Chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky (Klenov)
| Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky (Klenov) | |
|---|---|
_Slovakia15.JPG) | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Souřadnice | 48°55′41,9″ s. š., 21°3′20,66″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Slovenská řeckokatolická církev |
| Zasvěcení | Pokrov přesvaté Bohorodice |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 14. století |
| Další informace | |
| Adresa | Klenov, Slovensko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chrám ochrany přesvaté Bohorodičky (slovensky Chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky) je řeckokatolický raně gotický farní kostel, který stojí v jihovýchodní části obce Klenov na Slovensku. Kostel včetně ochranné opevňovací zdi a zvonice byl v roce 1993 prohlášen kulturní památkou Slovenska.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V kronice je uvedeno, že podle farních záznamů zde byla již ve 12. století zřízena fara. Muselo se jednat o malou osadu, která vznikla v 10. století nebo ještě dříve. V té době byl zde postaven menší hrad, který se jmenuje Hradisko. Pokud je obecní kronika založena na "farních záznamech", naznačuje to, že v minulosti existovala farní kronika, ale bohužel se ztratila. Z papežských desátkových rejstříků se dozvídáme, že ves Klenov byla samostatnou farností v roce 1330, z čehož přirozeně vyplývá dřívější existence vsi i farnosti před rokem 1330. Šlechtic Mikuláš z Perína, který byl majitelem Křižovian, v dopise psaném papeži do Avignonu v roce 1340 uvádí, že mezi jeho poddanými byli i Rusíni - Rutheni. Jedná se o první písemnou zmínku o přítomnosti Rusínů (řeckokatolíků) v Šariši.
Řeckokatolický farní kostel náleží pod děkanát Prešov, archeparchie prešovské.[2]
Kostel
[editovat | editovat zdroj]Řeckokatolický raně gotický farní kostel se nachází na návrší (543 m n. m.) v jihovýchodní části obce. Byl postaven v první třetině 14. století. Byl opravován v 16., renesančně přestavěn byl 17. století a začátkem 18. století byl upraven do barokní podoby. V roce 1913 byl renovován. V roce 1993 by prohlášen kulturní památkou Slovenska včetně areálu a ochranné opevňovací zdi s dřevěnou zvonicí.[3] Při renovaci kostela v roce 2005 byly odkryty záklenky a ostění raně gotických oken a jižního portálu.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kostel je jednolodní zděná stavba na půdorysu obdélníku s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní straně. Fasáda je členěná novodobými okny a opěrnými pilíři. Při opravě v roce 1913 byla původní raně gotická okna nahrazena obdélníkovými okny se segmentovým záklenkem.[4]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Vybavení interiéru pochází z přelomu 19. a 20. století. V kněžišti je zachovaná renesanční hřebínková křížová klenba a část zrušeného kamenného pastoforia, v lodi je valená klenba s lunetami z 18. století.[5][4] V roce 1913 byl kostel vymalován akademickým malířem Mikulášem Jordánem. Ikonostas pochází z roku 1913 a je na něm nad carskými dveřmi vyobrazen znak donátora barona Emericuse Ghillányiho z Fričovce (1860–1922). Lavice pochází z roku 1914.[6]
Zvonice
[editovat | editovat zdroj]U chrámu se nachází dřevěná třípodlažní zvonice z roku 1742, která byla renovovaná v roce 1816.
Základem konstrukce je komolý jehlan tvořený rohovými štenýři, které vybíhají až nad předsazené zvonové patro. Na štenýře je posazen zvonový rošt se zvony z roku 1648 (velký zvon) a z roku 1918. Zvonový rošt (střední podlahový trám) podpírá středový sloup. Ve spodní části je po obvodě okapová stříška. Předsazené zvonové patro má po dvou oknech na každou světovou stranu a je ukončeno vysokou lomenou jehlancovou stříškou. Střecha je šindelová a zvonice je vertikálně bedněna deskami a lištami.[7][4][8] Zvonice má čtvercový půdorys o ploše cca 40 m² a výšku 12 m. Jeden ze zvonů nese název Cyril a Metoděj (1648) na němž je nápis Dar Josifa Cmora i Klembarskych virnikov.[9][6]
Ohradní zeď
[editovat | editovat zdroj]Kamenná ohradní zeď kolem kostela byla postavena v 16. století a byla opravována v 17. století.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vchod do kostela -
Opěrné pilíře a sakristie -
Zvonice -
Schodiště ve zvonici -
Vstup v kamenné ochranné zdi -
Kamenná ochranná zeď -
-
_Slovakia16.JPG)
_Slovakia18.JPG)
_Slovakia7.JPG)
_Slovakia4.JPG)
_Slovakia1.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Farský chrám ochrany Presvätej Bohorodičky | DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online.
- ↑ MYSHO. Krížom-krážom [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-11. (slovensky)
- ↑ a b c Klenov - Kostol Ochrany Presvätej Bohorodičky - www.pamiatkynaslovensku.sk - (klenov-kostol-ochrany-presvatej-bohorodicky). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
- ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Klenov. apsida.sk [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b KLENOV :: turistický sprievodca regiónom Šariš. www.visitsaris.eu [online]. 2021-11-21 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LANGER, Jiři. Dřevěné kostely a zvonice v Evropě. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009. 504 s. Dostupné online. ISBN 9788071859826, ISBN 8071859826. OCLC 648151865 S. 313, 315.
- ↑ MYSHO. Krížom-krážom [online]. [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zo starej zvonice sa neozývalo len zvonenie, ale aj spev. presov.korzar.sme.sk [online]. 2015-06-06 [cit. 2021-12-13]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky (Klenov) na Wikimedia Commons
