Dürnstein (hrad)
| Dürnstein | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1130 |
| Poloha | |
| Adresa | Dürnstein,  Rakousko |
| Souřadnice | 48°23′52,08″ s. š., 15°31′18,84″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 31478 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zřícenina hradu Dürnstein je ve Wachau, nad obcí Dürnstein v Dolních Rakousích, okrese Kremže-venkov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad postavili v polovině 12. století Kuenringové. Azzo z Kuenringu, praotec Kuenringů, získal území kolem hradu od Kláštera Tegernsee. Jeho potomek Hadmar I. († 1138) hrad postavil. Město Dürnstein i hrad jsou spojené městskými hradbami. Nad kaplí bývalo kdysi vnitřní hradní nádvoří s mohutným sklepem vybudovaným ve skále.
Hrad je známý, protože tu byl vězněn anglický král Richard I. Lví srdce, když se vracel z křížové výpravy od prosince 1192 z iniciativy vévody Leopolda Babenberského za Hadmara II. z Kuenringu, a na žádost německého císaře Jindřicha VI. Štaufského byl za úplatu propuštěn. Anglický král, v arabštině nazývaný Malek al-Inkitar, byl údajně zatčen v hostinci v Erdbergu, když byl nápadný podle sedla a také dvorského chování, které bylo na poutníka, za kterého se i s družinou vydával, přece jen neobvyklé. Podle legendy se mu stal osudným jeho pečetní prsten. Zatčení Richarda I. Lví srdce je zobrazeno v rukopise Petra z Ebula. Obrovské výkupné (150 000 marek ve stříbře) použil Leopold V. mimo jiné na založení Vídeňského Nového města.
V roce 1306 byla poprvé zmíněna hradní kaple, zasvěcená svatému Janu Evangelistovi. Roku 1588 hradní zámek obnovil Streun ze Schwarzenau (1538-1600) jako pevnost. Roku 1645 dobyli Švédové v závěrečné fázi třicetileté války pod Lennartem Torstenssonem také Dürnstein. Při odchodu zničili hradní bránu.[1]
Po roce 1662 již nebyl hrad obyvatelný, ale mohl být znovu opraven. O rok později se stal "Zámek Dürnstein" útočištěm Turků. V roce 1679 byl "Hradní dům" již neobyvatelný a zcela pustl.[1]
V roce 1882 byl hrad zařízen jako „Starhemberg-Warte“ nad Dürnsteinem. Kníže Camillo Starhemberg (1835-1900) nechal vybudovat na vlastní náklady také přístupovou cestu. Dürnstein a jeho zříceniny se staly prvořadým turistickým cílem ve Wachau. Každoročně navštíví místo 1,7 milionu turistů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burgruine Dürnstein na německé Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gans, Hannes: Die Wachau mit Strudengau und Nibelungengau. Wien 2006 (= Falters Feine Reiseführer), 308-314.
- Maalouf, Amin: Der Heilige Krieg der Barbaren. Die Kreuzzüge aus Sicht der Araber. 2. Aufl. München 1997, 225-226, 235-236, 240.
- Petzoldt, Leander (Hg.): Sagen aus Niederösterreich. München 1992, 78-79, 123, 126.
- Zöllner, Walter: Die Geschichte der Kreuzzüge. 6. Aufl. Wiesbaden 1989.
- Wagner, Wilhelm J.: Der große Bildatlas zur Geschichte Österreichs. Wien 1995, 78-79.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dürnstein na Wikimedia Commons - Pověst o Richardovi Lví srdce a o zpěvákovi Blondel
