Přeskočit na obsah

Charlotta Dorothea Biehlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Charlotta Dorothea Biehlová
Narození2. června 1731
Kodaň
Úmrtí17. května 1788 (ve věku 56 let)
Kodaň
Povoláníspisovatelka, dramatička, překladatelka
Národnostdánská
StátDánsko-NorskoDánsko-Norsko Dánsko-Norsko
Literární hnutípreromantismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotta Dorothea Biehl(ová) (2. června 1731, Kodaň17. května 1788, tamtéž) byla dánská preromantická spisovatelka, dramatička a překladatelka.[1]

Již v raném věku ji její dědeček z matčiny strany, prezident občanského soudu a soudní exekutor, naučil číst a psát, a díky němu se také naučila německy. Když jí bylo osm let, dědeček zemřel a její otec, sekretář Dánské akademie výtvarných umění, který měl velmi omezený náhled na výchovu dívek, jí zakázal číst knihy. Tento zákaz však tajně nedodržovala a sama se dokonce naučila francouzsky, italsky a později i španělsky.[2]

Roku 1761 začala překládat pro Královské dánské divadlo hry zejména z francouzštiny, ale také z němčiny a italštiny. V té samé době začala psát i vlastní hry, inspirované Ludwigem Holbergem.[2] Její dílo tvoří sentimentální, moralistní a rozjímavé komedie a povídky, které dnes již působí poněkud zastarale. Cenné jsou ale její dopisy obsahující velmi zajímavé zprávy a podrobnosti o kulturních poměrech té doby. Významný je také její překlad Cervantesova románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha z let 1776–1777.[1]

Výběrová bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
Spisovatelka na obraze Kristiana Zahrtmanna z roku 1784.
  • Poète Campagnard (1762)
  • Den kiærlige Mand (1764, ‚‘Milující muž‘‘)
  • Den kiærlige Datter (1764. Milující dcera‘‘)
  • Den forelskede ven (1765)
  • Den listige Optrækkerske (1765)
  • Den Ædelmodige (1767)
  • Den prøvede Troskab (1774)
  • Kierligheds-Brevene (1774)
  • Moralske Fortællinger (1781), povídky.
  • Brevveksling imellem fortrolige venner, (1783), knižně vydané dopisy s autorčiným přítelem, mladým vojákem Johanem Bülowem, který s později stal soudním maršálem.
  • Orpheus og Eurydice (1786)
  • Mit ubetydelige Levnets Løb (1787, Můj bezvýznamný životbní příběh), autobiografie.
  1. a b Ottův slovník naučný. 4. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1997. S. 26.
  2. a b [1]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]