Carle Naudot
Carle Naudot | |
---|---|
Rodné jméno | Charles Naudot |
Narození | 26. února 1880 Pertuis |
Úmrtí | 27. července 1948 (ve věku 68 let) Arles |
Povolání | etnograf |
Manžel(ka) | Joséphine Naudot |
Děti | Nerte Naudotová Esterelle Naudotová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carle Naudot (26. února 1880, Pertuis – 27. července 1948, Arles[1] byl francouzský designér, fotograf a etnolog.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Charles Naudot se narodil v Pertuis v únoru 1880 do rodiny železničního mechanika. V roce 1898 pracoval v dílnách železnice Arles, poté se stal kotlářem, poté konstruktérem ve společnosti Solvay v Salin-de-Giraud a nakonec vedoucím konstrukční kanceláře[2]. V roce 1906 se oženil s Joséphinou Yonnet, dcerou manadiera Christophe Yonnet, s nímž měl dvě dcery, Nerto narozené v roce 1910 a Esterello v roce 1922.
Zamiloval se do oblasti Camargue, kde se usadil a žil až do roku 1943. Právě tam si Charles svojil své nové jméno v provensálštině Carle, dit Lou Camarguen.
Stal se členem Félibrige (provensálské literární hnutí), působil jako restaurátor pro Antique Confrérie des Gardians, zvláštní asistent Salina na radnici v Arles, tvůrce býčího klubu Salin-de-Giraud v roce 1901 a člen Francouzské etnografické společnosti, veškerý svůj volný čas věnoval životu dolního Camargue a šíření regionální kultury. Toto spojení mu vyneslo v roce 1977 posmrtné vydání díla Camargue et Gardians,[3] které dokončil ještě před svou smrtí v roce 1948. Jeho rodina požádala regionální přírodní park Camargue o publikování tohoto rukopisu. Carle si uvědomoval mizení světa, především etnologických tradic a hodnot, chtěl vzdát hold svému tchánovi a práci gardisty a shromažďoval všechny informace z dolního Camargue i svědectví o tamním životě během první poloviny 20. století.
Jako amatérský fotograf nejprve zvečnil své příbuzné a obyvatele svého města Salin-de-Giraud. Prováděl etnografické sběratelské práce, které zahájil v roce 1912 ve spolupráci s Mariusem Lautierem, s nímž pracoval ve výzkumné kanceláři Solvay. Jeho skleněné desky ilustrují knihu Camargue a Gardians a jsou nyní uloženy v Camargue Museum[4]. Naudotova sbírka obsahuje kolem 1900 skleněných desek pořízených v letech 1900 až 1948, které představují portréty, oslavy, krajiny, předměty nebo scény každodenního života. Zajímal se také o moderní svět, zejména o architekturu průmyslového stylu Salin-de-Giraud.
Jeho díla
[editovat | editovat zdroj]Carle Naudot přispěl jako autor kreseb a fotografií:
- Lou Seden. Folklore de Camargue, 1947
- Terro camarguenco (terre de Camargue), 1948
- Camargue et gardians. Folklore de Camargue, 1977
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Fotografie ze sbírky Naudotových fotografií v Musée de la Camargue:
-
Příjezd nebo odjezd na Bois_François
-
Dělníci odcházejí po cestě ve sněhu
-
Přístaviště Grand Rhône
-
Zřícenina mostu Trinquetaille
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carle Naudot na francouzské Wikipedii.
- ↑ Archives du Vaucluse, commune de Pertuis, acte de naissance 28, année 1880 (page 12/50) (avec mention marginale de décès). v-earchives.vaucluse.fr [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Archives des Bouches du Rhône, registre matricule 149, classe 1900, bureau de Marseille (avec mention des professions)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-2-330-00194-0. Carle Naudot, Camargue et gardians, Salin-de-Giraud, Actes Sud / Parc naturel régional de Camargue, 2011, 217 s..
- ↑ Carle Naudot, ethnographe, Musée de la Camargue Archivováno 12. 1. 2021 na Wayback Machine..
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carle Naudot na Wikimedia Commons