Džakó Numata
| Džakó Numata | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1544 Šógunát Ašikaga |
| Úmrtí | 4. září 1618 (ve věku 73–74 let) Tokugawský šógunát |
| Povolání | samurajka |
| Choť | Fudžitaka Hosokawa |
| Děti | Tadaoki Hosokawa Okimoto Hosokawa Jukitaka Hosokawa |
| Rod | Klan Numata a Klan Hosokawa |
| Příbuzní | Tadataka Hosokawa, Okiaki Hosokawa, Tadatoši Hosokawa, Tacutaka Hosokawa, Čó Hosokawa, Koho Hosokawa, Tara Hosokawa a Hosokawa man (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džakó Numata (japonsky 沼田麝香, Numata Džakó) také známá jako Maria Hosokawa (japonsky 細川 マリア, Hosokawa Maria; 1544 – 4. září 1618) byla japonská šlechtična z období Sengoku. Byla první manželkou Fudžitaky Hosokawy a matkou Tadaokiho Hosokawy.[1] Nejvíce se proslavila, když doprovázela manžela a bojovala po jeho boku při obléhání hradu Tanabe, během vojenského tažení Sekigahara.
Život
[editovat | editovat zdroj]Džakó byla dcerou Micukaneho Numaty, pána z hradu Kumagawa v provincii Wakasa, který byl vazalem klanu Ašikaga. Kolem roku 1563 se provdala se za Fudžikatu Hosokawu a v roce 1563 porodila syna Tadaokiho. Pod vlivem své snachy Gracii Hosokawy, konvertovala ke křesťanství. V roce 1600 se Išida Micunari, velitel Západní armády v bitvě u Sekigahary, pokusil vzít Gracii jako rukojmí. Vazal rodiny Gracii zabil a spolu se zbytkem rodiny spáchali seppuku a vypálili sídlo. Tento incident Džakó velmi zasáhl. Později, když západní armáda dosáhla brány hradu Tanabe, odvážně bojovala po boku své rodiny při obléhání.[2]
Obléhání hradu Tanabe
[editovat | editovat zdroj]Klan Hosokawa na straně Iejasu Tokugawy (Východní armáda) proti Išidovi Micunarimu (Západní armáda) něhem rozhodujícího vojenského tažení Sekigahara.
Během obléhání hradu Tanabe se zde nacházelo pouze 500 vojáků z Východní armády, kteří bránili hrad před 15 000 vojáky Západní armády. Džakó měla při obléhání důležitou roli. V noci si oblékla svou zbroj a obcházela muže na hlídce, aby je povzbudila. Také vytvořila diagram praporů těch nepřátelských jednotek, které buď střílely vysoko, aby nikoho nezasáhly nebo střílely z mušket nabitých pouze s prachem.
Generál, který obléhání velel, choval k manželovi Džakó hlubokou úctu. Kvůli tomu chyběl útoku bojový duch obvyklý při samuraiských obléhání – útočníci se bavili střílením do zdí z děl naplněných pouze střelným prachem. Fudžitaka Hosokawa složil zbraně teprve po nařízení císaře Go-Józeie.To se však odehrálo 19 dní před bitvou u Sekigahary a ani on, ani útočníci se do bitvy nemohli zapojit.
Po vítězství Východní armády v Sekigahaře byla Džakó a její rodina odměněna a pochválena Tokugawou.[3]
Pozdější život
[editovat | editovat zdroj]Po bitvě u Sekigahary se klan Hosokawa stal jedním z věrných klanů šogunátu Tokugawa. Její syn Tadaoki Hosokawa byl odměnen lénem v provincii Buzen a vydal se sloužit Tokugawovi při obléhání Ósaky. Džakó přežila celé období válčících států. Zemřela 16. července 1618 ve věku 75 let, tři roky po obléhání Ósaky. Její hrobka se nachází v chrámu Nanzendži v Kjótu.
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]- Objevila se jako generická hratelná postava v herní sérii Samurai Warriors 4 Empires.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Numata Jakō na anglické Wikipedii.
- ↑ FREDERIC, Louis-Frédéric. Japan Encyclopedia. [s.l.]: Harvard University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9780674017535. (anglicky)
- ↑ TURNBULL, Stephen. Samurai Women 1184–1877. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2012-01-20. Dostupné online. ISBN 9781846039522. (anglicky)
- ↑ ROWLEY, G. G. An Imperial Concubine's Tale: Scandal, Shipwreck, and Salvation in Seventeenth-century Japan. [s.l.]: Columbia University Press, 2013. Dostupné online. ISBN 9780231158541. (anglicky)