Carel Fabritius
Carel Fabritius | |
---|---|
Narození | únor 1622 Middenbeemster |
Úmrtí | 12. října 1654 (ve věku 32 let) Delft |
Příčina úmrtí | explosion of the powder magazine in Delft |
Národnost | Nizozemci |
Povolání | malíř, projektant a tesař |
Rodiče | Pieter Carelsz Fabritius |
Příbuzní | Johannes Fabritius[1] a Barent Fabritius[1] (sourozenci) |
Významná díla | Het puttertje Hera hiding during the battle of the gods and giants Portrait of a Seated Woman with a Handkerchief |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carel Fabritius (pokřtěn 27. února 1622 Middenbeemster – 12. října 1654 Delft) byl nizozemský malíř a jeden z Rembrandtových nejtalentovanějších žáků.
Podoby jména
[editovat | editovat zdroj]- Pieter Carels
- Carel Fabricius
- Carolus Pietersz. Fabritius
- Carel Pietersz. Fabritius
Carelovo „příjmení“ Fabritius je doloženo až roku 1641 zápisem v knize sňatků (1. září 1641). Do té doby je doloženo označení patronymem Pieter Carels, např. v knize křtů (27. únor 1622), v zápisech z církevní rady a v deskách poldrových. (Jméno Fabritius, kterým se Carelův otec Pieter Jan Carelsz – ze své pozice v církvi zodpovědný za vedení knihy, resp. registrování křtů – podepsal v úvodu knihy křtů, bylo dopsáno později.) Při přijetí do církve se při zápisu do církevní členské knihy (květen 1641) označili Pieter Carels i bratr Barent jako „Timmerman“, řemeslník, tesař. (Ovšem často uváděná informace, že bratři Carel a Barent pracovali jako tesaři, není k r. 2018 doložena.[2]) V roce 1643 se v církevní členské knize uvádí Faber. Jak „Faber“, tak „Fabritius“ jsou latinizované formy slova „timmerman“. (Latinizované „Fabritius“ pochází z latinského „faber“, tj. obecně „řemeslník“.) Praxe užívat latinské jméno nebyla v církevním prostředí neobvyklá – jak Carelův dědeček, tak švagr je užívali běžně. Lze se domnívat, že se Carel chtěl jménem „Fabritius“ odlišit od ostatních nositelů běžného patronyma Pieter Carel.[3][4]
Prvními signovanými díly jsou v roce 1643 (asi; viz níže) „Zmrtvýchvstání Lazara“, jež je signováno Car. Fabr.[5], „Anděl přesvědčuje Hagar, aby se vrátila domů...“, které je signováno C P Fabritius (asi 1645; viz níže)[6] a „Merkur uspává Arga hudbou“ (asi 1645–1647, viz níže) signované Carolus fabritius[7].
Rodina a životní události
[editovat | editovat zdroj]Fabritiovi rodiče měli 11 dětí. Otcem byl Pieter Jan Carelsz Fabritius (±1598–1653), matkou Barbertje Barentsdr. van der Maes (1601–1667). Otec, talentovaný amatérský malíř, byl učitelem a pracoval pro církev jako sexton,[pozn. 1] matka byla porodní asistentkou. Bratři Barent Fabritius (1624–1673) a Johannes Pietersz Fabritius (1636–1709) byli malíři.[8][9][10]
Dne 1. září 1641 uzavřel manželství se sestrou nově jmenovaného pastora Aeltje Velthuys (Aeltge Hermansdr. van Hasselt). Narodily se jim dvě dcery, roku 1642 Aeltje, v roce 1643 Catrina, ale obě zemřely. Při porodu třetího dítěte zemřela i Aeltje; pohřbena byla 27. srpna 1643. Carelovi Fabritiovi bylo pouhých 21 let a již ztratil manželku a tři děti. Podruhé se oženil v roce 1650 (manželka Agatha van Pruyssen, vdova pocházející z Delftu).[10][11][12][13]
Zemřel mladý při výbuchu delfského skladu střelného prachu. Při explozi byla zničena část města Delft včetně malířovy dílny a většiny jeho maleb.
Spolu s Fabritiem zahynul jeho učedník Mathias Spoors, portrétovaný sexton Simon Decker, manželčina matka Judick van Pruyssen a bratr, resp. pravděpodobně švagr.[14][15][16][17]
Působení
[editovat | editovat zdroj]Zápis o sňatku s Aeltje (1. září 1641) uvádí, že oba žijí v Beemsteru. Na začátku 40. let 17. století pracoval v Rembrandtově dílně v Amsterdamu, stejně jako jeho bratr Barent Fabritius. Na začátku 50. let odešel do Delftu a roku 1652 vstoupil do zdejšího malířského cechu.[pozn. 2]
Dovozuje se, že v Amsterdamu pracoval v letech 1642–1643[18], v Beemsteru v letech 1643–1650[19] a v Delftu 1650–1654.[20][21][22]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Název nebo pojmenování díla se může lišit od názvu uvedeného v nejčerstvějších publikacích.[pozn. 3]
- asi 1643 (1642–1644) – De opwekking van Lazarus, Zmrtvýchvstání Lazara (The raising of Lazarus); signováno Car. Fabr. (olej na plátně, 210,5×140 cm); Národní muzeum ve Varšavě, Varšava.[5]
- asi 1645 (1644–1646) De engel haalt Hagar over terug te gaan naar huis (Genesis 16:7–14), Anděl přesvědčuje Hagar, aby se vrátila domů (Genesis 16:7–14), (The angel persuading Hagar to go back home ...); signováno C P Fabritius (olej na plátně, 157,5×136 cm); soukromá sbírka, Kolekce Leiden, New York (od r. 2011).[6]
- asi 1645 (1644–1646) – Zelfportret met baret en rood onderkleed, Autoportrét s baretem a červeným šatem (Self portrait); zbytky podpisu C., plátno asi bylo vpravo zkráceno a část podpisu ztracena (olej na plátně, 62,5×51 cm); Alte Pinakothek, Mnichov.[23]
- asi 1645–1647 – Mercurius brengt Argus in slaap met muziek, Merkur uspává Arga hudbou (Mercury lulls Argus into sleep by making music); signováno Carolus fabritius (olej na plátně, 73,5×104 cm); Los Angeles County Museum of Art, Los Angeles, Kalifornie (od r. 1990).[7]
- asi 1645–1647 – Mercurius tracht Aglauros met goud om te kopen om hem toegang tot Herse te geven, Merkur zkouší podplatit zlatem Aglauru, aby mu umožnila přístup k Hersé; (olej na plátně, 72,4×91 cm); Museum of Fine Arts Boston, Boston, Massachusetts (od r. 1903).[24]
- 1649 – Portret van Abraham de Potter (1592–1650), Portrét Abrahama de Pottera (1592–1650); datováno, signováno C. fabritius .1649 . fe ., nahoře vpravo uvedeno Abraham.de.potter / Æ.56; (olej na plátně, 68,5×57 cm); Rijksmuseum, Amsterdam (od r. 1892).[25]
- druhá pol. 40. let (1645–1650) – Zelfportret, Autoportrét (Self portrait); signováno fabritius / ƒ. (vyškrábáno v mokré barvě), podpis Rembrandt ƒ odstraněn v r. 1859 (olej na desce, 65×49 cm); Museum Boijmans Van Beuningen, Rotterdam (od r. 1847).[26]
- 1646–1651 Meisje met een bezem Dívka s koštětem (Girl with a broom); datováno, signováno Rembrandt f. 1651 (olej na plátně, 107,3×91,4 cm); National Gallery of Art, Washington D.C. (od r. 1937).[27]
- 1652 – Gezicht op Delft met de Nieuwe Kerk en het Vrouwenrecht, Pohled na Delfty s Novým kostelem a Vrouwenrecht (View of Delft with the Nieuwe Kerk and the Vrouwenrecht; dříve také A View of Delft, with a Musical Instrument Seller’s Stall); datováno, signováno C. FABRITIVS./ 1652 (olej na desce, 15,4×31,6 cm); National Gallery, Londýn (od r. 1922).[28]
- 1654 – De schildwacht, Hlídka (The sentinel); datováno, signováno (zbytky podpisu) C. FABRITIVS 1654 (olej na plátně, 68×58 cm); Staatliche Museum Schwerin, Schwerin (od r. 1753).[29]
- 1654 – Het puttertje, Stehlík (The goldfinch); datováno, signováno C. FABRITIUS 1654 (olej na desce, 33,5×22,8 cm); Mauritshuis, Haag (od r. 1896).[30]
- 1654 – Vrouw met oorhanger met parel in profiel, Žena s náušnicí s perlou v profilu (Lady with a Pearl Earring in profile); datováno, signováno fabritius 1654 (olej na plátně, 66,5×57,5 cm); Niedersächsisches Landesmuseum Hannover, Hannover.[31]
- 1654 – Zelfportret, Autoportrét (Self portrait); datováno, signováno C. fabritius. /.1654. (olej na plátně, 70,5×61,5 cm); National Gallery, Londýn (od r. 1924).[32]
Sporné autorství, neprokázané
- 1654 (1637–1654) – Studie van een oude man, Studie starého muže (Study of an old man, variantní názvy Bust of an old man, Bust of a polish jew); (olej na desce, 26×21 cm); Mauritshuis, Haag (od r. 1938).[33] – Rembrandtovo prostředí[pozn. 4][pozn. 5] nebo okruh Carela Fabritia[pozn. 6] nebo připsáno Carelu Fabritiovi[pozn. 7][pozn. 8].
- první pol. 40. let (1640–1645) – Salome receives the head of John the Baptist, Salome přijímá hlavu Jana Křtitele (The beheading of John the Baptist); (olej na plátně, 149×121 cm); Rijksmuseum, Amsterdam (od r. 1808).[34] – Většina historiků umění pochybuje nebo odmítá připisování díla Fabritiovi a plátno považuje za dílo malíře z Rembrandtova okruhu.
Fabritius byl jediný z Rembrandtových žáků, který si vytvořil osobitý styl. Typické Rembrandtovy portréty mají jednoduché tmavé pozadí a v popředí osvětlený objekt. Naopak Fabritius maloval tmavé postavy na osvětleném pozadí. Odklonil se od renesančního zaměření na ikonografii a začal se zajímat o technické aspekty malby, např. o prostorové efekty, jak je patrné na malbě se stánkem prodavače hudebních nástrojů (Pohled na Delfty..., 1652). Mezi jeho žáky patřil Jan Vermeer.[35] Carel Fabricius ovlivnil malíře Francesco Jerace (1853–1937).[22]
Poštovní známky
[editovat | editovat zdroj]- V roce 350. výročí malířova úmrtí při příležitosti 125. výročí založení Siemens Nederland (hlavního sponzora výstavy díla C. Fabritia v muzeu Mauritshuis v Haagu konané od 25. září 2004 do 9. ledna 2005) vydala TPG Post aršík s deseti známkami nominální hodnoty 0,39 € (6×) a 0,78 € (4×) s deseti Fabritiovými obrazy:
- název: Carel Fabritius
- země: Nizozemsko
- datum vydání: 24. 9. 2004
- rozměry: 36 × 25 mm
- druh tisku: ofset
- náklad: 775 000 aršíků
- katalog: NVPH 2285-94[36]
- V roce 1999 vydala TPG Post aršík s deseti uměleckými díly malířů ze 17. století („Tien Uit de Kunst – zeventiende eeuw“) s deseti známkami nominální hodnoty 80 centů. Známkou vlevo nahoře je Fabritiův Stehlík:
- název: Carel Fabritius Het puttertje
- země: Nizozemsko
- datum vydání: 8. června 1999[37]
- katalog: NVPH 1826-35
- V roce 1982 vyšla v NDR série šesti známek s díly holandských malířů ve sbírkách Staatliches Museum Schwerin (Mi. Nr. 2726-2731, nom. hodnota 5, 10, 20, 25, 35, 70 Pf.):
- název: Carel Fabritius, 1622–1654 Die Torwache
- země: DDR
- datum vydání: 10. 8. 1982
- nominální hodnota 20 Pf. (feniků)
- katalog: DDR Michel Nr. 2728
Román Donny Tarttové Stehlík (The Goldfinch)
[editovat | editovat zdroj]Příběh začíná návštěvou newyorského muzea, při níž třináctiletý Theo Decker spatří dívku, na kterou nepřestává myslet, a setká se s jejím strýcem, jemuž splní naléhavé přání a dá slib. Theovy další osudy se mění s prostředím, ve kterém se právě ocitá, a s lidmi, jež potkává a k nimž si vytváří vztah. Jeho průvodcem, noční můrou, připomínkou neuzavřenosti jeho života, ovšem i znamením naděje a přesahu do věčnosti je právě Fabritiovo dílo Stehlík. Široce koncipovaný román vypráví nejednoduchý příběh zrání, ztrát, slepých uliček i odpovědnosti a blíží se tak klasickým bildungsrománům. Obsahuje aluze na anglosaskou literaturu od Ch. Dickense přes O. Wilda po Harryho Pottera a kritika jej vyzdvihuje jako příklad velkého amerického románu.[pozn. 9] Donna Tarttová získala za román The Goldfinch Pulitzerovu cenu 2014 za beletristické dílo.[38]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ sexton – církevní služebník; není součástí církevní hierarchie na rozdíl od kléru – biskupů, kněží a jáhnů.
- ↑ Po svatbě s Aeltje a krátkém pobytu páru v Amsterodamu, kde podle Samuela van Hoogstratena Fabritius pracoval v Rembrandtově dílně, je malíř od r. 1643 znovu zmiňován v Beemsteru. Viz Carel Fabritius. In: Ketterer Kunst [online]. [po 1995] [cit. 4. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.kettererkunst.de/bio/carel-fabritius-1622.php
- ↑ Přehled sestaven 8. 9. 2018.
- ↑ SUMOWSKI, Werner. Gemälde der Rembrandt-Schüler. Landau: PVA, 1983–1994. Sv. 2, s. 982, pozn. 17; sv. 4, s. 2876, 2883 pozn. 32, a obr. s. 2900, jako anonymus Rembrandtovy školy.
- ↑ BROOS, Ben a SUCHTELEN, Ariane van; contrib. by Quentin BUVELOT. Portraits in the Mauritshuis, 1430–1790. The Hague: Royal Picture Gallery Mauritshuis, 2004, s. 309, jako Rembrandtův okruh. ISBN 90-400-9000-9.
- ↑ DUPARC, Frederik J.; [with contrib. by] Gero SEELIG, Ariane van SUCHTELEN. Carel Fabritius 1622–1654. [Katalog]. Haag: Koninklijk Kabinet van Schilderijen Mauritshuis, 2004, s. 48–49, obr. 42, jako okruh Carela Fabritia. ISBN 90-400-8989-2, ISBN 90-400-8987-6.
- ↑ BROWN, Christopher. Carel Fabritius: complete edition with a catalogue raisonné. Oxford: Phaidon, 1981, s. 129, č. A1, jako připsání Carelu Fabritiovi. ISBN 0-7148-2032-6.
- ↑ BROWN, Christopher. The Carel Fabritius exhibition in The Hague: a personal view. In: Oud Holland. 2006, Jaarg. 119, s. 139–145. ISSN 0030-672X.
- ↑ Z části převzato z databáze Národní knihovny ČR. 8. 9. 2018.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Union List of Artist Names. 2. listopadu 2017. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
- ↑ Carel Fabritius. In: Ketterer Kunst [online]. [po 1995] [cit. 10. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.kettererkunst.com/bio/carel-fabritius-1622.php
- ↑ BROWN, Christopher. Carel Fabritius. Oxford: Phaidon, 1981, s. 16–17. ISBN 0-7148-2032-6.
- ↑ OTSEN, Jack. Op zoek naar het familieverleden van Carel Fabritius. De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster [online]. 2016, juli, 14e jaargang, s. 7. [Cit. 5. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.historischgenootschapbeemster.nl/wp-content/uploads/De_Nieuwe_Schouwschuit_14e_jaargang_juli_2016.pdf
- ↑ a b Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2006-02-07; Laatste wijziging: 2015-10-21 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/102598
- ↑ a b Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2006-02-07; Laatste wijziging: 2018-06-13 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/102605
- ↑ a b Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2004-09-27; Laatste wijziging: 2016-03-07 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/63940
- ↑ OTSEN, Jack. Op zoek naar het familieverleden van Carel Fabritius. De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster [online]. 2016, juli, 14e jaargang, s. 3, 5, 7. [Cit. 5. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.historischgenootschapbeemster.nl/wp-content/uploads/De_Nieuwe_Schouwschuit_14e_jaargang_juli_2016.pdf
- ↑ WIJNMAN, H. F. De schilder Carel Fabritius (1622≈1654): Een reconstructie van zijn leven en werken. Oud Holland. 1931, vol. 48, s. 141.
- ↑ a b Carel Pietersz Fabritius. In: Geni [online]. ©2018 [cit. 4. 9. 2018]. Dostupné z: https://www.geni.com/people/Carel-Pietersz-Fabritius/6000000020558636492
- ↑ RUURS, Job. Christopher Brown, Carel Fabritius: complete edition, Oxford (Phaidon) 1981. Simiolus: Netherlands Quarterly for the History of Art. 1981–1982, vol. 12, no. 4, s. 263.
- ↑ Carel Fabritius. In: Dutch Art Reproductions [online]. [2000] [cit. 4. 9. 2018]. Dostupné z: https://dutch-art-reproductions.com/de-nederlandsche-meester-reprodukties-per-schilders/carel-fabritius-reprodukties-op-canvas-tegels-onderzetters-html.html Archivováno 12. 7. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ BROWN, Christopher. Carel Fabritius. Oxford: Phaidon, 1981, s. 17. ISBN 0-7148-2032-6.
- ↑ Mathias Spoors. In: Oxford Index [online]. ©2018 [cit. 4. 9. 2018]. Dostupné z: http://oxfordindex.oup.com/view/10.1093/benz/9780199773787.article.B00173721 Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ NIESSEN, Kees. Tussen Rembrandt en Vermeer, Beemster kunstschilder Carel Fabritius (1622–1654). De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster. 2005, maart, 3e jaargang, s. 19.
- ↑ BROWN, Christopher. Carel Fabritius. Oxford: Phaidon, 1981, s. 23. ISBN 0-7148-2032-6.
- ↑ WIJNMAN, H. F. De schilder Carel Fabritius (1622≈1654): Een reconstructie van zijn leven en werken. Oud Holland. 1931, vol. 48, s. 129.
- ↑ WILLIGEN, Adriaan van der a MEIJER, Fred G. A dictionary of Dutch and Flemish still-life painters working in oils: 1525–1725. Leiden: Primavera, 2003, s. 81. ISBN 90-74310-85-0.
- ↑ BIKKER, Jonathan. The Deutz brothers, Italian paintings and Michael Sweerts: new information from Elisabeth Coymans’s „Journael“. In: Simiolus: Netherlands Quarterly for the History of Art. 1998, vol. 26, no. 4, 277–311.
- ↑ Allgemeines Künstlerlexikon: die bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. Band 36: Ezeoke–Faradje. München: Saur, 2003, s. 119. ISBN 3-598-22776-0.
- ↑ NIESSEN, Kees. Tussen Rembrandt en Vermeer, Beemster kunstschilder Carel Fabritius (1622–1654). De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster. 2005, maart, 3e jaargang, s. 18.
- ↑ a b Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1991-12-14; Gewijzigd op: 2017-03-30 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/nl/explore/artists/27138 Carel Fabritius, RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2006-02-07; Laatste wijziging: 2013-10-23 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/102600
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2004-09-28; Laatste wijziging: 2016-06-02 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/63963
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1996-08-19; Laatste wijziging: 2017-11-11 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/3095
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1995-10-09; Laatste wijziging: 2017-11-11 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/305
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2011-06-14; Laatste wijziging: 2018-09-05 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/208170
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2012-10-03; Laatste wijziging: 2017-05-17 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/nl/explore/images/229292
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2006-02-07; Laatste wijziging: 2015-12-11 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/102602
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1995-10-09; Laatste wijziging: 2017-09-14 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/2738
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2006-02-08; Laatste wijziging: 2018-04-17 [cit. 11. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/102612
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 2004-11-03; Laatste wijziging: 2016-02-15 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/nl/explore/images/64593
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1995-10-09; Laatste wijziging: 2018-05-29 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/2739
- ↑ Carel Fabritius. In: RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis [online]. Ingevoerd op: 1995-10-09; Laatste wijziging: 2018-06-01 [cit. 6. 9. 2018]. Dostupné z: https://rkd.nl/explore/images/2745
- ↑ BERNHARD, Marianne et al. Universální lexikon umění: architektura, fotografie, grafika, malířství, osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Praha: Grafoprint-Neubert, 1996, s. 117. ISBN 80-7176-393-4.
- ↑ JINDRA, Zdeněk. Infofolia: Nizozemí 2/2004. 2002–2018 [cit. 8. 9. 2018]. ISSN 1214-4223. Dostupné z: http://www.infofila.cz/nizozemi-2-2004-r-2-c-1475
- ↑ Carel Fabritius. Collect [online]. 2004 herfst, nr. 41, s. 11. [Cit. 8. 9. 2018]. Dostupné z: https://www.postzegelblog.nl/downloads/Collect41.pdf Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ LABANCZOVÁ, Johana. Pulitzerova cena 2014. In: iLiteratura.cz [online]. 2. 5. 2014 [cit. 2. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/33115/pulitzerova-cena-2014
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Monografie
[editovat | editovat zdroj]- BERNHARD, Marianne et al. Universální lexikon umění: architektura, fotografie, grafika, malířství, osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Překlad Otakar Mohyla. Praha: Grafoprint-Neubert, 1996. 491 s. ISBN 80-7176-393-4.
- BROWN, Christopher. Carel Fabritius. Oxford: Phaidon, 1981. 168 s. ISBN 0-7148-2032-6.
- DUPARC, Frederik J. et al. Carel Fabritius: 1622–1654: das Werk. 2. Aufl. Zwolle: Uitgeverij Waanders, 2005. 173 s. ISBN 90-400-9633-3.
- Hermés a Aglaura. In: HULPACH, Vladimír. Bájné dvojice z Ovidiových Proměn. Praha: Aventinum, 2016, s. 37–43. ISBN 978-80-7442-083-2.
- SNYDER, Laura J. Eye of the beholder: Johannes Vermeer, Antoni van Leeuwenhoek, and the reinvention of seeing. New York: W.W. Norton, 2015. 432 S. ISBN 978-0-393-07746-9, ISBN 978-0-393-35288-7.
Kvalifikační práce
[editovat | editovat zdroj]- PINCUS, Lisa. Experiment in seventeenth-century Dutch painting: the art of Carel Fabritius. [Chicago], Mar. 2005. [332 s.] Dissertation (Ph. D.). Dissertations directed chair Celeste Anne BRUSATI, co-chair with Linda SEIDEL. University of Chicago, Dept. of Art History. [ISBN 9780496917129]. [Dostupné také na 4 mikrofiších v National Library of Canada.]
Příspěvky v periodikách
[editovat | editovat zdroj]- BINSTOCK, Benjamin. Four Unknown Masterpieces by Carel Fabritius. Jahrbuch Der Berliner Museen. 2009, vol. 51, s. 161–168.
- Carel Fabritius. Collect [online]. 2004 herfst, nr. 41, s. 7–9, 11. [Cit. 8. 9. 2018]. Dostupné z: https://www.postzegelblog.nl/downloads/Collect41.pdf Archivováno 10. 9. 2018 na Wayback Machine.
- KOVÁČ, Peter. Neznámý konkurent Vermeera. Právo. 2005, roč. 15, č. 82, s. 11. ISSN 1211-2119.
- LIEDTKE, Walter. Women with Pearl Earrings: On Paintings Apparently by Carel Fabritius, in Hannover, Vaduz, and Amsterdam. Oud Holland. 2006, vol. 119, no. 2–3, s. 120–129.
- NIESSEN, Kees. Tussen Rembrandt en Vermeer, Beemster kunstschilder Carel Fabritius (1622–1654). De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster [online]. 2005, maart, 3e jaargang, s. 14–20. [Cit. 5. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.historischgenootschapbeemster.nl/wp-content/uploads/DNS003a.pdf
- OTSEN, Jack. Op zoek naar het familieverleden van Carel Fabritius. De Nieuwe Schouwschuit Tijdschrift van het Historisch Genootschap Beemster [online]. 2016, juli, 14e jaargang, s. 2–7. [Cit. 5. 9. 2018]. Dostupné z: http://www.historischgenootschapbeemster.nl/wp-content/uploads/De_Nieuwe_Schouwschuit_14e_jaargang_juli_2016.pdf
- RAUX, Sophie. Carel Fabritius in eighteenth-century Paris. The Burlington Magazine. 2012, vol. 154, no. 1307, s. 103–106.
- RUURS, Job. Christopher Brown, Carel Fabritius: complete edition, Oxford (Phaidon) 1981. Simiolus: Netherlands Quarterly for the History of Art. 1981–1982, vol. 12, no. 4, s. 263–265.
- SEELIG, Gero. The Dating of Fabritius’s Stay in Amsterdam. Oud Holland. 2006, vol. 119, no. 2–3, s. 93–98.
- WIJNMAN, H. F. De schilder Carel Fabritius (1622≈1654): Een reconstructie van zijn leven en werken. Oud Holland. 1931, vol. 48, s. 100–141.
Beletrie
[editovat | editovat zdroj]- MEYER, Deon. Die Amerikanerin: Thriller [De vrouw in de blauwe mantel]. Aus dem Afrikaans übersetz. von Stefanie Schäfer. Berlin: Rütten & Loening, 2018. 209 s. ISBN 9783352009143, ISBN 3352009147.
- TARTT, Donna. Stehlík. Překlad David Petrů. Praha: Argo, 2015. 733 s. ISBN 978-80-257-1603-8.
Poezie
[editovat | editovat zdroj]- KOVAL, Anne. The Artist and the Bird. [After Carel Fabritius, The Goldfinch (Het Puttertje), oil on panel, 1654, The Hague.] Queen’s Quarterly. 2016, vol.123, no. 1, s. 136. Přístup z: https://arthistorykoval.wordpress.com/
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Argos – stooký pastýř
- Kekrops
- Merkur (mytologie) (římský bůh) viz též Hermés, bůh pasáků krav a ovcí
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carel Fabritius na Wikimedia Commons
- Galerie Carel Fabritius na Wikimedia Commons
- Carel Fabritius, RKD Nederlands Instituut voor Kunstgeschiedenis
- HOUBRAKEN, Arnold. De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen (3 delen)
- A View of Delft after the Explosion of 1654
- 10 things you might like to know about the Goldfinch DutchNews.nl September 25, 2015
- Carel Fabritius na stránkách Rijksmusea (anglicky)