The Coca-Cola Company
| The Coca-Cola Company | |
|---|---|
.svg){kind=small} Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | Delaware corporation |
| Datum založení | 1892 a 1886 |
| Zakladatelé | Asa Griggs Candler John Stith Pemberton |
| Adresa sídla | Atlanta, 303 13, USA |
| Souřadnice sídla | 33°46′15,6″ s. š., 84°23′47,59″ z. d. |
| Klíčoví lidé | James Quincey |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | nápojářský průmysl, potravinářství a rychloobrátkové spotřební zboží |
| Produkty | Coca-Cola, limonáda, nealkoholický nápoj a alkoholický nápoj |
| Obrat | 43 mld. $ (2022)[1] 38,7 mld. $ (2021)[2] |
| Provozní zisk | 10,9 mld. $ (2022)[1] 10,3 mld. $ (2021)[1] |
| Výsledek hospodaření | 9,5 mld. $ (2022)[1] 9,8 mld. $ (2021)[1] |
| Celková aktiva | 83,2 mld. $ (2018)[3] |
| Vlastní kapitál | 17 mld. $ (2018)[3] |
| Zaměstnanci | 82 500 (2022)[4] |
| Majitelé | Berkshire Hathaway (9,3 %) Vanguard Group (7,4 %) BlackRock (6,4 %) |
| Dceřiné společnosti | Costa Coffee (100 %) Coca-Cola Europacific Partners (19 %) Coca-Cola Amatil (30,8 %) Coca-Cola Beverages Philippines Fuze Beverage Chi Limited (100 %) Energy Brands (100 %) Odwalla (100 %) Minute Maid (100 %) Coca-Cola İçecek (19,1 %) … více na Wikidatech |
| Ocenění | Ig Nobelova cena (2004) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| ISIN | US1912161007 |
| LEI | UWJKFUJFZ02DKWI3RY53 |
| OpenCorporates ID | us_de/88529 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
The Coca-Cola Company (NYSE: KO) je obchodní společnost vyrábějící, distribuující a prodávající nealkoholické nápoje, sirupy a džusy. Je jednou z největších korporací ve Spojených státech amerických. Známá je zejména výrobou nealkoholického nápoje Coca-Cola, který vyrábí již od roku 1892. Sídlí v Atlantě v americkém státě Georgie.
Produkty
[editovat | editovat zdroj]Výběr značek z produkce The Coca-Cola Company:
- Coca-Cola („originál“, Zero, Zero Caffeine Free, Light, Cherry, Life, Vanilla, Caffeine Free)
- Diet Coke („dietní kola“)
- Natura
- Fanta
- Sprite
- Nestea
- Cappy
- Lift
- Barq's
- Tab
- Kinley
- Mr. Pibb
- Mello Yellow
- Vault
Historie
[editovat | editovat zdroj]Byla založena v roce 1886 lékárníkem Johnem Stithem Pembertonem a její původní značka vznikla spojením s Asa Candlerem a přeměnou na obchodní společnost v roce 1892.
Kolem roku 1900 začala společnost prodávat šťávu nezávislým plnicím společnostem, které koupily jejich licenci. První z nich byla v roce 1894 Biedenharn Candy Company v Mississippi, jejímž vlastníkem byl Joseph A. Biedenharn. Tento princip platí dodnes. Podle původního receptu nápoj obsahoval kokain v množství asi miligram na láhev. V roce 1902 byl jeho obsah snížen a od roku 1906 jej nápoj neobsahuje, ale koková příchuť zůstala.
Po Chandlerově smrti v roce 1919 rodina prodala „Coca-Colu“ za 25 milionů dolarů skupině obchodníků vedených Ernestem Woodruffem. O čtyři roky později byl prezidentem The Coca-Cola Company zvolen Robert Winship Woodruff, 33letý syn Ernesta Woodruffa. Ten řídil společnost dalších 60 let. Byl tím, kdo jako první pochopil, jak nesmírné možnosti v sobě skrývá mezinárodní distribuce. Jeho velkolepé představy se staly skutečností: nápoj je dnes k dostání prakticky kdekoliv na světě.
Když Spojené státy vstoupily do druhé světové války, Woodruff jednoznačně zformuloval svůj cíl: „Postaráme se o to, aby si každý americký voják mohl za 5 centů koupit láhev Coca-Cola, bez ohledu na to, kde slouží nebo kolik nás to bude stát“. Ve spolupráci s armádou USA společnost zajistila 64 výroben na plnění nápoje do láhví, které sloužily k zásobování amerických vojáků bojujících na frontách v Evropě, Africe i v tichomořské oblasti. S nápojem se tak seznámil celý svět. Stal se známým prakticky všude, kde se spojenci objevili. S návratem míru pak nastoupila Coca-Cola cestu celosvětové expanze.
V současnosti společnost nabízí přes 400 řad svých produktů v 312 státech či závislých teritoriích.[5] Za rok 2007 měla výnosy 28,9 a zisk 7,2 miliardy dolarů,[6][7] z toho z 37 % na domácím trhu a zbytek celosvětově. Ve všech svých pobočkách zaměstnává přes 90 tisíc zaměstnanců (což z ní činí jednoho z největších soukromých zaměstnavatelů na světě), kteří každý den dopraví k zákazníkům 1,5 miliardy nápojů.[7] Má akcie na NYSE. Značka jejího pilotního nápoje byla v roce 2008 čtvrtá nejdražší na světě, v hodnotě 58,2 mld dolarů.[8]
Současným CEO společnosti je James Robert B. Quincey.
Kritika
[editovat | editovat zdroj]Společnost se ohledně praktik spojených se vedením svých poboček v Indii je kritizována právě v této zemi. Ta se v některých částech potýká s kritickým úbytkem spodních vod, zejména vlivem jejího nadměrného čerpání. Továrny na Coca-colu v Indii čelí kritice za environmentálně neetické chování (resp. chování neslučitelné s dlouhodobou udržitelností), kdy neudržitelným tempem odčerpávají spodní vodu z daných lokalit pro produkci svých nápojů a ty následně odvezou na odbytiště vzdálená až tisíce kilometrů od daného místa, takže voda nemá šanci se přirozeným cyklem vrátit zpět.
BBC hrazená speciální studie z roku 2003 odhalila, že odpadní produkty indické pobočky Coca-coly, propagované jako fertilizéry, byla pro tento účel naprosto neúčinná a navíc obsahovala toxické chemikálie – překročeny byly limity pro některé kovy jako např. olovo a kadmium, které může způsobovat rakovinu. Laboratorní výzkumník David Santillo uvedl, že obzvlášť rozrušující je, že odpadem byly kontaminovány okolní vodní zdroje a limity olova byly překročeny i v nich. Oslovený odborník na jedy John Henry konstatoval, že „výsledky měly devastující následky pro ty žijící v okolních oblastech, kde byl tento odpad vysypán“ a dodal, že nejvíc tížící je efekt, který to má na místní ženy v těhotenství, a předpovídá zvýšení případů předčasných porodů, potratů a rození dětí s postižením.[9]
Pro uvedení Coca-cola Zero byla nasazena virální kampaň, která rozšiřovala vědomě nepravdivé zprávy o údajné zvažované soudní žalobě ohledně napodobování příchuti tohoto produktu. Uvedení v Austrálii doprovázel skandál, ve kterém se přišlo na to, že propagace tohoto produktu byla vedena podvrženou předvojovou skupinou; zahrnovala grafitti a spamming odkazující na blog (stejně jako skupina i www stránky se falešně vydávaly za nezávislé).[10] Kampaň byla shledána jako scestná.[11] Coca-cola Zero určená pro Čínu, Venezuelu a některé další středoamerické země byla v červnu 2009 ve Venezuele zakázána pro obsah problematických umělých sladidel Acesulfamu, Aspartamu a především cyklamátu sodného, který byl v roce 1969 americkým FDA zakázán pro své „rakovinotvorné tumory a vrozené vady“.[12] V srpnu 2012, krátce po skončení letních olympijských her v Londýně, jejichž byla společnost sponzorem, se pro zákaz Coca-Coly vyslovila další středoamerická země a to Kolumbie, prostřednictvím jeho ministra zahraničních věcí, který ji chce dostat z prodejních pultů do konce roku.[13]
Podle studie Cambridgeské univerzity publikované v květnu 2019 v Journal of Public Health Policy, řada výzkumů vlivu produktů firmy Coca-Cola na zdraví často ani nebyla dokončena a publikována.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Coca-Cola Company na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Formulář 10-K. 21. února 2023. Dostupné online.
- ↑ Formulář 10-K. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2019-11-04].
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Annual Report Pursuant to Section 13 or 15(d) of the Securities Exchange Act or 1934. www.sec.gov [online]. United States Securities and Exchange Commission, 2006. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archivovaná kopie. www.thecoca-colacompany.com [online]. [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-05.
- ↑ a b News Release: The Coca-Cola Company announces timing of earnings release and investor conference call. The Coca-Cola Company [online]. 2008-04-02 [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-20. (anglicky)
- ↑ FATUROVÁ, Marie (maf); PIRNEROVÁ, Helena (pin). Nejdražší značkou je Google, bodoval i McDonald’s. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2008-04-21. Dostupné online.
- ↑ Coca-Cola's 'toxic' India fertiliser. BBC News. 2003-07-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Marketing Doctor. Tantillo’s Branding Bite: Pepsi Goes Online (Exclusively). The Marketing Doctor [online]. 2008-03-20 [cit. 2010-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-11. (anglicky)
- ↑ HEARN, Louisa. Coke gets a zero for effort. The Age [online]. 2006-01-25. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEARSON, Tamara. Venezuela Orders End to Coca-Cola Zero Production. Venezuelanalysis.com [online]. 2009-06-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANTUNES, Anderson. Bolivia Set To Banish Coca-Cola To Mark Mayan End Of Capitalism. Forbes [online]. 2012-08-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ University of Cambridge. Contracts give Coca-Cola power to 'quash' health research, study suggests. medicalxpress.com [online]. 2019-05-08 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu The Coca-Cola Company na Wikimedia Commons - https://web.archive.org/web/20090205052943/http://www.thecoca-colacompany.com/ - oficiální stránka společnosti
