Charles Cathcart, 8. baron Cathcart
| Charles Cathcart, 8. baron Cathcart | |
|---|---|
 Erb rodu Cathcartů | |
| Narození | 1686 |
| Úmrtí | 1740 (ve věku 53–54 let) nebo 20. prosince 1740 (ve věku 53–54 let) |
| Povolání | vojevůdce |
| Choť | Marion Shaw (od 1718)[1] Elizabeth Malyn (od 1739)[1] |
| Děti | George Alan Cathcart[2] John Cathcart[2] Eleanor Cathcart[2] Charles Cathcart[2] Schaw Cathcart[2] Elisabeth Cathcart[2] … více na Wikidatech |
| Rodiče | Alan Cathcart, 7th Lord Cathcart[2] a Elizabeth Dalrymple[2] |
| Funkce | člen Sněmovny lordů |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Cathcart, 8. baron Cathcart (Charles Cathcart, 8th Baron Cathcart) (1686 – 20. prosince 1740, Dominika) byl britský generál, politik a dvořan ze staré skotské šlechty. Vynikl jako důstojník ve válkách první poloviny 18. století, později dosáhl hodnosti generálmajora, zastával také funkce u dvora a v parlamentu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starobylého skotského rodu Cathcartů, který od roku 1452 užíval titul lorda, narodil se jako mladší syn 7. barona Cathcarta, jeho starší bratr Allan zemřel v dětství, po matce Elizabeth Dalrymple byl bratrancem maršála 2. hraběte ze Stairu. Od mládí sloužil v armádě a již v roce 1702 se připomíná jako kapitán. Zúčastnil se války o španělské dědictví pod velením vévody z Marlborough, v roce 1715 vynikl při potlačení jakobitského povstání ve Skotsku. Později byl lordem komořím Jiřího II. (1727–1733) a zastával čestné funkce ve Skotsku. Titul barona zdědil po otci v roce 1732, v letech 1734–1740 byl jedním z volených zástupců skotských peerů ve Sněmovně lordů (Representative Peer of Scotland). Souběžně postupoval v armádních hodnostech (brigádní generál 1735, generálmajor 1739). Za války o Jenkinsovo ucho byl jmenován vrchním velitelem v severní Americe proti španělskému vpádu, zemřel však cestou na ostrově Dominika, kde byl také pohřben. V literatuře se uvádí jako jeden z mála příkladů nepříliš bohatého skotského šlechtice, který na počátku vlády hannoverské dynastie dosáhl vlivného postavení v armádě, v politice a u dvora[3]. Vysoké funkce zastávali i jeho potomci v několika generacích, jeho vnuk William Cathcart (1755–1843) byl významnou osobností napoleonských válek a v roce 1814 byl povýšen na hraběte.
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl jen z prvního manželství s Marion Shaw (respektive Schaw, 1700–1733). Synové dvojčata George a John narození v roce 1719 zemřeli v dětství, dědicem titulu byl další syn Charles Cathcart, 9. baron Cathcart (1721–1776), pozdější generál a diplomat, další syn Schaw Cathcart (1722–1745) padl v bitvě u Fontenoy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2006 s. 193 ISBN 80-86642-23-2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rodokmen Cathcartů Archivováno 16. 11. 2019 na Wayback Machine.
- 8. baron Cathcart na webu thepeerage
