Charles Austin Beard
| Charles Austin Beard | |
|---|---|
 Charles Austin Beard (1917) | |
| Narození | 27. listopadu 1874 Knightstown |
| Úmrtí | 1. září 1948 (ve věku 73 let) New Haven |
| Místo pohřbení | Ferncliff Cemetery |
| Alma mater | DePauw University (do 1898) Kolumbijská univerzita |
| Povolání | historik novověku, historik, vysokoškolský učitel, mírový aktivista a spisovatel |
| Zaměstnavatel | Kolumbijská univerzita |
| Choť | Mary Ritter Beard (1900–1948) |
| Funkce | předseda (Americká politologická asociace; 1925–1926) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charles Austin Beard (27. listopadu 1874 Knightstown – 1. září 1948 New Haven) byl americký historik a politolog liberální a progresivistické orientace. Byl profesorem historie na Kolumbijské univerzitě, kde v roce 1904 též získal doktorát. Ve svých pracích radikálně přehodnotil roli otců zakladatelů Spojených států. Tvrdil, že byli motivováni spíše ekonomickými zájmy než filozofickými principy. Tento koncept rozvinul zejména ve své knize An Economic Interpretation of the Constitution of the United States (1913). Stala se předmětem velké kontroverze. Nicméně jeho pověst utrpěla hlavně během studené války, kdy většina amerických historiků upustila od předpokladu třídního konfliktu. Historik Richard Hofstadter v roce 1968 konstatoval: „Dnes stojí Beardova pověst jako impozantní troska v krajině americké historiografie. To, co kdysi bývalo nejvelkolepějším domem v provincii, je nyní ruinou.“[1]
Krom dějin Spojených států se zajímal i o správní a politické systémy Japonska nebo Jugoslávie. V roce 1917 odešel z Kolumbijské univerzity na protest proti propuštění několika členů fakulty na základě obvinění z neloajality a podvratné činnosti. V roce 1919 se pak stal spoluzakladatelem New School for Social Research v New Yorku.[2] V roce 1933 se stal prezidentem Americké asociace historiků (American Historical Association).[3] V závěru života se stal kritikem zahraniční politiky Franklina D. Roosevelta, zastával izolacionistická stanoviska a odmítal válku s Japonskem. To po válce přispělo ke ztrátě jeho vlivu. Jeho manželka Mary Ritterová Beardová byla rovněž významnou historičkou, uspořádali spolu syntentické dílo The Rise of American Civilization.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- The Industrial Revolution (1901)
- The Office of Justice of the Peace in England: In its Origin and Development (1904)
- An Economic Interpretation of the Constitution of the United States (1913)
- Some Economic Origins of Jeffersonian Democracy, The American Historical Review (1914)
- Economic Origins of Jeffersonian Democracy (1915)
- National Governments and the World War (1919)
- History of the United States (2 díly) (1921)
- The Administration and Politics of Tokyo (1923)
- The Rise of American Civilization (1927)
- The Balkan Pivot: Yugoslavia: A Study in Government and Administration (1929)
- A Century of Progress (1932)
- The Myth of Rugged American Individualism (1932)
- Written history as an act of faith. American Historical Review (1934)
- That Noble Dream, The American Historical Review (1935)
- The Devil Theory of War: An Inquiry into the Nature of History and the Possibility of Keeping Out of War (1936)
- America in Midpassage (1939)
- A Foreign Policy for America (1940)
- The American Spirit, a Study of the Idea of Civilization in the United States (1942)
- American Foreign Policy in the Making, 1932–1940; a Study in Responsibilities (1946)
- President Roosevelt and the Coming of the War, 1941; a Study in Appearances and Realities (1948)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles A. Beard na anglické Wikipedii.
- ↑ HOFSTADTER, Richard. Progressive Historians. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group 636 s. Dostupné online. ISBN 978-0-307-80960-5. (anglicky) Google-Books-ID: iLdMzbv2IDQC.
- ↑ Charles A. Beard. Britannica.com [online]. 2024-11-23 [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Charles A. Beard. Historians.org [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
