Přeskočit na obsah

Dívčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dívčice (část obce))
Dívčice
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Znak obce DívčiceVlajka obce Dívčice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZliv
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel608 (2024)[1]
Rozloha19,53 km²[2]
Katastrální územíDívčice
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ373 48
Počet domů289 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.1
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduDívčice 41
373 48 Dívčice
obecdivcice@volny.cz
StarostaMiroslav Stulík
Oficiální web: www.divcice.cz
Dívčice na mapě
Dívčice
Dívčice
Další údaje
Kód obce544361
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dívčice jsou obec v okrese České Budějovice, asi sedm kilometrů severozápadně od Zlivi a asi 9,5 km jihojihozápadně od Jaderné elektrárny Temelín. Žije zde 608[1] obyvatel. Katastr obce leží na území Zbudovských blat.

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1358.

Po roce 1850 byly Dívčice součástí obce Zbudov, samostatnou obcí jsou od roku 1920. V letech 1943–1945 byla připojena k Dívčicím Česká Lhota a Dubenec, po válce se tyto dvě obce osamostatnily a roku 1960 se opět staly součástí Dívčic. V roce 1964 byly připojeny Mydlovary, Novosedly a Zbudov, Mydlovary se ale roku 1990 osamostatnily.[4]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Část katastrálního území Dívčice je v ptačí oblasti Českobudějovické rybníky.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

Dnešní ves Dívčice se dělí na dvě části. Původní obec je nazývána „staré Dívčice“ či Dívčice ves a nověji postavená zástavba u železniční stanice je vedena jako ZSJ Dívčice-u nádraží.[5] Obecní úřad se nachází v části nádraží. Obě části jsou od sebe vzdálené přibližně 1 kilometr, odděluje je rybník „Černá“.

Obec Dívčice se skládá z pěti částí, které všechny leží v katastrálním území Dívčice.

Starostové

[editovat | editovat zdroj]
  • 2010-2014 Milada Pokorná
  • 2014-2018 Radek Livečka
  • od 2018 Miroslav Stulík

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]
Náves

V blízkosti obce se nachází bývalá chemická zpracovna uranových rud MAPE, která patří k největším ekologickým zátěžím v České republice.

V prosinci 2008 byla v blízkosti obce zprovozněna solární elektrárna, která v době svého dokončení patřila k nejvýkonnějším ve střední a východní Evropě. Ročně má vyrábět zhruba 3 200 MWh elektřiny, výkon elektrárny činí 2,85 megawattu.[6]

V obci se nachází železniční stanice Dívčice, která leží na trati Plzeň – České Budějovice. V Dívčicích z této trati odbočuje železniční trať Dívčice–Netolice, ale provoz na ní byl ukončen. V Dívčicích je také autobusová zastávka.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Obec vydává zpravodaj, ve kterém občany informuje o kulturních akcích. V období začátku adventu zde pravidelně probíhá lampionový průvod a slavnostní rozsvícení stromečku při společném zpěvu vánočních koled a popíjení punče (dětskou verzí je čaj). Každé léto se konají slavnosti připomínající vztyčení pomníku Jakuba Kubaty ve Zbudově.

Nejbližší koupaliště se nachází v obci Olešník.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  5. http://www.divcice.cz/obec/o-obci/
  6. Dívčice mají největší sluneční elektrárnu v Česku Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine., ČTK, 15. 12. 2008

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • D. KOVÁŘ, Českobudějovicko I. Levý břeh Vltavy, s. 59-61. České Budějovice: VEDUTA 2008

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]