bashkima Fehmiu.[1] Stály zde nízké domy a periferiální zástavba, která živelně vznikala po druhé světové válce.

Sídliště se původně mělo jmenovat Dardana, resp. Trojúhelník (srbsky trougao). Současný název, odkazující na albánskou národní tradici prosadil Jakub Bunjaku z prištinského magistrátu. [2] Trojúhelníkovitý tvar vychází z vymezení třech ulic (Billa Clintona (tehdy Leninova), Jusufa Gërvaly a Dëshmorët e Kombit (Mučedníků Národního osvobození, tehdy Titova). Sídliště bylo realizováno v souvislosti s vlnou rozsáhlých investic celojugoslávského významu, která probíhala v 70. letech 20. století. Sídliště se stalo velmi brzy po dokončení atraktivním místem k bydlení, a to díky občanské vybavenosti (vznikly zde školky, školy a obchody). Tisk ji tehdy představil jako nejkrásnější část Prištiny. Ač šedé panelové bloky, stály v kontrastu s původními domy kosovské oblastní metropole.

Vzhledem k době, kdy vznikala (tj. ve stejné době jako probíhala obnova nedalekého města Skopje po ničivém zemětřesení v roce 1963 byl projekt silně ovlivněn myšlenky japonského architekta Kenzo Tange. Výsledný a vítězný urbanistický návrh byl od studia APZ ze Záhřebu, rozhodnutí padlo v roce 1973 a výstavba byla zahájena o rok později. Centrálním prvkem sídliště se stala pěší zóna zakrývající parkoviště a v podzemí vedoucí ulici (dnes ulice Idrize Gjilaniho. K ní je přiléhající nejvyšší budova, která nese název Páteř (albánsky Kurrizi, srbsky Kičma). Kromě až patnáctipatrových věžových domů zde vznikly i nižší budovy, mnohdy i běžné přízemní domy. Typické bylo také využití barev, které se odlišovaly podle místa a funkce, díky čemuž byly vytvářeny nové orientační body. Postaveno bylo v trase původní ulice i kryté tržiště, které mělo odkazovat na tradici nakupování v regionu právě v těchto prostorech.

Život v největším a uvedeném panelovém domě v 90. letech 20. století byl námětem i dokumentárnímu filmu, který zde byl natočen.[3] Lokalita se stala neformálním centrem života albánské mládeže v této době během ostré segregace a napjaté atmosféry 90. let 20. století v Kosovu.

V této části Prištiny se kromě uvedené blokové zástavby nachází i budova KEK. Získala také svoji telekomunikační budovu, navrženou architeky ze Sarajeva a dobudovanou v roce 1983.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Arber I. Sadiki: Arhitektura javnih objekata Prištine u razdoblju od 1945 do 1990 godine: Društveni i oblikovni faktori (srbsky)
  1. Článek na strákách balkanstorymap.org (anglicky)
  2. Jakub Bunjaku, čovjek koji je dao ime naselju Dardanija. Kosovo 2.0 [online]. [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. (srbsky) 
  3. Documentary explores Kurrizi, the axis of Albanian social life in the ‘90s. Prishtina Insight [online]. [cit. 2024-10-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]