Charles Abbot, 1. baron z Colchesteru
Charles Abbot, 1. baron z Colchesteru | |
---|---|
Portrét od Johna Hoppnera (1802), Národní portrétní galerie (Londýn) | |
předseda Dolní sněmovny | |
Ve funkci: 10. února 1802 – 2. června 1817 | |
Panovník | Jiří III. |
Předchůdce | John Freeman-Mitford |
Nástupce | Charles Manners-Sutton |
Stranická příslušnost | |
Členství | Toryové |
Narození | 14. října 1757 Abingdon-on-Thames |
Úmrtí | 8. května 1829 (ve věku 71 let) Londýn |
Místo pohřbení | Westminsterské opatství |
Choť | Elizabeth Gibbesová (od 1796) |
Rodiče | John Abbot a Sarah Farr |
Děti | Charles Abbot, 2. baron z Colchesteru Philip Henry Abbot |
Příbuzní | John Farr Abbott (sourozenec) Reginald Charles Edward Abbot, 3. baron z Colchesteru[1] (vnuk) |
Alma mater | Christ Church Westminsterská škola |
Profese | politik |
Ocenění | baron (1817) člen Královské společnosti |
Commons | Charles Abbot, 1st Baron Colchester |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles Abbot, 1. baron Colchester, Charles Abbot, 1st Baron Colchester (14. října 1757 Abingdon, Anglie – 8. května 1829, Londýn, Anglie) byl britský právník a politik, v letech 1802–1817 předseda Dolní sněmovny, poté s titulem barona přešel do Sněmovny lordů.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn duchovního Johna Abbota (1717–1760), studoval ve Westminsteru a Oxfordu, poté cestoval po Evropě a další vzdělání získal v Ženevě. Od roku 1783 působil jako právník, do politiky vstoupil s podporou 5. vévody z Leedsu a v roce 1790 byl zvolen do Dolní sněmovny. V parlamentu se brzy uplatnil jako řečník a předkladatel reformních návrhů. V roce 1801 byl jmenován členem irské a britské Tajné rady, v letech 1801–1802 byl státním sekretářem pro Irsko. V letech 1802–1816 byl předsedou Dolní sněmovny a tento úřad zastával s nevšední obratností v dobách napoleonských válek, od roku 1806 byl poslancem za prestižní volební obvod oxfordské univerzity.
V roce 1817 s titulem barona Colchestera přešel do Sněmovny lordů, v poslaneckém mandátu za oxfordskou univerzitu jej nahradil pozdější premiér Robert Peel. Za zásluhy obdržel rentu ve výši 4 000 liber ročně, jeho potomci pak pobírali 3 000 liber ročně. V letech 1819–1822 cestoval po Evropě, z pozice člena Sněmovny lordů se pak ještě uplatnil jako odpůrce emancipace katolíků. Byl též členem Královské společnosti.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Jeho sídlem byl zámek Kidbrooke House (Sussex), který koupil v roce 1803 od rodiny Nevillů. Bývalý lovecký zámek obohatil o klasicistní kolonádu a věnoval se také úpravám parku. Potomci zámek prodali v roce 1874.
V roce 1796 se oženil s Elizabeth Gibbes (1760–1847) z rodiny zbohatlé podnikáním v koloniích. Dědicem titulu byl syn Charles Abbot, 2. baron Colchester (1798–1867), který v námořnictvu dosáhl hodnosti admirála a později zastával ministerské úřady ve vládě. Tiskem vydal otcův deník, korespondenci a parlamentní projevy.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, díl I.; Praha, 1888 (reprint 1996), s. 29 ISBN 80-7185-058-6
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Abbot, 1. baron z Colchesteru na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Abbot v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Charles Abbot na webu britského parlamentu
- Angličtí šlechtici
- Angličtí politici
- Předsedové Dolní sněmovny Spojeného království
- Absolventi Oxfordské univerzity
- Georgiánské období
- Osobnosti napoleonských válek
- Členové Královské společnosti
- Narození 14. října
- Narození v roce 1757
- Úmrtí 8. května
- Úmrtí v roce 1829
- Úmrtí v Londýně
- Pohřbení ve Westminsterském opatství