Comăna
| Comăna de Jos Alsókomána | |
|---|---|
 Comăna, řeckokatolický kostel | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°54′49″ s. š., 25°13′53″ v. d. |
| Stát |  Rumunsko |
| Župa | Brašov |
| Historické území | Sedmihradsko |
  Comăna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 99,38 km² |
| Počet obyvatel | 2 803 (2021) |
| Hustota zalidnění | 28,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Obec |
| Oficiální web | www |
| contact | |
| PSČ | 507105 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Comăna či Comăna de Jos (maďarsky Alsókomána, německy Kumanen, Unterkumanen, nářečně Komondjen) je obec v Rumunsku (Sedmihradsku), v Brašovské župě. Patří k ní části Comăna de Sus (Felsőkomána), Crihalma (Királyhalma) a Ticușu Nou (Felsőtyukos).
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Comăna se nachází na stejnojmenném horském potoce u soutoku s řekou Olt; 18 km jižně od města Rupea (Kőhalom).
Historie
[editovat | editovat zdroj]V místě nynější obce byly objeveny doklady osídlení v době bronzové z 2. až 1. století př. n. l. Laténská kultura je zastoupena halštatským sídlištěm z 8. a 9. století; raně středověké osídlení je doloženo v 11. až 13. století.
V 16. století byla Comăna de Jos významným správním centrem východní části Țara Făgărașului v době, kdy Sedmihradsku vládl Ștefan Mailat (který se v Comăně v roce 1502 narodil). Pod jurisdikci tohoto střediska spadaly: Comăna de Sus, Veneția de Jos, Veneția de Jos, Crihalma, Ticușu Nou, Cuciulata a Lupșa.
První písemná zmínka o obci Kwmana, nazvané podle kmene Kumánů, pochází z roku 1469. Od konce 15. století odtud odvozoval svůj přídomek de Komana šlechtický rod Majláth (Maylád) původem z východního Banátu (Szörénység). V 17. až 19. století byla Comăna panským sídlem. V roce 1632 zde měli panské sídlo a majorát Rákócziové; též rod Boérů tu měl panský dům. V roce 1722 zde žilo 90 vrchnostenských rodin a 70 rodin poddaných.
V roce 1851 spotřeboval zdejší lihovar brašovského obchodníka Rudolfa Orghidana 13 000 kg surovin (žito, kukuřice, ječmen) ročně.[1] Po roce 1876 patřila Comăna k župě Făgăraș. Na počátku 20. století se zde pálilo vápno. V letech 1909–1918 byla zřízena maďarská státní škola, původně pro děti Maďarů pracujících na státním statku.[2] Budova školy dnes slouží jako obecní úřad.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 žilo v Comăně 2 556 obyvatel.
Počet obyvatel mezi lety 1850 a 2011 podle maďarského a rumunského sčítání lidu:
| Sčítání lidu | Národnost | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | Počet obyvatel | Rumuni | Maďaři | Romové | Němci | |||
| 1850 | 3 437 | 3 311 | 9 | 117 | – | |||
| 1857 | 3 578 | |||||||
| 1880 | 3 419 | 3 140 | 124 | 147 | 10 | |||
| 1890 | 3 383 | 3 164 | 158 | 52 | 9 | |||
| 1900 | 3 435 | 3 223 | 145 | 33 | 34 | |||
| 1910 | 3 580 | 3 315 | 177 | 63 | 25 | |||
| 1920 | 3 620 | 3 569 | 37 | 14 | – | |||
| 1930 | 3 519 | 3 442 | 38 | 32 | 7 | |||
| 1941 | 3 312 | 3 069 | 18 | 225 | – | |||
| 1956 | 3 254 | 2 956 | 20 | 276 | 2 | |||
| 1966 | 3 135 | 2 867 | 23 | 245 | – | |||
| 1977 | 2 822 | 2 351 | 9 | 459 | 3 | |||
| 1992 | 2 619 | 1 575 | 11 | 1 032 | 1 | |||
| 2002 | 2 635 | 2 005 | 11 | 616 | – | |||
| 2011 | 2 556 | 2 083 | 3 | 375 | – | |||
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Dva památkově chráněné kostely – řeckokatolický ze 17. století a pravoslavný z 18. století.
- Výstava lidového umění a místní historie
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ștefan Mailat (István Majláth) (1502–1550) – purkrabí hradu Făgăraș a sedmihradský kníže
Partnerské město
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alsókomána na maďarské Wikipedii a Comăna na anglické Wikipedii.
- ↑ N. G. V. Gologan: Cercetări privitoare la trecutul comerțului românesc din Brașov. București, 1928, s. 28.
- ↑ Constantin Stan: Școala poporană din Făgăraș și depe Târnave, díl 1. V roce 1909 zde byla zřízena státní škola, Făgărașul. Sibiu, 1928, s. 209–10.
- ↑ Cornel Comșa – Lucian Comșa: Monografia satelor Comăna de Jos și Comăna de Sus. Brașov: Aldus, 2021, s. 44.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Neoficiální blog obce (rumunsky)
- Obrázky obce (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Comăna na Wikimedia Commons
