Přeskočit na obsah

Chvalkovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Chvalkovice
Základní informace
Slohgotická architektura a barokní architektura
Poloha
AdresaChvalkovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky26045/6-1638 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Chvalkovice se nachází na ostrohu ve východní části obce Chvalkovice v okrese Náchod. Zámek je nemovitou kulturní památkou, která byla zapsána do státního seznamu kulturních památek v roce 1964 pod č. 26045/6-1638.[1]

Ve východní části obce Chvalkovice stála tvrz, která byla založena pravděpodobně už v první polovině 14. století. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1370, kdy je zmiňován její držitel Petr z Chvalkovic. Tvrz byla postavena z kamene a částečně sroubena ze dřeva. V roce 1548 jsou v zemských deskách Chválkovice uváděny jako zámek a majitelem zámku byl rod Chvalkovských z Hustířan, který držel zámek do roku 1600, kdy jej koupil Petr Dobřenský z Dobřenic. V roce 1678 Ferdinand Dobřenský nechal přistavět nové barokní křídlo s průjezdem do dvora a s vysokou věží. Další úpravy byly provedeny v roce 1738 a kolem roku 1853. V roce 1792 připojil Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský, Chvalkovice k náchodskému panství. V roce 1825 Kateřina Zaháňská nechala strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze a později při dalších úpravách byla stržena věž. V roce 1842 koupil zámek Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Rod Schaumburg-Lippe vlastnil zámek do roku 1918, kdy jej převzal i s pozemky Pozemkový úřad. Ze zámku se stal statek, který na jaře 1926 koupil (jako zchátralý zámek) továrník Vilém Dlabola. Zámek byl opravován v letech 1928–1936 a podle návrhu architekta Karla Jarolímka ze Dvora Králové nad Labem bylo přistavěno východní křídlo a sjednocena fasáda. Po druhé světové válce byl zámek znárodněn a sídlil v něm státní statek, pak náležel obecnímu úřadu a následně jednotnému zemědělskému družstvu. V současné době (2024) je v soukromých rukou a je nepřístupný.[2][3][4][5]

Zámek je patrová trojkřídlá stavba s nádvořím na špici ostrohu, které je uzavřeno zbytkem hradby původní tvrze. Gotické sídlo prošlo renesanční přestavbou přes vrcholné baroko až po secesní přestavbu v třicátých letech 20. století.[6]

Tvrz postavena na vejčitém půdorysu s tupě seříznutou špicí (42 × 32 m) byla situována na skalnaté ostrožně. Zbytek dva metry silné obvodové hradby s několika štěrbinovými střílnami uzavírá v oblouku jižní část nádvoří zámku. Hradba byla postavena z drobného lomového kamene na maltě. Na zdi jsou patrné úpravy v podobě přezdívek a přizdívek či cihelných zazdívek.[7][5] Původní palác stál pravděpodobně v jižní špici a další objekt byl v čelní části tvrze. V období gotiky byla nahrazena západní část zdi, která sjela ze svahu, novou zdí postavenou výše a ve slabším rozsahu.[6]

Opěrná zeď

[editovat | editovat zdroj]

Na západním svahu byla postavena opěrná zeď zpevněna osmi přízedními pilíři a na obou koncích byly vztyčeny věže.[7] Až čtyřmetrové základy opěrné zdi stojí na silné betonové desce.[3] Zeď je neomítaná vyzděna z různě velikých kvádrů s častými haklíky. Hranolová severní věž s nárožními lizénami má vstupní portál s obíhající lištou na západní straně. Nad vchodem je okno s plochou šambránou a vykrojenými kouty. Jižní válcová věž má vstup s obíhající lištou na jižní straně a na západní straně je trojdílné okno v šambráně.[7] Opěrná zeď byla postavena v třicátých letech 20. století.

Budovy zámku jsou patrové částečně podsklepené postavené z lomového kvádříkového zdiva a částečně z cihel. Mansardová střecha se zděnými vikýři je krytá bobrovkami. Sklepy mají převážně valené klenby a jsou přístupné kamenným schodištěm z průjezdu. Vstupní průčelí je členěno devíti okenními osami, pásovou kordonovou římsou, profilovanou hlavní římsou a nárožními lizénami. Okna jsou v šambránách s podokenní římsou. Nad klenákem v šambráně je nadokenní římsa se střídajícím se trojúhelníkovým a segmentovým frontonem. Okna v patře nemají nadokenní římsu, ale mají pod okny lambrekýny. V přízemí je mohutný vjezdový portál s půlkruhovým záklenkem.

Členění křídel je stejné jako u vstupního průčelí. Nádvorní arkáda je pětiosá postavena z tesaných pískovcových kvádrů. Sokl je z kamenných desek, mezipatrová římsa je hranolová a nad hlavní profilovanou římsou je betonová balustrádová atika. Arkády mají neomítané křížové klenby složené ze tří polí oddělenými pasy, v křížení žeber ve vrcholu jsou válcové svorníky. V patře jsou arkády plochostropé.

Východní a západní křídlo mají ploché stropy. Severní křídlo má místnost s valenou klenbou s dvojicí trojbokých výsečí. Na klenbě je vzor kosočtverečných polí. V patře jsou místnosti plochostropé.[7]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-05]. Identifikátor záznamu 137197 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zámek Chvalkovice. www.kultura.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  3. a b Památky v obci - Oficiální stránky obce Chvalkovice. www.chvalkovice.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  4. Zámek Chvalkovice / hrady-zriceniny.cz. www.hrady-zriceniny.cz [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  5. a b Zámek Chvalkovice, Chvalkovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  6. a b Státní archeologický seznam ČR. isad.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  7. a b c d Detail dokumentu - G0338329. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]