Chvédódah
Chvédódah[pozn. 1] byl zarathuštrický obyčej manželských svazků mezi blízkými příbuznými, typicky mezi otcem a dcerou, matkou a synem nebo sourozenci, který byl chápán jako jedno z největších vyjádření zbožnosti. Mytickými pravzory tohoto druhu sňatku byl poměr mezi Óhrmazdem a jeho dcery Spandármad, z kterého se narodil Gajómart, který zase se svou matkou zplodil sourozence, Mašja a Mašjánag, kteří spolu zplodili lidstvo. Nakolik byl teto zvyk běžný je nevyřešenou otázkou, obecně se však předpokládá že byl v době Sasánovské říše rozšířen v královské rodině a mezi aristokracií, snad i mezi kněžstvem, zatímco situace v době kdy vznikaly avestánské texty je pokládána za nejasnou.[1] Mezi příklady chvédódah patří sňatek Kambýsa II. se svou nevlastní sestrou, Artaxerxa II. se svými dvěma dcerami nebo Kaváda I. se svou dcerou Sambyke.[2]
Po pádu Sasánovské říše byl zvyk manželství mezi nejbližšími příbuznými postupně zakázán a zanikl, a výraz chvédódah se počal užívat pro svazek mezi bratrancem a sestřenicí, které se stalo mezi Pársy velmi běžným.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ středopersky, zapisováno též xwēdōdah, avestánsky chvaétvadatha/xᵛaētuuadaθa, jinak též chvétódas
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SKJÆRVØ, Prods Oktor. Encyclopædia Iranica - Marriage: next of kin [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online.
- ↑ KLÍMA, Otakar. Zarathuštra. Praha: Orbis, 1964. S. 123–124.
