Dům U Říšského orla (Kadaň)

Dům U Říšského orla
Základní informace
Stavebník	neznámý
Poloha
Adresa	Jana Švermy (dříve Svatá) čp. 18, Kadaň, Česko
Ulice	Jana Švermy
Souřadnice	50°22′36,8″ s. š., 13°16′6,67″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	37815/5-1714 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Říšského orla (čp. 18) je měšťanský dům v ulici Jana Švermy (dříve Svatá) na Starém Městě v Kadani. V jeho sousedství se nachází gotická věž Svaté brány, jedné z hlavních bran původního městského opevnění.

Dějiny domu a jeho majitelé

V domě U Říšského orla probíhala v roce 1534 některá z církevně-politických jednání mezi římským a českým králem Ferdinandem I. Habsburským, saským kurfiřtem Johannem Friedrichem, papežským nunciem Pierem Paolem Vergeriem, kardinálem Albrechtem Braniborským a saským vévodou Georgem Bradatým o míru mezi katolíky a luterány ve Svaté říši římské. Slavnostně byl pak 29. června 1534 uzavřen tzv. Kadaňský mír v zahradě františkánského kláštera Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani. V městských písemných pramenech je však dům poprvé zachycen k roku 1535, kdy byl jeho majitelem měšťan Hans Pauer. Už v roce 1539 jej však vlastnil jeho syn Hans, který dům prodal Melicharu Paukerovi. V 16. století se pak dům postupně objevuje v majetku měšťanů Philippa Pannosche a Georga Zettliczera, jenž dům roku 1586 prodal Christophu Albrechtovi. Christoph Albrecht, pozdější královský rychtář v Kadani, obdržel roku 1601 od římského císaře Rudolfa II. právo užívat erb s heraldickou figurou srny a predikát „von Rethal“.

K pozoruhodným osobnostem vlastnícím dům U Říšského orla patřil například i kadaňský měšťan Nikolaus Schmidt. Jeho syn Nikolaus Leopold se dokonce zúčastnil bitvy na Bílé hoře (1620) na straně císařské armády a později bojoval i v Uhrách, Kladsku, Nizozemsku, Slezsku, Lužici, Sasku, Rakousích i Pomořansku. Schmidtové, od roku 1665 užívající šlechtický predikát „von Schmidtfeld“, byli velkými dobrodinci františkánského kláštera, k jehož kostelu Čtrnácti sv. Pomocníků nechali v roce 1699 přistavět kapli sv. Kříže s rodinnou hrobkou. V letech 1670 až 1687 patřil dům perníkáři Georgu Stöhrovi. Za velkého požáru Kadaně z 1. října 1811 patřil dům U Říšského orla k jediným dvěma domům, které oheň nezničil. V roce 1866 byl před vpádem pruské armády sňat z fasády říšský orel, aby nepůsobil jako provokace Prusů. Nový orel zde byl znovu osazen teprve roku 1903, a sice na náklady tehdejšího majitele domu Emila Görnera. V roce 1918 sice orel vzbudil značnou nelibost českých vojáků, odstraněn byl však až v roce 1945. Poté byl uložen v kadaňském muzeu a později přechodně instalován v interiéru Kadaňského hradu. Na své místo se vrátil až během rekonstrukce domu po roce 1990.

Domovní znamení

Na fasádě domu čp. 18 se nejspíše již koncem 16. století nacházel plasticky vyhotovený říšský orel, který byl upomínkou na tzv. Kadaňský mír z roku 1534. Současné znamení je stylizovaným habsburským orlem s korunou rakouských císařů, jehož pařáty i zobák (v heraldice označované jako zbroj) jsou na rozdíl od původního znaku Svaté říše římské zlaté. Obě tato vyobrazení orla jsou především symbolem svrchované císařské moci nejvyššího panovníka křesťanstva usilujícího o světovládu. Orel, jako takový, je již od antiky symbolem síly a vítězství a v různých modifikacích byl hojně užíván i císaři starověkého římského impéria.

Odkazy

Literatura

HLAVÁČEK, Petr. Kadaňská domovní znamení. Kadaň: Město Kadaň, 2019.
HLAVÁČEK, Petr. Kadaňský poutník. Kulturně-historický průvodce starou Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2015.