Cyklohepten
| Cyklohepten | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly cis-cykloheptenu | |
| Obecné | |
| Systematický název | cyklohepten |
| Sumární vzorec | C7H12 |
| Vzhled | bílé krystaly[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 628-92-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 211-060-4 |
| PubChem | 12363 |
| ChEBI | 229325 |
| SMILES | C1CCC=CCC1 |
| InChI | InChI=1S/C7H12/c1-2-4-6-7-5-3-1/h1-2H,3-7H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 96,170 g/mol |
| Hustota | 0,824 g/cm3 |
| Tlak páry | 2,6 kPa[1] |
| Bezpečnost | |
 GHS02 | |
| H-věty | H225[1] |
| P-věty | P210 P233 P240 P241 P242 P243 P280 P303+361+353 P370+378 P403+235 P501[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cyklohepten je sedmiuhlíkatý cykloalken s teplotou vzplanutí −6,7 °C. Využití má v organické syntéze a jako monomer při výrobě polymerů. Vytváří cis a trans-izomer.
Trans-cyklohepten
[editovat | editovat zdroj]Cyklohepten se obvykle vyskytuje jako cis-izomer, ale lze získat i trans-cyklohepten, například singletovou fotosenzitivizací cis-cykloheptenu ultrafialovým zářením za přítomnosti methylbenzoátu při −35 °C.[2]
Dvojná vazba trans-izomeru vykazuje značné kruhové napětí.[3]
U jednoduchých alkenů jsou všechny atomy navázané na alkenovou skupinu ve stejné rovině; v případě trans-cykloheptenu ovšem velikost kruhu takovéto uspřádání znemožňuje, protože se zbylé tři uhlíky nemohou přiblížit dostatečně na to, aby mohly uzavřít kruh (v souladu s Bredtovým pravidlem), což vede k neobvyklým vazebným úhlům a/nebo prodloužení vazeb. Část takto vzniklého napětí se uvolňuje pyramidalizací alkenových uhlíků a jejich vzájemnému otočení. Pyramidalizační úhel činí přibližně 37° (0° odpovídá běžné rovinné geometrii) a vychýlení orbitalu p o 30,1°.[2] U ethenu činí bariéra rotace kolem dvojné vazby přibližně 270 kJ/mol a snížit ji lze jen o energii trans-izoeru, přibližně 125 kJ/mol, takže by trans-cyklohepten měl být podobně stálý jako trans-cyklookten; ovšem není a rychle se izomerizuje na cis-cyklohepten. Izomerizace trans-cykloheptenu neprobíhá skrz rotaci alkenové vazby, ale jiným způsobem, vyžadujícím méně energie.[2] Na základě pozorované kinetiky druhého řádu se předpokládá, že trans-cyklohepten nejprve vytvoří diradikálový dimer. Cyklické radikály poté změní geometrii a utvoří méně napjatou konformaci, a nakonec se dimer rozpadne na dvě molekuly cis-cykloheptenu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cycloheptene na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/12363
- ↑ a b c Michael E. Squillacote; James DeFellipis; Qingning Shu. How Stable Is trans-Cycloheptene?. Journal of the American Chemical Society. 2005, s. 15983–15988. doi:10.1021/ja055388i.
- ↑ D. Cain; D. M. Pawar; E. A. Noe. Conformational studies of trans-cycloheptene, trans-cycloheptene oxide, and trans-bicyclo[5.1.0]octane by ab initio calculations. Journal of Molecular Structure: THEOCHEM. 2004, s. 251–255. doi:10.1016/S0166-1280(03)00367-1.