Budova Riunione Adriatica di Sicurtà (Brno)
| Budova Riunione Adriatica di Sicurtà | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Karel Kotas |
| Současný majitel | Brno |
| Poloha | |
| Adresa | Nádražní 595/4, Brno-město,  Česko |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 49°11′29,62″ s. š., 16°36′43,39″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 48087/7-7401 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Budova Riunione Adriatica di Sicurtà je stavba architekta Karla Kotase z roku 1938 stojící na nádražním úseku brněnské okružní třídy, přímo před průčelím výpravní budovy hlavního nádraží. Je dílem vrcholného funkcionalismu v Brně a je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Velkorysá budova metropolitního měřítka a vyvážených proporčních vztahů byla architektem Karlem Kotasem, absolventem vídeňské Akademie výtvarných umění, navržena jako jeden z více úkolů pro pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurtà (RAS) v roce 1936. V daném úseku brněnské okružní třídy předtím stála čtyřposchoďová od neznámého autora v původním novorenesančním slohu brněnské okružní třídy. Po polovině 30. let společnost RAS původem z Terstu, která již předtím vytvořila své filiálky v Praze a v Liberci, pověřila architekta pravidelně pro ni pracujícího, aby pro ni vytvořil budovu i na klíčovém místě v Brně. Dolní patra budovy byla určena pro kanceláře, v horních patrech byly umístěny byty.
Po druhé světové válce byly v domě kanceláře Československých státních aerolinií nebo Dopravního podniku města Brna.[2]
V letech 2021–2022 nechala městská část Brno-střed budovu zrekonstruovat, náklady dosáhly výše 89,3 milionu korun. Od roku 2022 zde sídlí Matriční úřad městské části Brno-střed, v dalších patrech je 48 bytů.[2][3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vchod budovy byl při výstavbě zvýrazněn obložením z černého mramoru. Na něj po obou stranách navazoval prosklený parter se vstupy do obchodních prostor, v prvním patře pak horizontální okenní pás úředních prostor. Vyšší patra představující hlavní korpus budovy byla pojata jako obytná. Na střešní terase byla budova završena ustoupeným protáhlým penthousem krytým markýzou.[4][5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-15]. Identifikátor záznamu 161088 : Městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b BENÁČKOVÁ, Kateřina. Brněnská matrika přestěhovala knihy i úředníky k nádraží [online]. Brnenska.drbna.cz, 2022-09-17 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ KREMR, Tomáš. Stěhování tisíců knih. Největší brněnská matrika míří na novou adresu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-03 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online.
- ↑ VRABELOVÁ, Renata; SVOBODOVÁ, Petra; ŠLAPETA, Vladimír. Brno moderní: velký průvodce po architektuře. 1: 1890-1948. Fotografie Pavel Hoch. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Paseka, 2016. 293 s. ISBN 978-80-7432-748-3. Kapitola Palác pojišťovny Riunione adriatica di sicurta, s. 56.
- ↑ PELČÁK, Petr; ŠLAPETA, Valdimír; OBERREITEROVÁ, Jana. Brno - architektura: 1918-1939 = Brno - architecture: 1918-1939. 1., 2. dotisk vyd. Brno: Centrum architektury, 2012. 392 s. ISBN 978-80-905330-0-4. Kapitola Palác pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta, s. 192.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu budova Riunione Adriatica di Sicurtà na Wikimedia Commons
