Dagmar Hyková-Táborská

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dagmar Hyková-Táborská
Rodné jménoDagmar Hyková
Jiná jménaDagmar Táborská, Dagmar Taborsky
Narození10. května 1935
Praha
Úmrtí22. ledna 2005 (ve věku 69 let)
Toronto
Příčina úmrtírakovina
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánístřihačka, herečka, filmová režisérka, učitelka a filmová producentka
OceněníČervená stuha
ChoťVáclav Táborský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dagmar Hyková-Táborská také Dagmar Táborsky, rozená Hyková (10. května 1935 Praha – 22. ledna 2005 Toronto) byla česká filmová střihačka, režisérka, producentka, pedagožka a herečka, od roku 1968 žijící v Kanadě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 10. května 1935. V 15 letech nastoupila do ateliérů Československého státního filmu na asistentskou pozici třetí střihačky. Během tohoto období spolupracovala s etablovaným střihačem Antonínem Zelenkou. Ve 21 letech pak začala působit jako hlavní střihačka v Československé televizi. Tam později působila i jako režisérka, v redakci zpravodajství. Režírovala Televizní noviny a také organizovala spoustu přímých přenosů.[1]

Při budování své kariéry v Československé televizi dálkově studovala Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze.[1]

Byla provdaná za filmového režiséra Václava Táborského.[2][3]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

ČSSR[editovat | editovat zdroj]

Již od začátku svého působení u filmu začala ztvárňovat menší role v několika filmech a reklamách. Neměla však velké herecké ambice, a tak se v této oblasti více neuchytila. V roce 1966 byla účastnicí autonehody vozidla štábu Československé televize. Při nehodě zemřeli dva její kolegové, zatímco ona utrpěla vážné poranění, které ji do ukončení rehabilitací bránilo vykonávat její povolání. V roce 1968 byla zahraničními zpravodajskými televizními společnostmi ORF, ZDF či BBC vyzvaná ke spolupráci. Krátce na to především kvůli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Československo opustila a emigrovala do Kanady.[1]

Během pobytu v zahraničí stříhala všechna audiovizuální díla Emila Radoka. V roce 1975 zase film Jána Kadára s názvem Co mi táta nalhal. Stejným způsobem se podílela i na loutkových seriálech z produkce Animette Canada a na dokumentárních snímcích torontské skupiny Okno - The Window.[1]

Kanada[editovat | editovat zdroj]

V Kanadě natáčela dokumentární filmy o etnických menšinách, nejčastěji o Inuitech a Indiánech obecně. Za dokument Vianoce – Slovak Canadian Christmas pojednávající o tématu přenášení národnostních zvyků do nového prostředí obdržela v roce 1979 ocenění s názvem Červená stuha na Festivalu etnografických filmů v New Yorku. Tento typ audiovizuálních děl také opakovaně produkovala. Zároveň vyučovala střihačskému řemeslu mladé filmaře na Conestoga College v Kitcheneru i v Humber College v Torontu.[1]

Dne 22. ledna 2005 podlehla v Torontu rakovině. Její boj s touto nemocí byl dokonce zaznamenán v knize Život v prodlouženém čase (2007). Počínaje rokem 2005 začala FAMU udělovat talentovaným studentkám (spolu s finanční odměnou) cenu, která nese její jméno.[1]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Střihačka (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Herečka[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f Dagmar Hyková-Táborská. csfd.cz [online]. [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Dagmar Hyková-Táborská. csfd.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ Český Film - znalostní databáze. libri.cz [online]. [cit. 2023-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-27. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dagmar_Hyková-Táborská&oldid=23762362“