Chojniki
| Chojniki Хойнікі | |
|---|---|
 Palácovo-parkový komplex Aŭraamavých | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°54′ s. š., 29°58′ v. d. |
| Nadmořská výška | 128 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Bělorusko |
| Oblast | Homelská |
| Rajón | Chojnický |
  Chojniki | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,5 km² |
| Počet obyvatel | 13 167 (2024)[1] |
| Hustota zalidnění | 642,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 2350 |
| PSČ | 247600 |
| Označení vozidel | 3 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chojniki (bělorusky Хойнікі, rusky Хойники) je běloruské město a administrativní centrum Chojnického rajónu, který leží v Homelské oblasti. Město se nachází 105 km od Homela a 60 km od Mazyru. Území a obyvatelstvo města vzrostlo v důsledku sloučení s obcí Mališaŭ v roce 2009. V roce 2013 zde žilo na 13 320 obyvatel a v r. 2017 12 500 obyv.
Město bylo významně ovlivněno havárií Černobylu v roce 1986. Nachází se poblíž Poleské státní radiačně-ekologické rezervace, vytvořené po havárií. Nachází se zde i její správa, která zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 80 milionů Kč.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě Chojniki (v té době Хвоиники) pochází z roku 1504[2], kdy byla vesnice součástí Litevského velkoknížectví. V různých obdobích vesnice patřila do vlastnictví rodiny Polozů, Lubiecků, Charlinsků, Abrahamovičů, Brozovsků, Šujsků nebo Prozorů[3].
V polovině 16. století stalo se součástí Kievského povětu a vojvodtví. V této době, na břehu řeky Kvěsja, Brozovskové vybudovali dřevěný zámek na ochranu vesnice před útoky z východu, které trvaly až do konce 17. století. V polovině 17. století se město stalo centrem farnosti a vedla těmito místy obchodní cesta Mazyr — Juravičy — Brahin — Ljuběč.
Od roku 1793 bylo pod správou Ruské říše stalo se součástí Řečyckého povětu Minské gubernie.
V roce 1897 počet obyvatel činil 2 700. Nacházely se zde vodní mlýny, továrna a škola. V listopadu 1917 nastala sovětská nadvláda. Od února do prosince 1918 bylo město okupováno německými vojsky.
V roce 1919 se stalo součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Od prosince 1926 je centrem rajónu a v roce 1927 byl předán Běloruské sovětské socialistické republice. Od 25. srpna 1941 do 23. listopadu 1943 byl obsazen německými vojsky. Dne 10. října 1967 mu byl udělen statut města. V roce 1970 zde žilo 9 500 obyvatel.
Město má jednu nemocnici, čtyři školy včetně gymnázia, čtyři mateřské školky, hotel „Журавiнка“, restauraci „Полесье“. Vycházejí noviny Chojnickija naviny (bělorusky Хойнiцкiя навiны), které se v minulosti jmenovaly Leninski scjah (bělorusky Ленiнскi сцяг)
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Viktar Michajlavič Hančarenka (bělorusky Віктар Міхайлавіч Ганчарэнка, * 10. září 1977) — běloruský fotbalový trenér
- Sergej Kucharenko (též Sjarhej Kucharenka, bělorusky Сергей Кухаренко) — bronzový medailista z Mistrovství světa (2003), stříbrný medailista z Mistrovství Evropy (2002), účastník Olympijských her v Sydney (2000) a Olympijských her v Aténách (2004)
- Oleg Loban — vítěz světových a evropských šampionátů, člen národního týmu Běloruské republiky ve vzpírání
- Volha Chudzenka (bělorusky Вольга Худзенка, 12. květen 1992) — bronzová medailistka z Olympijských her 2012 v rychlostní kanoistice
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Хойники na ruské Wikipedii.
- ↑ Численность населения на 1 января 2024 г. и среднегодовая численность населения за 2023 год по Республике Беларусь в разрезе областей, районов, городов, поселков городского типа. National Statistical Committee of the Republic of Belarus. 28. března 2024. Dostupné online.
- ↑ Аrchiwum Główny Akt Dawnych. Аrchiwum Рrozorów і Jelskich. Sygn. 1. S. 3, 200. Sygn. 2. S. 78
- ↑ Бельскі С. В. З гісторыі ўладароў і маёнткаў Брагіншчыны XVI–XVIII стст. // Брагинщина в контексте истории белорусско-украинского пограничья: сборник научных статей / редкол. А. Д. Лебедев (отв. ред.) [и др.]. – Минск: Четыре четверти, 2018. С. 12 – 18
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chojniki na Wikimedia Commons
