Chacabuco (1898)
 Chacabuco | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | chráněný křižník |
| Uživatelé | Chilské námořnictvo |
| Jméno podle | Bitva u Chacabuca |
| Zahájení stavby | 14. srpna 1896 |
| Spuštěna na vodu | 14. července 1898 |
| Uvedena do služby | 17. ledna 1902 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | Ministro Zenteno |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 4160 t[1] |
| Délka | 109,73 m (mezi svislicemi) 127,5 m (max.) |
| Šířka | 14,17 m |
| Ponor | 5,18 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 15 700 ihp |
| Palivo | uhlí |
| Rychlost | 23 uzlů |
| Dosah | 7200 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 400 |
| Pancíř | 44–114mm paluba 114mm štíty hlavních děl 63mm štíty sekundárních děl 76mm velitelská věž |
| Výzbroj | 2× 203mm kanón (2×1) 10× 120mm kanón (10×1) 12× 76mm kanón (12×1) 6× 47mm kanón (6×1) 3× 457mm torpédomet |
Chacabuco byl chráněný křižník postavený v britských loděnicích pro chilské námořnictvo. Patřil mezi úspěšnou rodinu křižníků označovanou jako typ Elswick. Ve službě byl v letech 1902–1950. Dosloužil při výcviku.[2]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Plavidlo navrhl britský konstruktér Philip Watts. Společnost Armstrong Whitworth jej postavila z vlastní iniciativy v loděnici v Newcastle. Kýl plavidla byl založen 14. srpna 1896 a křižník byl na vodu spuštěn 14. července 1898 pod názvem Fourth of July. V lednu 1899 nabídku na něj odmítlo britské královské námořnictvo. V době jeho dokončování jej zakoupilo Chile. Do služby byl přijat 17. ledna 1902. Sesterská loď křižníku Chacabuco byla zakoupena Japonskem jako Takasago.[2]
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Křižník měl trup opatřený příďovým klounem. Pro pancéřování byla využita harveyovaná ocel. Výzbroj tvořily dva 203mm kanóny, deset 120mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů, šest 47mm kanóny a tři 457mm torpédomety (jeden příďový a dva na bocích trupu). Pohonný systém tvořilo osm cylindrických kotlů a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 15 700 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 23 uzlů.[1] Dosah byl 7200 námořních mil při rchlosti 10 uzlů.[2]
Modifikace
[editovat | editovat zdroj]V letech 1939–1941 byl křižník modernizován. Mimo jiné dostal nový můstek a byl přezbrojen šesti 152mm kanóny a deseti protiletadlovými 20mm kanóny.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chacabuco (1898) na Wikimedia Commons
