Claudio Magris

Claudio Magris
Claudio Magris
Narození	10. dubna 1939 (85 let); Terst
Povolání	novinář, spisovatel, překladatel, esejista, politik, scenárista, germanista a romanopisec
Stát	Itálie
Alma mater	Turínská univerzita
Žánr	esej
Významná díla	Dunaj
Ocenění	Goethova medaile (1980); Cena Bagutta (1987); Manès-Sperber-Preis (1987); Prix du Meilleur livre étranger (1990); Cena Strega (1997); … více na Wikidatech
Politická příslušnost	nezávislý politik
Manžel(ka)	Marisa Madieri
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claudio Magris ([klaudio]; * 10. dubna 1939, Terst) je italský spisovatel, překladatel, germanista a esejista; bývá řazen k postmoderní literatuře.

Život a dílo

Ač Ital, jeho velkým tématem je střední a východní Evropa – jeho rodný Terst býval součástí Habsburské monarchie a bývá ke střední Evropě někdy počítán. Proslavil se nejvíce „sentimentálním cestopisem“ Dunaj – románem, který vyšel roku 1986, a v němž postavil do protikladu Dunaj jako symbol hybridní a kosmopolitní středoevropské kultury a Rýn, zosobnění germánské ideje „čistoty rodu“.

Jeho dalším velkým tématem je němectví a jeho vztah k Evropě. Přednášel také germanistiku na univerzitě v Turínu, nyní je profesorem německé literatury na univerzitě v Terstu.

Český literární časopis A2 zařadil jeho román Poslepu mezi nejlepší světové prózy po roce 2000.^[1]

V letech 1994–1996 byl senátorem.

Píše fejetony do italského deníku Corriere della Sera.

Výběr z bibliografie

Illazioni su una sciabola
Danubio (česky Dunaj, Odeon 1992)
Stadelmann
Un altro mare
Microcosmi (česky Mikrokosmy, Mladá fronta 2000)
Mito absburgico nella letteratura austriaca moderna (česky Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře, Barrister & Principal 2001)
Lontano da dove: Joseph Roth e la tradizione (česky Daleko odkud: Joseph Roth a východožidovská tradice, Sefer 2009)
Alla cieca (česky Poslepu, Mladá fronta 2011)
Non luogo a procedere (česky Pro nedostatek důkazů, Mladá fronta 2019)
Trieste (spoluautor Angelo Ara; česky Terst: identita na hranici, Academia 2021)
Tempo curvo a Krems (česky Zakřivený čas v Kremži: pět povídek, Academia 2022)^[2]
Polene (česky Oči moře: sochy z lodních přídí, Academia 2022)^[3]

Vyznamenání a ocenění

Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1980, Rakousko)
Čestný odznak Za vědu a umění (2012, Rakousko)
rytíř Řádu umění a literatury (8. května 2009, Španělsko)^[4]
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku (1. června 2001, Itálie)^[5]
zlatá Záslužná medaile za kulturu a umění (1998, Itálie)^[6]
Pour le Mérite (2014, Německo)
velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015, Německo)^[7]
Rakouská státní cena za evropskou literaturu (2005)
Mírová cena německých knihkupců
Cena Strega (1997)
Cena knížete asturského za literaturu (2004)^[8]
Cena Franze Kafky (2016)^[9]

Odkazy

Reference

↑ Nejlepší světové prózy od roku 2000. Advojka.cz [online]. [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
↑ Claudio Magris: Zakřivený čas v Kremži. Výběr salonu, knihy. Salon, příloha Práva. Praha: Borgis, 18. srpen 2022, roč. 32, čís. 1290, s. 16. Knihu vybral Jakub šofar. ISSN 1211-2119.
↑ LANCZ, David. Pohledy do dálek. Výběr. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 16. červenec 2022, roč. XXXV, čís. 164, s. 20. [cit. 2022-08-14]. ISSN 0862-5921.
↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 9. května 2009, čís. 113, s. 40172. Dostupné online. (španělsky)
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)
↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reden / Ordensverleihung zum Tag der Deutschen Einheit. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (německy)
↑ Claudio Magris [online]. Archivy | Autoři. Festival spisovatelů Praha [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.
↑ Italský spisovatel Claudio Magris získal cenu Franze Kafky | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudio Magris na Wikimedia Commons
Osoba Claudio Magris ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Claudio Magris
Claudio Magris v Databázi knih

[1] Nejlepší světové prózy od roku 2000. Advojka.cz [online]. [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.

[salon-2] Claudio Magris: Zakřivený čas v Kremži. Výběr salonu, knihy. Salon, příloha Práva. Praha: Borgis, 18. srpen 2022, roč. 32, čís. 1290, s. 16. Knihu vybral Jakub šofar. ISSN 1211-2119.

[orientace-3] LANCZ, David. Pohledy do dálek. Výběr. Orientace, příloha Lidových novin. Praha: MAFRA, 16. červenec 2022, roč. XXXV, čís. 164, s. 20. [cit. 2022-08-14]. ISSN 0862-5921.

[4] Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 9. května 2009, čís. 113, s. 40172. Dostupné online. (španělsky)

[5] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)

[6] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (italsky)

[7] www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reden / Ordensverleihung zum Tag der Deutschen Einheit. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-22]. Dostupné online. (německy)

[8] Claudio Magris [online]. Archivy | Autoři. Festival spisovatelů Praha [cit. 2022-08-14]. Dostupné online.

[9] Italský spisovatel Claudio Magris získal cenu Franze Kafky | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-07-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]