Bublava
Bublava | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kraslice |
Obec s rozšířenou působností | Kraslice (správní obvod) |
Okres | Sokolov |
Kraj | Karlovarský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′28″ s. š., 12°30′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 403 (2024)[1] |
Rozloha | 6,15 km²[2] |
Katastrální území | Bublava |
Nadmořská výška | 735 m n. m. |
PSČ | 357 22 |
Počet domů | 227 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bublava 389 358 01 Kraslice bublavainfo@volny.cz |
Starostka | Monika Matasová |
Oficiální web: www | |
Bublava | |
Další údaje | |
Kód obce | 560308 |
Kód části obce | 15121 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bublava (německy Schwaderbach[4]) je obec v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Leží v těsné blízkosti česko-německé státní hranice. Žije zde 403[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1601. Vznik souvisí s dolováním rud železa, olova, cínu a mědi v oblasti. Horníci, převážně z Durynska a Harzu, se zde začali usazovat již ke konci 16. století. Ves Bublava spadala pod Kraslice. Kraslické panství drželi až do roku 1666 Šumburkové, kdy je prodali Janu Hartwigovi z Nostic.[5][6]
Během Sudetské krize v roce 1938 zde 13. září 1938 napadli četnickou stanici Ordneři. Při neúspěšném pokusu o osvobození četnické stanice byli zabiti vrchní strážmistr František Novák a strážmistr Josef Brčák a následně řidič strážmistr Josef Falber, který přijížděl odvézt ženy a děti.[7][8][9] Po uzavření Mnichovské dohody byla obec přičleněna k nacistickému Německu.[10]
Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva. V roce 1947 byla obec přejmenována na Bublava (do roku 1947 se obec jmenovala Schwaderbach). Vzhledem ke své poloze v blízkosti státní hranice se obec ocitla v roce 1950 v nově zřízeném hraničním pásmu. Podstatná část zástavby obce byla zbořena, zejména v horní části.[6] Samostatnou obcí se stala Bublava 24. listopadu 1990.[5]
Obec se smutně proslavila na přelomu 21. století, kdy byl za finanční účasti státu rozestavěn velkorysý akvapark, který zůstal z několika důvodů nedokončen. Torzo celého areálu tak již několik let hyzdí obec.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Bublava leží v Krušných horách a je to typická krušnohorská obec. Téměř ze všech stran je obklopena horami, z nichž nejvyšší je severně od obce ležící Kamenáč (932 metrů). Jihozápadně od obce leží Olověný vrch (774 metrů), západně na česko-saské hranici vrch Rakušák (768 metrů), jihozápadně vrch Vršina (752 metrů). Okolní vrchy jsou budovány metamorfovanými horninami s převahou fylitu, místy prostupujícím kvarcitickým fylitem až kvarcitem.[12] Obcí protéká Bublavský potok. Na nepojmenovaném potoce, přítoku Stříbrného potoka, se těsně za východním okrajem katastru nachází vodní kaskáda, tzv. Bublavské vodopády.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelé Bublavy až do vyčerpání zásob rud pracovali převážně v hornických profesích. Po útlumu dolování se živili pastevectvím, povoznictvím, domácí textilní výrobou a výrobou hraček.[6] K výraznému nárůstu počtu obyvatel docházelo od druhé polovině 19. století. Kolem roku 1850 žilo v Bublavě přibližně 2 150 obyvatel, v roce 1930 již více než 4 000 obyvatel v 718 domech.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 695 obyvatel, z nichž bylo pět Čechoslováků, 3 638 Němců a 52 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 653 obyvatel, k evangelické církvi 42 obyvatel.[14]
V roce 1786 je v Bublavě zmiňována škola. Neměla však dosud školní budovu, jednalo se o vandrovní školu, učilo se po domech. Teprve v roce 1825 přidělila obec jednu vlastní místnost v horní část Bublavy, později druhou v dolní části Bublavy. Stavba samostatné školní budovy byla zahájena v roce 1878 a dokončena v červenci 1879. Škola byla trojtřídní, od října 1879 čtyřtřídní, v roce 1885 již pětitřídní. Na počátku školního roku 1892–1893 navštěvovalo školu 673 žáků. Později byla škola rozšířena a od školního roku 1904–1905 měla pět chlapeckých a pět dívčích tříd. Od roku 1953 do roku 1961 měla škola první až pátý ročník základní devítileté školy.[15]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 410 | 2 692 | 3 194 | 3 447 | 3 914 | 3 695 | 4 106 | 675 | 668 | 533 | 363 | 260 | 336 | 344 | 362 |
Počet domů | 208 | 279 | 339 | 386 | 496 | 544 | 718 | 651 | 204 | 166 | 127 | 158 | 190 | 205 | 227 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.[18]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- pomník obětem fašismu
- kaplička
Ostatní
[editovat | editovat zdroj]Nad obcí v nadmořské výšce 802 metrů na vrcholu Olověný vrch (německy Bleiberg) je dřevěná rozhledna s restaurací. Pod vrcholem je lyžařský areál s několika vleky a sjezdové tratě různé obtížnosti. V okolí obce je i možnost běžeckého lyžování a v létě cykloturistiky. Bublava je s německým Klingenthalem spojena hraničním přechodem pro vozidla do 3,5 t.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Celkový pohled od jihu
-
Bývalá škola
-
Bublavský potok
-
Bublavské kaskády
-
Chalupy na okraji obce
-
Olověný vrch
-
Olověný vrch - rozhledna
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ a b Z historie obce [online]. Obec Bublava [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 53–58.
- ↑ PŘEVRÁTIL, Jiří. Schwaderbach (Bublava) 13. 9. 1938 - statečná jednotka SOS [online]. Projekt Československé pohraničí 1938-1939 [cit. 2018-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-28.
- ↑ STANĚK, Petr. Útok henleinovců v pohraničí: Bublava, září 1938 [online]. Vědomí národa, 2014-08-03 [cit. 2018-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 56.
- ↑ Aquapark Bublava [online]. prazdnedomy.cz [cit. 2018-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2020-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz [cit. 2020-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé [online]. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. S. 249. Dostupné online.
- ↑ KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. S. 86–87.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Bublava [online]. 2005-05-31 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bublava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Bublava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Ski areál Bublava na České-sjezdovky.cz