Děkanství v Táboře
| Děkanství | |
|---|---|
 čelní pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotika, klasicismus |
| Výstavba | středověk |
| Přestavba | 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | Děkanská 6, Tábor, Tábor,  Česko |
| Ulice | Děkanská |
| Souřadnice | 49°24′53,03″ s. š., 14°39′27,86″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28684/3-4547 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům děkanství, resp. areál arciděkanství, s adresou Děkanská č.p. 305/6, je umístěn v centru historického města Tábora, v jižních Čechách, v městské památkové rezervaci (výnos MŠK čj. 36.568/61-V/2).[1] Nachází se za kostelem, v severozápadním rohu Žižkova náměstí, mezi ulicemi U děkanství a Děkanskou a je součástí táborské katolické farnosti, jejíž hlavní stavbou je pozdně gotický děkanský kostel Proměnění Páně z roku 1512.
Stavba je středověkého původu, je významným dokladem původní pozdněgotické výstavby, je hodnotná svými historickými detaily. Objekt má také urbanistický význam, jeho dominantní průčelí s architektonickými prvky hraje výtvarnou úlohu ve skladbě celého okolí. Jeho vnější hmota spoluvytváří prostor ve spojitosti se sousedním děkanským kostelem.
Severně od budovy se nalézá děkanská zahrada, s vchodem z Děkanské ulice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Historie táborské farnosti je datována od roku 1420.[2] Stavba s čp. 6, stojící na nepravidelném pozemku p. č. 385 o výměře 526 m²,[3] má v obvodových zdech středověké základy. V roce 1645 vyhořela, jako velká část domů v této části města, protože v té době bylo základní stavební surovinou dřevo.[4] Paradoxně tak ničivé požáry pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, většinou i k uplatnění nových architektonických prvků.[5]
Po požáru dům nějakou dobu chátral, pak proběhlo spojení se sousedním domem, kde byl umístěn záchod pro faru. Koncem 17. stol. byla zrušena pavláčka a zazděny spojovací dveře mezi domy, v kapli byly zbořeny postranní kruchty; v pustém místě za farou vznikla zahrada. Roku 1741 byla přistavěna kolna, v roce 1772 stáje. Pozdněgotická stavba byla přestavěná v barokním stylu, později, v první polovině 19. století, v letech 1847 – 1853, byl řešen její špatný stavebnětechnický stav a byla dále upravována. V roce 1870 byla osazena nová okna a dveře, v roce 1894 proběhla oprava šindelové krytiny. V roce 1917 byl zamítnut návrh postavit novou budovu děkanství, případně stávající nastavit o patro. V roce 1969 byla zřízena koupelna, v roce 1980 provedena nová střešní krytina.
Koncem roku 1991 (resp. k 15.1.1992) byl táborským děkanem jmenován Vladimír Vyhlídka, ten se postaral o další opravu farní budovy, novou elektroinstalaci a snížení stropů v místnostech prvního patra, zřízení elektrického topení v kanceláři a v zimní kapli. Předchozí fasáda z třicátých let 20. století byla v roce 1995 opravena, proběhla také rekonstrukce sociálního zařízení.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Nárožní dům je jednopatrový. Čelní průčelí má jednoduché tříosé, na severu čtyřosé, na východní straně pološtít, na západě štít trohúhelný. Dům má četné, historicky hodnotné klenby, a zachované původní konstrukce. Cihelné pasy - oblouky, sklenuté do středového pilíře, jsou v místnostech přízemí doplněné trámovými stropy; další prostora je segmentem zaklenutá; v přízemní hale jsou také masivní kamenné krakorce s pozůstatky původního přechodu do kostela. Velká valeně klenutá prostora je přístupná z přízemní chodby, pod původní pavlačí, půlkruhovým kamenným portálkem s okoseným ostěním. V patře je síň s trámovým stropem, ostatní místnosti jsou plochostropé.[6]
Ve sklepě je kamenná valená klenba z 16. století.
Táborská síť sklepení
[editovat | editovat zdroj]Ve stejné době byl také dokončován systém táborského podzemí. V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. stol.(tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů; mnohde ve třech podzemních patrech. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku.[7] Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint; jeho celková délka je obdivuhodná - cca 14 km. Teplota se zde pohybuje po celý rok kolem 10 °C. Poprvé byly sklepy zpřístupněny veřejnosti v roce 1937 (tehdy šlo o prohlídku několika samostatných sklepů). Stávající prohlídková trasa Husitského muzea vznikala až po 2. světové válce (v roce 1947 dal podnět architekt Vojtěch Kraupner), dnes je dlouhá cca 800 metrů a začíná ve sklepení staré radnice, kde je také umístěno lapidárium. Původně končila v domě U Lichviců (do cca devadesátých let), pak byla trasa zkrácena a vychází se už pod sousedním domem - Ctiborův dům. Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[8]
Kulturní památka
[editovat | editovat zdroj]Budova děkanství je vedena jako nemovitá kulturní památka (rejst. č. ÚSKP 28684/3-4547).[9] Vlastníkem stavby je Římskokatolická farnost Tábor. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[10]Město Tábor je od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[8]
Centrum města, kde se nalézá i děkanství, je protkáno hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům.[11]Většinou se jedná o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity). Dům děkanství je důležitou součástí struktury starého města; celé Staré Město bylo vyhlášeno národní kulturní památkou již v roce 1962 (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR.[12]
Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. budova děkanství. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Národní památkový ústav.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Římskokatolická farnost Tábor.cz. farnost-tabor.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Katastr nemovitostí.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Info-česko.cz. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list památky.cz. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Bakalářská práce [online]. VŠ polytechnická, Jihlava [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Jižní Čechy TEĎ cz.. www.jcted.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-12.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
- MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
- BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
- THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu děkanství a fara v Táboře na Wikimedia Commons - https://www.facebook.com/farnosttabor?fref=ts
- https://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/desky/deska8911.html
- https://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/desky/deska0896.html
- https://mapy.cz/zakladni?x=14.6577407&y=49.4147721&z=17&source=addr&id=11321596
