Bruslařkovití
 Bruslařkovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | polokřídlí (Hemiptera) |
| Podřád | ploštice (Heteroptera) |
| Čeleď | bruslařkovití (Gerridae) Leach, 1815 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bruslařkovití (Gerridae) jsou čeleď ploštic, jejíž zástupci se umí pohybovat po vodní hladině. Této schopnosti dosahují díky dlouhým, štíhlým a ohebným končetinám, jež umožňují rozložení tělesné hmotnosti na velkou plochu, stejně jako díky přítomnosti velkého množství nesmáčivých chloupků. Bruslařkovití dosahují celkové délky těla asi 2 až 12 mm, někdy až 25 mm (značně velké jsou např. některé druhy ze severní polokoule, které se řadí do rodu Aquarius). Vůbec největší je špatně známý asijský druh Gigantometra gigas, jenž dorůstá délky i přes 30 mm, přičemž samci jsou netypicky o něco větší než samice.[1] Charakteristickým rysem této čeledi je variabilita v délce křídel, od jejich úplné absence až po dlouhá křídla. Objevuje se vnitrodruhově i mezidruhově a její evoluce byla značně dynamická.[2] Vnitrodruhový polymorfismus v délce křídel může záviset na denzitě a díky tomu pomáhá udržovat optimální velikost populace.[3]
Většina bruslařkovitých obývá sladkovodní biotopy, výjimečně ovšem i slanou vodu. Z tohoto pohledu vyniká rod Halobates, jehož některé druhy žijí i na otevřeném oceánu.[4] Potravu bruslařkovitých tvoří zejména další bezobratlí, kteří uvíznou na vodní hladině. Bruslařka je detekuje pomocí zaznamenaných vibrací, následně je propíchne svým sosákem a vysaje. Objevuje se i kanibalismus.
Ačkoli se bruslařky mohou sdružovat ve skupinách, zvláště během období rozmnožování se chovají teritoriálně. Samci i samice si mohou vydržovat vlastní území, jak bylo prokázáno např. u druhu Metrocoris histrio.[5] Komunikaci mezi jedinci zprostředkovávají vibrace vysílané po vodní hladině. Samec, kterému samice dovolí se s ní pářit, s ní zůstane spojen po celé období rozmnožování. Vajíčka samice často – nikoli však výhradně – klade na vodní rostliny či kameny.[6] Dospělé bruslařky ze sezónních oblastí zimují.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerridae na anglické Wikipedii.
- ↑ TSENG, Michelle; ROWE, Locke. Sexual dimorphism and allometry in the giant water strider Gigantometra gigas. Canadian Journal of Zoology. 1999-10-10, roč. 77, čís. 6, s. 923–929. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 0008-4301. doi:10.1139/z99-071.
- ↑ ARMISÉN, David; VIALA, Séverine; CORDEIRO, Isabelle da Rocha Silva. Transcriptome-based Phylogeny of the Semi-aquatic Bugs (Hemiptera: Heteroptera: Gerromorpha) Reveals Patterns of Lineage Expansion in a Series of New Adaptive Zones. Molecular Biology and Evolution. 2022-11-01, roč. 39, čís. 11, s. msac229. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 1537-1719. doi:10.1093/molbev/msac229.
- ↑ HARADA, T.; TABUCHI, R.; KOURA, J. Migratory syndrome in the water strider Aquarius paludum (Heteroptera: Gerridae) reared in high versus low nymphal densities. EJE. 2013-01-01, roč. 94, čís. 4, s. 445–452. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 1210-5759. (anglicky)
- ↑ CHENG, L. Biology of Halobates (Heteroptera: Gerridae). Annual Review of Entomology. 1985-01, roč. 30, čís. 1, s. 111–135. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 0066-4170. doi:10.1146/annurev.en.30.010185.000551. (anglicky)
- ↑ KOGA, Tsunenori; HAYASHI, Kooji. Territorial behavior of both sexes in the water striderMetrocoris histrio (Hemiptera: Gerridae) during the mating season. Journal of Insect Behavior. 1993-01, roč. 6, čís. 1, s. 65–77. Dostupné online [cit. 2025-01-25]. ISSN 0892-7553. doi:10.1007/BF01049148. (anglicky)
- ↑ WILLIAMS, D. Dudley; FELTMATE, Blair W. Aquatic insects. Wallingford: CAB International 358 s. ISBN 978-0-85198-782-8. S. 48, 121, 218.
