Dřevec
| Dřevec | |
|---|---|
 Náves ve Dřevci | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kožlany |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′12″ s. š., 13°32′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 128 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dřevec (3,99 km²) |
| Nadmořská výška | 430–440 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 44 (2021)[2] |
  Dřevec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 32981 |
| Kód k. ú. | 632988 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dřevec je vesnice, část města Kožlany v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Dřevec zaujímá rozlohu 398,56 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 115 obyvatel.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Na počátku husitských válek roku 1419 zastavil opat Gotfrýd ves s 15 statky doživotně Hanuše z Kolovrat, ale 5 usedlostí bylo během válek zničeno. Po smrti Hanuše se Dřevec vrátil do majetku kláštera, ale až do roku 1550 se majitelé několikrát střídali.
Roku 1554 zastavil opat Bohuslav ves Floriánu Gryspekovi a ta se stala součástí kaceřovského panství. V roce 1558 bylo ve vsi 10 usedlostí, na kterých hospodařily rodiny Jana Kachka, Míky Vochoče, Jana Radima, Matěje Vojtěchů, Matěje Číhy, Václava Dudela, Petra Noska, Jakuba Hanzy a Matěje Macháčka.
Po bitvě na Bílé hoře se ves po konfiskaci majetku Gryspeků vrátila roku 1623 zpět do majetku kláštera. Během třicetileté války bylo vypáleno dalších 5 statků a k roku 1651 žilo v Dřevci jen 20 obyvatel.
V roce 1680 vedl místní rodák, rychtář Jiří Radim, selské povstání proti klášterní vrchnosti. Povstání neuspělo a vzbouřenci museli vysázet lipovou alej k Mariánské Týnici, z níž zbyla poslední Radimova lípa. Rychtář Radim má pamětní desku na čp. 18.
Ves byla v majetku klášter až do jeho zrušení roku 1785.
V minulosti bylo nedaleko vsi otevřeno několik ložisek keramických jílů, povrchová těžba byla však ukončena a ložiska se zbytkovými zásobami jsou považována za neperspektivní.
Roku 1967 byl zavezen návesní rybník.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Dřevec sousedí na severu s Kožlany, na východě s Černíkovicemi a Všehrdy, s Brodeslavy na jihovýchodě, s Hodyní na jihozápadě a s městem Kralovice na západě. Ves leží na Dřeveckém potoce v rovinatém terénu čtyři kilometry jihovýchodně od Kralovic.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 195 | 123 | 173 | 182 | 180 | 169 | 177 | 126 | 115 | 134 | 166 | 130 | 135 | 115 | 128 |
| Počet domů | 29 | 20 | 29 | 29 | 29 | 29 | 32 | 38 | 109 | 32 | 32 | 40 | 42 | 36 | 44 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1976 Dřevec byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a v letech 1961–1976 v okrese Plzeň-sever. Od 30. dubna 1976 je částí města Kožlany v okrese Plzeň-sever. V letech 1869–1880 a v letech 1961–1976 k obci patřily Buček a Hodyně a v letech 1961–1976 také Černíkovice a Hedčany.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- zděná kaple s trojbokým závěrem a zvoničkou nad průčelím, okolo roku 1870
- usedlost čp. 13 na podlouhlé návsi s fasádou se secesními motivy
- smírčí kříž z 16. století z pískovce s jednoduchým křížem
- smírčí kříž z 18. století s nápisem Barbora Hibnerowa 1761, rytinou lebky a zkřížených hnátů
- kamenná sloupková boží muka sv. Vavřince z konce 18. století při rozcestí na západním okraji vsi
- zděná kaplička P.Marie při silnici na Kralovice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 110, 47, 145, 135. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Karel Rom: Představujeme obce regionu: Dřevec; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (20003/2004), č. 2, s. 2.
- Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/2003), č. 2, s. 3–4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřevec na Wikimedia Commons - Dřevec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Smírčí kříže v Dřevci Archivováno 5. 5. 2005 na Wayback Machine.
