Ethylamin

Ethylamin
Obecné
Systematický název	ethanamin
Funkční vzorec	CH3CH2NH2
Sumární vzorec	C2H7N
Vzhled	světle žlutá kapalina/bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	75-04-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	200-834-7
PubChem	6341
SMILES	NCC
InChI	InChI=1S/C2H7N/c1-2-3/h2-3H2,1H3
Číslo RTECS	KH2100000
Vlastnosti
Molární hmotnost	45,08 g/mol
Teplota tání	−81 °C
Teplota varu	16,6 °C
Hustota	0,689 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	neomezeně mísitelný
Bezpečnost
	; GHS02 ; GHS07; Nebezpečí
R-věty	R12, R20, R22, R34, R36, R37, R38
S-věty	S16, S26, S29
NFPA 704	4 3 0 ALK
Teplota vzplanutí	−17 °C
Teplota vznícení	385 °C
Meze výbušnosti	3,5 % až 14 %
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ethylamin (mimo chemii dle PČP etylamin, systematicky ethanamin) (C₂H₅NH₂) je druhý nejjednodušší amin. Jedná se o slabou zásadu.^[2] Používá se v chemickém průmyslu a v organické syntéze.

Výroba

Ethylamin se vyrábí dvěma hlavními způsoby:

Většina ethylaminu se vyrábí reakcí ethanolu a amoniaku za přítomnosti katalyzátoru:
CH₃CH₂OH + NH₃ → CH₃CH₂NH₂ + H₂O

Při této reakci vzniká společně s ethylaminem také diethylamin a triethylamin. Takto se vyrobí asi 80 000 tun těchto aminů.
Také se vyrábí reduktivní aminací acetaldehydu:
CH₃CHO + NH₃ + H₂ → CH₃CH₂NH₂ + H₂O
Rovněž může být připraven několika dalšími způsoby, které se však kvůli vysoké nákladnosti nepoužívají, například
- reakcí ethylenu s amoniakem za přítomnosti amidu sodného jako katalyzátoru:
  H₂C=CH₂ + NH₃ → CH₃CH₂NH₂
- hydrogenací acetonitrilu nebo acetamidu a také reakcí haloethanů (například chlorethanu nebo bromethanu) s amoniakem a hydroxidem draselným:
  CH₃CH₂Cl + NH₃ + KOH → CH₃CH₂NH₂ + KCl + H₂O

Použití

Ethylamin se používá jako prekurzor mnoha herbicidů obsahujících antrazin a simazin.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ethylamine na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Ethylamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ H. K., Hall Jr. Correlation of the Base Strengths of Amines. J. Am. Chem. Soc.. 1957-11-01, roč. 79, čís. 20, s. 5441–5444. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ethylamin na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[pubchem_cid_6341-1] Ethylamine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] H. K., Hall Jr. Correlation of the Base Strengths of Amines. J. Am. Chem. Soc.. 1957-11-01, roč. 79, čís. 20, s. 5441–5444. Dostupné online.

[1]

[2]

Alifatické aminy

Primární monoaminy: methylamin CH₃NH₂ • ethylamin C₂H₅NH₂ • propylamin H₃CCH₂CH₂NH₂ • isopropylamin H₃CCH(NH₂)CH₃ • n-butylamin H₃C(CH₂)₂CH₂NH₂ • sek-butylamin H₃CCH(NH₂)C₂H₅ • terc-butylamin • isobutylamin • pentylamin C₅H₁₁NH₂ • hexylamin C₆H₁₃NH₂ • methylhexanamin

Sekundární a terciární monoaminy: dimethylamin (H₃C)₂NH • diethylamin (H₅C₂)₂NH • dipropylamin (H₇C₃)₂NH • diisopropylamin • trimethylamin (CH₃)₃N • dimethylethylamin (CH₃)₂C₂H₅N • N,N-dimethylethylamin (CH₃)₂C₂H₅N • 1,3-dimethylbutylamin (CH₃)₂C₄H₉N • triisopropylamin • N,N-diisopropylethylamin • tributylamin (C₄H₉)₃N

polyaminy: ethylendiamin • propylendiamin • putrescin • kadaverin • hexamethylendiamin • urotropin (hexamethylentetramin)

Chladiva

CFC a další halogenderiváty	R-10 (tetrachlormethan) • R-11 (trichlorfluormethan) • R-12 (dichlordifluormethan) • R-12B1 (bromchlordifluormethan) • R-12B2 (dibromdifluormethan) • R-13 (chlortrifluormethan) • R-13B1 (bromtrifluormethan) • R-14 (tetrafluormethan) • R-20 (trichlormethan (chloroform)) • R-21 (dichlorfluormethan) • R-22 (chlordifluormethan) • R-22B1 (bromdifluormethan) • R-23 (trifluormethan (fluoroform)) • R-30 (dichlormethan) • R-31 (chlorfluormethan) • R-32 (difluormethan) • R-40 (chlormethan) • R-41 (fluormethan) • R-125 (pentafluorethan) • R-130 (1,1,2,2-tetrachlorethan) • R-130a (1,1,1,2-tetrachlorethan) • R-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan) • R-150 (1,2-dichlorethan) • R-160 (chlorethan) • R-218 (oktafluorpropan) • R-1120 (trichlorethylen)

Uhlovodíky	R-50 (methan) • R-170 (ethan) • R-290 (propan) • R-600 (butan) • R-600a (isobutan) • R-601 (pentan) • R-601a (isopentan) • R-1150 (ethen) • R-1270 (propen)

Ostatní látky	R-610 (diethylether) • R-611 (methylformiát) • R-630 (methylamin) • R-631 (ethylamin) • R-702 (vodík) • R-704 (helium) • R-717 (amoniak) • R-718 (voda) • R-720 (neon) • R-728 (dusík) • R-732 (kyslík) • R-740 (argon) • R-744 (oxid uhličitý) • R-744a (oxid dusný) • R-7640 (oxid siřičitý) • R-784 (krypton)