Císařský dům (Plzeň)
| Císařský dům | |
|---|---|
 Císařský dům | |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Republiky 290/41, Plzeň, Vnitřní Město,  Česko |
| Ulice | náměstí Republiky |
| Souřadnice | 49°44′53,63″ s. š., 13°22′38,83″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20958/4-175 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Císařský dům v Plzni je dům č. 290/41 na severní straně náměstí Republiky. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí vedle budovy radnice, se kterou je propojen.
Historie domu
[editovat | editovat zdroj]Dům vznikl spojením dvou renesančních domů patřících Jiřímu Krumlovskému ml. z Hartenštejna a Bernartu Tomáškovi. V domě Jiřího Krumlovského bydlel kolem roku 1565 stavitel radnice Jan de Statia. V roce 1581 de Statia postoupil dům Janu de Mutonibus a ten jej za dva roky prodal Jiřímu Krumlovskému z Hartenštejna. V roce 1594 a v roce 1599 tu pobýval císař Rudolf II. Domy byly zakoupeny v roce 1606 pro jeho potřeby, protože císař měl zájem vybudovat si v Plzni vedlejší sídlo.[2] V letech 1606–1607 byly domy stavebně upraveny dvorním stavitelem Giovannim Mariem Filippim jako jedna budova. Na nové dvojici renesančních štítů byli umístěni velcí plechoví orlové a mezi nimi monogram císaře "R". Vznikl tak tzv. Císařský dům, který ale Rudolf II. ani jeho následovníci nikdy nevyužívali. Po dobytí Plzně v roce 1618 v něm pobýval do roku 1621 Arnošt Mansfeld. Poté se ucházela neúspěšně o koupi válkou zpustlého domu obec. Z rukou Ferdinanda III. získal dům v roce 1631 do držení hrabě Maxmilián z Trautmannsdorfu. Šlechtický rod Trautmannsdorfů ho měl ve vlastnictví až do roku 1793, kdy se dům dostal do rukou měšťanů. V roce 1793 jej vlastnila Dorota Mosrová, v letech 1809 až 1834 byl dům ve vlastnictví Josefa a Josefy Feyerfeilových. V tomto období byl v přízemí domu jeden z největších koloniálních obchodů v Plzni. Jeden rok vlastnil dům šlechtic Josef Eduard Schabner ze Schönbaumu. Poté se stal jeho vlastníkem pozdější plzeňský purkmistr František Wanka, který dům v roce 1838 prodal kupci Petru Exlovi. V roce 1863 byla v přízemí umístěna Občanská záložna, v první polovině 19. století měl v prvním poschodí první kavárnu v Plzni kavárník Gutenstein, v roce 1854 zde byla opět otevřena hospoda "Zum Kaiserhaus", kterou vedl Jan Reitzner. V roce 1869 jej tehdejší majitelka Johanna Exlová prodala obci. Majitelé v domě většinou nebydleli, střídaly se v něm šlechtické a vojenské návštěvy. V roce 1869 proběhla adaptace, kterou prováděl ing.Tomáš Kilian a v roce 1913 důkladná renovace domu. V první polovině 20. století bylo v přízemí domu knihkupectví.[3]
Popis budovy
[editovat | editovat zdroj]Je to pozdně renesanční dvoupatrový dům s prejzovou střechou. Dům má dva portály, které patřily domům, ze kterých dům vznikl – renesanční portál vedle radnice s letopočtem 1565, kdy tato část domu vznikla, na levé polovině domu je další portál s letopočtem 1793, kdy byla provedena úprava fasády. V roce 1919 byla na dům přemístěna barokní socha rytíře Žumbery, původně z renesanční kašny na náměstí. Současný vzhled budovy je z roku 1913. Dům má s radnicí společný dvůr, na který je vstup přes radnici. Na levé straně dvora je vysoké nádvorní křídlo Císařského domu, postavené v roce 1869 na místě bývalých maštalí.[3] V prvním patře se dochoval renesanční sál s nástěnnými malbami z rudolfínské doby. V roce 1993 bylo objeveno na půdě domu pod fasádou původní renesanční sgrafito zobrazující jezdce.[2] V předsíni domu je temperová malba ze 17. století představující císaře jako spravedlivého soudce.[4] Dům je spojen s budovou radnice. V přízemí sídlí městské informační centrum, v patře je kancelář primátora.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Portál s letopočtem 1565 -
Portál s letopočtem 1793 -
Cedule na fasádě s informací o domě -
Pohled na exteriér -
Socha rytíře Žumbery na průčelí domu
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-02-09]. Identifikátor záznamu 131811 : Měšťanský dům Císařský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DOUŠA, Jaroslav; MARTINOVSKÝ, Ivan, et al. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop osídlení až po současnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 788 s. (Dějiny českých měst). ISBN 80-7106-723-7. S. 67, 69, 546.
- ↑ a b LÁBEK, Ladislav. Radnice a Císařský dům. Plzeň: Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni, 1930. 28 s.
- ↑ KRIEGER, Miloslav. Plzeňský poutník aneb Plzní ze všech stran. 1. vyd. Praha: Baset, 2001. 187 s. ISBN 80-86223-32-9. S. 39.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Strnad, Josef: Císařský dům v Plzni. In: Plzeňské listy 1899, č. 114-120
- Strnad, Josef: K historii Císařského domu. In:Český časopis historický, V., 1899, s. 3.
- Schiebl, Jaroslav: Císařský dům a jeho historie. Radnice král. města Plzně (1912), s. 109.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařský dům na Wikimedia Commons
- Národní památkový ústav: Památkový katalog [2]
