Přeskočit na obsah

DRB řada E 19

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrická lokomotiva řady E 19
Lokomotiva E19 12
Lokomotiva E19 12
Řada (DRG)E 19
Řada (Německo)119
Základní údaje
VýrobceAEG, Siemens, Henschel
Výroba v letech1938
Počet vyrobených kusů4
ProvozovatelDRG, DB
Období provozu19381978
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě110 700 kg
Délka přes nárazníky16 920 mm
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu1'Do'1'
Trvalý výkonE 19.0: 3 720 kW
E 19.1: 3 460 kW
Maximální povolená rychlost180 km/h
Napájecí soustava15 kV / 16,7 Hz
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elektrické lokomotivy řady E 19 byly nejrychlejšími lokomotivami Deutsche Reichsbahn. Dosáhly rychlosti 180 km/h a zároveň byly nejvýkonnějšími rámovými elektrickými lokomotivami na světě.

Německé říšské dráhy - Deutsche Reichsbahn - zamýšlely v roce 1937 pořízení nových elektrických lokomotiv s maximální rychlostí 180 km/h pro trať Berlín – Halle (Saale) – Mnichov, které by zároveň byly schopné dopravovat vlaky rychlostí 60 km/h na sklonově náročné trati Frankenwaldbahn Lichtenfels - Saalfeld. Objednaly proto po dvou strojích u firmy AEG a konsorcia Siemens / Henschel. Lokomotivy AEG obdržely označení E 19 01 a 02, lokomotivy Siemens/Henschel E 19 11 a 12. Obě provedení vycházela z osvědčené řady E 18. Na první pohled se odlišovaly jiným uspořádáním oken a větracích otvorů.

Pohon dutým hřídelem - tzv. Federtopfantrieb - byl zesílen a výkon lokomotivy byl oproti řadě E 18 zvýšen. Hodinový výkon byl 4000 kW (E 19.0), resp. 4080 kW (E 19.1), trvalý 3720 kW (E 19.0), resp. 3460 kW (E 19.1). Lokomotivy Siemens-Henschel byly navíc vybaveny brzdovým odporníkem, takže mohly brzdit dynamicky nezávisle na trakčním vedení.

E 19 01 byla představena veřejnosti v roce 1938 v červeném nátěru. Všechny čtyři stroje byly po rozsáhlých zkouškách nasazeny na přelomu let 1939/1940 do provozu. Vlivem vypuknutí války výroba dalších lokomotiv nepokračovala. Lokomotivy E 19 byly koncipovány pro rychlostní zkoušky až do rychlosti 225 km/h, které se však nikdy neuskutečnily.

Deutsche Bundesbahn

[editovat | editovat zdroj]

Všechny čtyři lokomotivy převzaly Německé spolkové dráhy (DB). Jejich maximální rychlost omezily na 140 km/h a lak byl změněn na zelený. Lokomotivy byly přiděleny depu Norimberk a nasazovány na trasách Norimberk - Frankenwald - Probstzella (NDR) a Norimberk - Řezno. Přechodně byly lokomotivy umístěny i v Hagenu. Lokomotivy jezdily až do 70. let. První byla odstavena z provozu v roce 1975, poslední - 119 002 - 26. ledna 1978.

Další osudy

[editovat | editovat zdroj]

Do dnešních dnů se zachovaly dva stroje - E 19 01 v červeném nátěru stojí v Německém technickém muzeu v Berlíně a E 19 12 taktéž v červeném nátěru v Dopravním muzeu v Norimberku. Tato lokomotiva byla ke 150. výročí železnic v Německu obnovena a opatřena tmavomodrým nátěrem. Lokomotivy 119 002 a 011 byly v Mnichově sešrotovány.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku DRB-Baureihe_E_19 na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]