Přeskočit na obsah

Cecil De Vere

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cecil De Vere
Narození14. února 1845
Montrose
Úmrtí9. února 1875 (ve věku 29 let)
Torquay
Příčina úmrtítuberkulóza
Povoláníšachista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecil Valentine De Vere (14. února 1845, Montrose, Skotsko9. února 1875, Torquay, Anglie) byl pseudonym britského šachového mistra Cecila Valentina Browna.[1]

Cecil Valentine De Vere byl od svých dvanácti let (1857) žákem silného londýnského hráče Francise Burdena (1830-1882).[1] Roku 1859 se stal členem Londýnského šachového klubu[1] a od roku 1860 běžně hrál v šachové kavárně Simpson’s Divan.[1] Roku 1864 sehrál řadu utkání s Georgem Alcockem MacDonnellem a vyhrál většinu z nich.[1] Roku 1865 porazil Wilhelma Stenitze 7:3 (=2), ale Stenitz mu poskytl výhodu pěšce a tahu.[1]

V listopadu roku 1865 vyhrál De Vere v Londýně ve svých jedenadvaceti letech první British Chess Association Challenge Cup (první oficiální mistrovství Velké Británie v šachu) a stal se na více než jedno století nejmladším britským šampiónem.[pozn 1]

Na turnaji v Paříži roku 1867 skončil De Vere pátý za Ignazem Kolischem, Simonem Winawerem, Wilhelmem Steinitzem a Gustavem Neumannem (celkem se zúčastnilo třináct hráčů). V tom samém roce skončil na turnaji v Dundee společně s Georgem Alcockem MacDonnellem na třetím až čtvrtém místě za Gustavem Neumannem a Wilhelmem Steinitzem (celkem se zúčastnilo deset hráčů).[2]

Během pobytu v Dundee De Vere zjistil, že je nemocen tuberkulózou.[1] Musel se vzdát svého místa v bance a později se stal závislým na alkoholu.[1]

Na druhém mistrovství Velké Británie v Šachu, které se hrálo na přelomu let 1868-1869 v Londýně, se De Vere umístil společně Josephem Henrym Blackburnem na prvním až druhém místě, ale prohrál tiebreak a přišel tak o titul.[1]

De Vere se rovněž zúčastnil šachového superturnaje v Baden-Badenu roku 1870 kde skončil na šestém místě z deseti hráčů (turnaj vyhrál Adolf Anderssen před Wilhelmem Steinitzem, Gustavem Neumannem, Josephem Henrym Blackburnem a Louisem Paulsenem).[3]

Na turnaji v Londýně roku 1872 skončil De Vere společně Johannesem Zukertortem a Georgem Alcockem MacDonnellem na čtvrtém až šestém místě za Wilhelmem Steinitzem a Josephem Henrym Blackburnem (celkem se zúčastnilo osm hráčů).[4]

Od roku 1872 působil De Vere jako šachový redaktor v listu Field, ale po osmnácti měsících musel místo opustit pro nedbalost v práci zaviněnou alkoholismem.[1] Jeho zdravotní stav se stále zhoršoval, proto odjel roku 1874 z Londýna do Torquay, kde se doufal zotavit. Zde pak ve věku 29 let zemřel.

De Vere byl obrovský šachový talent a byl pro svou rychlou cestu ke slávě i pro dramatický konec srovnáván s Paulem Morphym. Často proto bývá označován jako anglický Morphy.[5]

  1. Teprve roku 1984 překonal jeho rekord Nigel Short, který se stal britským mistrem v šachu v devatenácti letech.
  1. a b c d e f g h i j http://www.chessgames.com/perl/chessplayer?pid=79407
  2. Archivovaná kopie. xoomer.alice.it [online]. [cit. 2008-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-29. 
  3. Archivovaná kopie. xoomer.alice.it [online]. [cit. 2008-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-29. 
  4. Archivovaná kopie. xoomer.alice.it [online]. [cit. 2008-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-29. 
  5. Archivovaná kopie. www.jeremysilman.com [online]. [cit. 2008-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-04. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]