Důl Chuquicamata
| Důl Chuquicamata | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Typ díla | povrchový důl |
| Těžba | měď, zlato |
| Poloha | |
| Stát |  Chile |
| Region | Antofagasta |
| Provincie | El Loa |
| Obec | Chuquicamata |
| Souřadnice | 22°17′26″ j. š., 68°54′7″ z. d. |
  Chuquicamata | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | státní podnik Codelco (La Corporación Nacional del Cobre de Chile) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chuquicamata je povrchový důl v poušti Atacama v regionu Antofagasta v severní části Chile. Důl Chuquicamata je největší měděný důl na světě.[1][2] Důlní prostor má tvar oválu, je cca 4,5 km dlouhý, 3,5 km široký a více než 1 km hluboký. Těžební prostor představuje plochu cca 13 km². Vlastníkem dolu a jeho provozovatelem je chilská státní těžební společnost Codelco (La Corporación Nacional del Cobre de Chile).[3]
Geografie a klima
[editovat | editovat zdroj]Důl se nachází v nadmořské výšce cca 3000 metrů asi 15 km vzdušnou čarou směrem na sever od Calamy, centra provincie El Loa.[4] [5]Antofagasta, správní centrum stejnojmenného chilského regionu, leží na pobřeží Tichého oceánu zhruba 220 km vzdušnou čarou směrem na jihozápad od Chuquicamaty.[6]
Calama patří k nejsušším místům na Zemi, na jaře roku 2015 však byla celá oblast včetně těžebního prostoru Chuquicamata po prudkých deštích postižena záplavami, doprovázenými oběťmi na životech.[2] Od Chuquicamaty dále na sever až k obci Ollagüe na hranicích s Bolívií se na andské náhorní plošině Altiplano rozprostírá národní přírodní rezervace Alto Loa (španělsky Reserva nacional Alto Loa).[7] Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2005 a je největším chráněným územím v Chilské republice.[8][9] Místní obyvatelstvo tvoří Atacamové, původní obyvatelé pouště Atacama na severu Chile, dále Kečuové a Ajmarové.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší období
[editovat | editovat zdroj]Název lokality Chuquicamata pochází z ajmarštiny. Je odvozen od výrazu chuco nebo chuqui, označujícího měděné pracovní nástroje, případně zbraně. Atacamové, kteří se označují též jako Lickanantai, dobývali měď především v ryzím stavu, která se v této lokalitě vyskytovala na povrchu či nehluboko pod povrchem. Podle archeologických nálezů, datovaných až do doby 500 – 450 let př. n. l., původní obyvatelé vytěžený kov zpracovávali několik kilometrů od naleziště, na březích řek Salado a Grande, kudy procházela stará incká cesta. V roce 1536 španělský dobyvatel Diego de Almagro zmiňuje ve svých zápiscích, že u řeky Kamac – Mayu (později nazvané Rio Grande) získal měděné podkovy pro své koně.
Průmyslová těžba
[editovat | editovat zdroj]Přípravy na zahájení těžby ložiska Chuquicamata započaly v roce 1882, první měď z této lokality prezentovala americká těžařská společnost Guggenheim Bros. 18. května 1915.
V průběhu let těžařská společnost několikrát změnila název (Chile Copper Co., Anaconda Co. a Chile Exploration Co.). Do Chuquicamaty přišli za prací tisíce horníků.
V roce 1923 v Chile Copper Co. získala majoritu společnost Anaconda za 77 miliónů dolarů, což byla největší transakce v historii Wall Streetu.[10] Poblíž těžebního prostoru byl vybudován tábor pro horníky. V jeho sousedství vznikl ještě druhý, tzv. americký tábor, kde sídlili američtí inženýři a manažeři. Obydlí v dělnickém pracovním táboře, jehož výstavba započala v roce 1917, byla původně velmi primitivní, nebylo zde žádné hygienické zázemí ani elektřina. Teprve v průběhu desetiletí se tábor postupně proměnil v město s veškerou infrastrukturou.
Na počátku 70. let 20. století po nástupu Salvadora Allendeho do prezidentského úřadu došlo v Chile k velkému znárodnění rozhodujících odvětví. Znárodněny byly též doly, včetně Chuquicamaty, která přešla do vlastnictví státního podniku Codelco. Zároveň byla zahájena rozsáhlá revitalizace a přestavba stejnojmenného hornického města.
V roce 1991 byla Ministerstvem hornictví Chilské republiky vydána vyhláška Reglamenta funcionamiento de establicimientos emisores de anhidrido sulfuroso, material particulad y arsenico en todo el territorio de la republica.[11] Vzhledem k výskytu látek, ohrožijucích zdraví a životy obyvatel hornického města, byla zahájena příprava přesídlení jeho obyvatel do Calamy. Proces přesídlení byl dokončen v roce 2007. Devadesátiletá existence města byla uzavřena ve dnech 31. 8. – 1. 9. 2007 oficiálním programem.[12] Od ledna 2008 je území někdejšího města úředně vedeno jako "průmyslová zóna".
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Před uzavřením města (srpen 2007)
[editovat | editovat zdroj]-
Plaza Los Héroes -
Budova divadla -
Domy v centru města -
Chuquicamata 5. 8. 2007
Po vysídlení (únor 2016)
[editovat | editovat zdroj]-
Hornická kaple -
Opuštěné domy -
Městský park -
Cesta k dolu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chuquicamata na španělské Wikipedii. (Týká se jen sekce Historie.)
- ↑ Mineralienatlas - Fossilienatlas. Chuquicamata Mine [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Záplavy v Chile: Nejsušší místo na Zemi se potýká s opačnou pohromou [online]. Česká televize - ČT 24, 2015-03-27 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
- ↑ División Chuquicamata [online]. Codelco [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Alto El Loa [online]. Municipio Calama [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-23. (španělsky)
- ↑ SLUNEČKO, Jakub. Zázrak na poušti. Respekt. 2019-05-06, roč. XXX, čís. 19, s. 7.
- ↑ Poloha dolu na mapy.cz
- ↑ Reserva Nacional Alto Loa [online]. [cit. 2017-02-03]. Topografická mapa. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-04. (španělsky)
- ↑ ARRIBA, Volver. La belleza de la reserva Nacional Alto Loa. Mercurio Calama [online]. 2005-06-12 [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-04. (španělsky)
- ↑ Areas protegidas en Chile [online]. Ministerio del medio ambiente (Ministerstvo vnitra Chilské republiky) [cit. 2017-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-18. (španělsky)
- ↑ Memoria Chilena. El sueldo de Chile en el siglo XX. Origen de la gran minería del cobre (1904-1930) [online]. Biblioteca National de Chile [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Reglamenta funcionamiento de establicimientos emisores de anhidrido sulfuroso, material particulad y arsenico en todo el territorio de la republica (ve znění z roku 2010) [online]. Ministerio de minería, 2010-04-16 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ARRIBA, Volver. Cuenta regresiva para cierre de Chuquicamata Esperan masiva despedida a poblado minero ubicado en Segunda Región. El Mercurio Antofagasta [online]. 2007-08-31 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (španělsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Chuquicamata na Wikimedia Commons - (anglicky) Father Copper Archivováno 11. 2. 2017 na Wayback Machine.
- (anglicky) Copper Mining
