Přeskočit na obsah

Clam-Gallasové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Clam-Gallas)
Clam-Gallasové
Erb rodu
ZeměČeské královstvíČeské království České království
Mateřská dynastie Clamové
TitulyHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabata
ZakladateléKonrád Perger, Kristián Filip Clam-Gallas
Rok založení1757
Vymření po meči1930
Vymření po přeslici1980
Poslední vládceFrantišek Clam-Gallas
Větve roduClamové, Gallasové, Clam-Martinicové
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clam-Gallasové je jméno někdejšího českého hraběcího rodu, jedné z linií původně rakouského šlechtického rodu Perger-Clamů z Korutan, která v roce 1757 převzala jméno vyhaslého italského rodu Gallasů a zdědila jejich převážně česká panství. Linie Clam-Gallasů vymřela roku 1930, zatímco linie Clam-Martiniců pokračuje.

Historie rodu

[editovat | editovat zdroj]
Erb Pergerů z Clamu (1582)

Rod hrabat z Clamu svůj původ odvozují od starobylého rodu původně z Korutan, který vzkvétal pod jménem Pörgerové (Pergerové), urození páni z Höchenpergu, až do první poloviny 14. století, poté však odtud byl při vnitřním štěpení Korutan vypuzen. Rod se poté usadil v Rakousích nad Enží.[1]

Praotcem rodů Clam-Martiniců a Clam-Gallasů je svobodný pán Štěpán Perger, syn Konráda Pergera († 16. listopadu 1521), který je jako první z tohoto rodu zmiňován písemně.[2]

Jedna část rodu přijala roku 1757 jméno vymřelého rodu hrabat Gallasů z italského Tridentska. Jejím zakladatelem byl hrabě Kristián Filip Clam-Gallas (17481805), synovec posledního člena rodu Gallasů hraběte Filipa Josefa. Byl podobně jako jeho syn, nejvyšší maršálek Království českého a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění Kristián Kryštof (17711838) mecenášem hudby a orchestrů v Čechách a také Ludwiga van Beethovena, který věnoval hraběnce Josefíně Clam-Gallasové dvě skladby.[3] Mezi významné členy rodu náležel generál jízdy Eduard Clam-Gallas (18051891), který roku 1850 vyženil část majetku Ditrichštejnů. Rodina vymřela v mužské linii Franzem Clam-Gallasem (18541930).

Svatba hraběnky Gabriely Clam-Gallasové s knížetem Adolfem z Auerspergu, vpředu vlevo matka nevěsty, hraběnka Clam-Gallasová (1914)

Rodové majetky

[editovat | editovat zdroj]

Majetkové těžiště rodu leželo v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce a některá drobná či rozptýlená panství jako Obříství, Velké KlecanyŽďár nad Sázavou. V letech 1762–1765 nechal hrabě Kristián Clam-Gallas přestavět zámek Dětenice v pozdně barokním slohu.

Kromě množství panství vlastnili Clam-Gallasové také architektonicky významné městské paláce v Praze a ve Vídni.

Majetek posledního hraběte v Československu byl zabaven v roce 1945 jeho dcerám, které byly nuceny uprchnout do Rakouska.

Příbuzenské vztahy Clam-Gallasů a Clam-Martiniců

[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma představuje rozdělení hraběcí rodiny Clamů na clamovskou větev starší (Clam-Gallasové), která vymřela po meči 20. ledna 1930 smrtí Franze Clam-Gallase (1854–1930), a mladší (Clam-Martinicové), jejíž příslušníci stále žijí.[4] Základní linie Clamů je zvýrazněna zeleně, zakladatel Clam-Gallasů je zvýrazněn modře a zakladatel Clam-Martiniců červeně. Ze záměrně rozšířeného rodokmenu také vyplývá, jak přešel majetek Gallasů a Martiniců na Clamy. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství vícekrát.

 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Kryštof I.
Clam

1620–1697
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta
z Thürheimu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Kateřina Barbora z Martinic
† 1667
 
 
František Ferdinand z Gallasu
1635–1697
 
 
II. Johana Emerenciana z Gaschin-Rosenbergu
† 1735
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Leopold
Clam

† 1727
 
 
Františka
ze Salburgu
 
 
 
 
Johana Beatrix z Gallasu
† 1716
 
 
Karel Linhart Colonna z Felsu
1674–1716
 
 
I. Marie Anna z Dietrichsteinu
1681–1704
 
 
Jan Václav z Gallasu
1671–1719
 
 
II. Marie Arnoštka z Dietrichsteinu
1688–1745
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Josef
Clam

1700–1737
 
 
 
 
 
 
Marie Anna
z Thürheimu
1744–1805
 
 
 
 
Jan Kryštof II. Clam
1702–1778
 
 
 
 
 
 
Markéta Aloisie Colonnová z Felsu
1714–1782
 
 
 
 
Marie Anna Colonnová z Felsu
1702–1759
 
 
Filip Josef z Gallasu
1703–1757
ultimus familiae
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Gottlieb
Clam

1730/1731–1793
 
 
Karolína Josefa
Desfours
1731–1793
 
 
 
 
 
 
Kristián Filip z Clam-Gallasu
1748–1805
 
 
Karolína Josefína Sporcková
1752–1799
 
 
 
 
Karel Leopold Clam-Gallas
1755–1784
 
 
Antonie Skrbenská z Hříště
1757–1783
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Anna z Martinic
1768–1832
ultima familiae
 
 
Karel Josef z Clam-Martinic
1760–1826
 
 
 
 
 
 
Josefína Karolína z Clary-Aldringenu
1777–1828
 
 
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
1771–1838
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Aloisie
z Clam-Gallasu
1781–1822
 
 
Ludvík Széchényi ze Sárvár-Felsővidéku
1781–1855
 
 
II. Františka z Wurmbrand-Stuppachu
1797–1873
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Clam-Gallasovský erb ve frontonu Libverdského zámečku

Jejich znak vznikl spojením gallasovské orlice a zlatého břevna s clamovskou kočkou na stříbrně a černě děleném poli. Uprostřed leží panna držící parohy.[3]

Významné osobnosti rodu

[editovat | editovat zdroj]
  1. Prof. Dr. Ernst Heinrich Kneschke: „Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung“, 1. Band, A-K, Verlag T. O. Weigel, Leipzig 1852, str. 159 ff.
  2. Klam in Österreich-Lexikon (aktualizace 4. července 2014)
  3. a b HALADA, Jan. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Clam-Gallasové, s. 32–34. 
  4. JIROUT, Vlastimil. Clam [online]. patricus.info [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]