Cyril Kutlík

Cyril Kutlík
	Cyril Kutlík (okolo roku 1894)
Narození	29. března 1869; Křížlice ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. dubna 1900 (ve věku 31 let); Bělehrad ; Rakousko-Uhersko
Povolání	ilustrátor, malíř a pedagog
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cyril Kutlík (29. březen 1869 Křížlice^[1] – 4. duben 1900 Bělehrad) byl česko-slovenský malíř, ilustrátor a výtvarný pedagog - působil v Srbském království jako zakladatel první malířské školy v Bělehradě (1895). Byl představitel historismu, realismu a portrétního umění. Také pracoval na ilustracích národních kalendářů. Je autorem jedních z prvních národopisních pohlednic na Slovensku.

Biografie

Mládí

Narodil se v Križlicích v Krkonoších (dnes součást obce Jestřabí v Krkonoších) v severních Čechách v slovensko-české rodině.^[1] Jeho otec Bohdan Kutlík (1838–1925),^[2] z rodiny z Oravy, ale narozen v Staré Pazové v srbské Vojvodině, byl zdeevangelický kněz a redaktor českých a slovenských periodik. I další Cyrilovi příbuzní byli evangeličtí duchovní.^[1]

Cyril navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1885 nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Antonína Lhoty a Maximiliána Pirnera. Pražská studia ukončil v roce 1891 malbou Poslední okamžiky Husovy svobody, která byla vystavena i na Jubilejní zemské výstavě v Praze. V letech 1891 až 1893 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a pracoval zejména na malbě portrétů a jiných zakázek. V letech 1893 až 1895 se léčil v Jižním Tyrolsku na tuberkulózu.

V Srbsku

Ještě během studií v Praze, v roce 1887 cestoval do Bělehradu na oslavy věnované lingvistovi Vuku Karadžićovi a zjistil, že Bělehrad nemá malířskou školu. Myšlenka na její založení v něm dozrávala délší dobu až v červenci 1895 odešel do Bělehradu. Srbskou kreslířskou a malířskou školu Kutlík otevřel 5. září 1895 na ulici Kosančićev venac. Kutlíkova škola se téměř každým rokem stěhovala ale hlavně rozrůstala. Sestávala z oddělení pro profesionální malbu, z kurzu pro řemeslníky a z kurzu pro dámy. (V té době např. ještě Malířská akademie v Mnichově neměla samostatné oddělení pro ženy.) Srbská modernistka Nadežda Petrović navštěvovala u Kutlíka ale třídu s muži.

Mezi Kutlíkovy žáky patřili později známí srbští výtvarníci a výtvarnice jako Nadežda Petrović, Borivoje Stevanović, Dragomir Glišić, Ljubomir Ivanović, či představitelé tzv. srbského impresionismu Kosta Miličević a Milan Milovanović. V roce 1900 bylo Kutlíkovo dílo prezentováno na Světové výstavě v Paříži.^[3] Tohoto triumfu se už nedožil.

Úmrtí

Cyril Kutlík zemřel 4. dubna 1900 v Bělehradě ve věku 31 let následkem tuberkulózy. Pohřben byl na Novém hřbitově v Bělehradě.

Po Kutlíkově smrti převzal školu srbský malíř Rista Vukanović, po přerušení provozu během první světové války byla škola roku 1919 obnovena jako státní: Na jejích základech byla posléze roku 1937 vytvořena Akademie výtvarných umění v Bělehradě. V někdejší budově školy v ulici Kosančićev venac později sídlila Národní knihovna Srbska, stavba byla za druhé světové války v roce 1941 zničena během bombardování Bělehradu.

Rodina

Oženěn byl s Miladou Nekvasilovou, dcerou českého inženýra a architekta v Bělehradě Františka Nekvasila,^[4] stavitele původní budovy hotelu Slavija. Nekvasil byl dlouholetým předsedou českého krajanského spolku Lumír v Bělehradě.

Dílo

Kutlíkovo dílo sestává z historických maleb, portrétů, religiózních a alegorických kompozicí, ze žánrových motivů a v menší míře i krajin a zátiší. Věnoval se také ilustracím pro česká a slovenská církevní periodika a národní kalendáře. Vytvořil také několik hlaviček časopisů v Čechách a v Srbsku. Pohlednice s jeho návrhy vyšly mj. v Praze, Ružomberku a Bělehradě.

Galerie

Cyril Kutlík - Studie sedícího starce (olej na lepence) okolo 1894
Cyril Kutlík - Ábelová smrt (olej na plátně) 1894
Cyril Kutlík - Muž v turbanu (olej na plátně) 1888
Cyril Kutlík - Učedník s psíkem (olej na plátně) 1880
Cyril Kutlík – Sv. Gerasimus (olej na plátně) okolo 1896
Cyril Kutlík - Portrét J. Surženého (olej na plátně) 1899
Cyril Kutlík - Podobizna Justíny Bartákové z Humpolce (olej na plátně) 1891
Cyril Kutlík - Dům na svahu (olej na dřevěné desce) 1894

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyril Kutlík na slovenské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c SOA Zámrsk, Evangelická matrika narozených 1869 v Křížlici,str.107. Dostupné online
↑ Bohdan Martin Kutlík. geni_family_tree [online]. 2022-04-28 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
↑ Cyril Kutlík, křižlický rodák (1869-1900), malíř a tvůrce dekorací, dle informací Ivy Paštrnákové z Bratislavy. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
↑ PAŠTRNÁKOVÁ, Iva. Kiril Kutlik i František Nekvasil - zaboravljena imena iz kulturne istorije Smedereva. www.muni.cz. 2009, roč. r. 2. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. ISSN 1452-7111.

Literatura

1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
KUTLÍK, Felix III. Dejiny Kutlíkovcov. Bratislava, 1931.
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 7.4.1900, 40(96, odpolední vydání), s. [3]. ISSN 1214-1240. Dostupné online
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto, 1900. sv. 15, s. 413. Dostupné online
Pamätnica 1789-1989 200 rokov školy v Kulpíne. Kulpín, 1996.

Související články

Češi v Srbsku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Cyril Kutlík na Wikimedia Commons
Cyril Kutlík v informačním systému abART
Diplomová práce Češi a Bělehrad 1918-1939
Dizertační práce Cyril Kutlík (1869–1900)
Dílo Cyrila Kutlíka v SNG

[MatrN-1] SOA Zámrsk, Evangelická matrika narozených 1869 v Křížlici,str.107. Dostupné online

[2] Bohdan Martin Kutlík. geni_family_tree [online]. 2022-04-28 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.

[3] Cyril Kutlík, křižlický rodák (1869-1900), malíř a tvůrce dekorací, dle informací Ivy Paštrnákové z Bratislavy. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.

[4] PAŠTRNÁKOVÁ, Iva. Kiril Kutlik i František Nekvasil - zaboravljena imena iz kulturne istorije Smedereva. www.muni.cz. 2009, roč. r. 2. Dostupné online [cit. 2024-02-11]. ISSN 1452-7111.

[1]

[2]

[3]

[4]