Přeskočit na obsah

Carlo Bazzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carlo Bazzi
Rodné jménoCarlo Bazzi
Narození6. července 1875
Turín
Úmrtí6. května 1947 (ve věku 71 let)
Milán
Alma materAkademie krásných umění Brera
Povolánímalíř, vedoucí výpravy a sklářský výtvarník
Významná dílaSunrise at Spluga
Stained glass of Palazzo Edison (Bazzi)
glass art technique
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlo Bazzi (6. červen 1875, Turín6. května 1947, Milán) byl italský malíř, působící na severu Itálie v první polovině 20. století.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Carlo Bazzi se narodil v Turíně.[2]. Studoval malbu na Akademii výtvarných umění Brera u Giuseppe Bertiniho a Vespasiano Bignamiho. Od roku 1897 působil v milánském Triennale, kde získal ateliér. Od té doby byl pod vlivem svého přítele malíře Stefana Bersaniho, se kterým často chodil a maloval kolem Comského jezera. Maloval zejména krajiny.

Žákem Carlo Bazziho byl malíř Arrigo Parnisari.

V roce 1906 otevřel v Miláně obchod s uměleckým sklem, spolu s umělcem Salvatore Corvayou[3][4].

Jeho obrazy se objevují ve sbírce Banca Commerciale Italiana, poté se sloučí s Intesa San Paolo[5].

Spolu s Angiolo D'Andrea se postaral o autentizaci všech obrazů, které jeho přítel Guido Cinotti nepodepsal[6].

V dílech Carla Bazziho se objevují charakteristiky pečlivého vykreslení reality, které vyplývají z jeho dlouhé a úspěšné činnosti miniaturisty na látce a poté na uměleckých skleněných oknech. Na Výstavě krásného umění 1897 vystavil „Studie interiéru“ a získal velkou slávu v Miláně s obrazem „In sul dí“, který byl vystaven v Miláně v roce 1898. Věnoval se krajinám, přičemž upřednostňoval horské nebo mořské scenérie malované en plein air.

  • Národní výstava v Miláně, 1984
  • Trienále z roku 1900, jeho nejdůležitější práce nazvaná "Zvedání slunce ve Spluga" (Levata del sole allo Spluga), 1900[7][8]
  • Brera Národní výstava umění, s prací "Verso sera", 1922

Umělecká díla

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Agostino Mario Comanducci, Pittori Italiani dell'Ottocento, Milano, 1934
  • Agostino Mario Comanducci, Dizionario illustratori pittori e incisori italiani moderni, II ediz. Milano, 1945
  • Agostino Mario Comanducci, Dizionario illustratori pittori e incisori italiani moderni, III ediz. Milano, 1962
  • H. Vollmer, Kunslerlex, 1953
  • Guido Cesura, Il Lago Maggiore in un secolo di pittura 1840/1940, Istituto Geografico De Agostini, Novara, 1978
  • Raffaele De Grada, Il Novocento a Palazzo Isimbardi, Palazzo Isimbardi (Milan, Italy), Vita Firenza, 1988
  • Paola Slavich, Ospedale maggiore/Cà granda: Ritratti moderni, 1987
  • Vincenzo Vicario, Giuseppe Bertini: il grande maestro dell'Ottocento a Brera nel primo centenario della morte : 11 dicembre 1825-24 novembre 1898, Grafica GM, 1997
  • L'Illustrazione italiana, Edizioni 1-15, Editore Garzanti, 1938
  • Le industrie artistiche italiane, Volumi 1-3, Italy. Ministero di agricoltura, industria e commercio, 1909
  • La Chimica e l'industria, Volume 6, Società di chimica industriale, Milan, Società chimica italiana, Associazione italiana di chimica, Rome, Federazione nazionale fascista degli industriali dei prodotti chimici, 1924 (Medaglia d'oro di secondo grado)
  • Il Laboratorio dei Bragaglia 1911/1932, Loggetta Lombardesca (Ravenna, Italy), Essegi, 1986
  • Rosa Barovier Mentasti, Tra creatività e progettazione: il vetro italiano a Milano 1906-1968, Electa, 1998
  • Fulvio Roiter, Guido Lopez, Art nouveau in Milan, Edizioni CELIP, 1993
  • Carlo Carrà, L'arte decorativa contemporanea alla prima biennale internazionale di Monza, Alpes, 1923