Bretonština
| Bretonština (Brezhoneg) | |
|---|---|
 | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Francie – většina regionu Bretaň (departementy Côtes-d'Armor, Morbihan a Finistère) |
| Počet mluvčích | 200–300 tisíc |
| Klasifikace |
|
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | br |
| ISO 639-2 | bre (B) bre (T) |
| ISO 639-3 | bre |
| Ethnologue | BRT |
| Wikipedie | |
| br.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bretonština (bretonsky Brezhoneg [brezonek]) je keltský jazyk, kterým hovoří až 300 tisíc Bretonců na Bretaňském poloostrově v severozápadní Francii.
Bretonština náleží mezi tzv. britanské neboli keltské jazyky a je blízce příbuzná s kornštinou a velštinou, jazyky, kterými se hovořilo, respektive hovoří, na jihozápadě Velké Británie. Z této oblasti také na přelomu 5. a 6. století našeho letopočtu přes moře přesídlili předkové dnešních Bretonců. Jestliže od středověku ustupovala východní hranice rozšíření bretonštiny jen zvolna, v důsledku dlouhodobé oficiální francouzské politiky, připouštějící jako jedinou úřední řeč francouzštinu, se během 20. století počet uživatelů bretonštiny výrazně snížil. Bretonština není ani dnes uznána jako úřední jazyk a jen malé procento dětí, povětšinou na soukromých školách, podstupuje vyučování v bretonštině.
Geografické rozšíření a dialekty
[editovat | editovat zdroj]Bretonština je používána zejména v Západní Bretani, ale je rozšířena i ve Východní Bretani (kde je používán vedle bretonštiny a francouzštiny také jazyk gallo) a dále v celém světě, kde se nacházejí bretanští imigranté.
Geograficky neexistuje přesné vymezení mezi jazykovými dialekty bretonštiny, protože vytvářejí dialektové kontinuum a lehce se mění od vesnice k vesnici. Zpravidla se ale rozeznávají čtyři živé dialekty bretonštiny:
- Kerneveg/C'herneveg (cornouailleské nářečí) – mluví se jím v okolí Cornouaille
- Leoneg (léonské nářečí) – mluví se jím v historickém regionu Bro Leon (Pays de Léon)
- Tregerieg (tréguierské nářečí) – mluví se jím v Trégoru
- Gwenedeg (vanneské nářečí) – mluví se jím okolo Vannes, nejvíce odlišné od ostatních, pravděpodobně nejvíce ovlivněné jazykem gallo
Pátý dialekt guérandais byl užíván do začátku 20. století v regionech Guérande a Batz-sur-Mer.
Fonologie
[editovat | editovat zdroj]Bretonština má 24 souhlásek, viz tabulku níže (n. = neznělé, z. = znělé):
| biabiály | labiodentály | alveoláry | postalveoláry | palatály | veláry | Labioveláry | uvuláry | glotály | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | n. | z. | |
| Plozivy | p | b | t | d | k | g | ɡʷ | |||||||||||
| Nazály | m | n | ɲ | |||||||||||||||
| Vibranty | ʀ | |||||||||||||||||
| Frikativy | f | v | s | z | ʃ | ʒ | x | h | ||||||||||
| Aproximanty | ɥ | j | w | |||||||||||||||
| Laterály | l | ʎ | ||||||||||||||||
Gramatika
[editovat | editovat zdroj]| Bretonština | Kornština | Velština | Irština | Skotská gaelština | Manština | Angličtina | Čeština |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ul levr zo ganin a book is with-me |
yma lyver genev | mae llyfr gennyf | tá leabhar agam | tha leabhar agam | ta lioar aym | I have a book | já mám knihu |
| un died zo ganit a drink is with-you |
yma diwes genes | mae diod gennyt | tá deoch agat | tha deoch agad | ta jiogh ayd | you have a drink | máš pití |
| un urzhiataer zo gantañ a computer is with-him |
yma amontyer ganso | mae cyfrifiadur ganddo | tá ríomhaire aige | tha coimpiutair aige | ta co-earrooder echey | he has a computer | on má počítač |
| ur bugel zo ganti a child is with-her |
yma flogh gensy | mae plentyn ganddi | tá leanbh aici | tha leanabh aice | ta lhiannoo eck | she has a child | ona má dítě |
| ur c'harr zo ganimp (or ganeomp) a car is with-us |
yma carr genen | mae car gennym | tá gluaisteán/carr againn | tha càr againn | ta gleashtan/carr ain | we have a car | my máme auto |
| un ti zo ganeoc'h a house is with-you |
yma chi genowgh | mae tŷ gennych | tá teach agaibh | tha taigh agaibh | ta thie eu | you [pl] have a house | vy [pl] máte dům |
| arc'hant zo ganto (or gante) money is with-them |
yma mona gansans | mae arian ganddynt | tá airgead acu | tha airgead aca | ta argid oc | they have money | oni mají peníze |
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Číslovky
[editovat | editovat zdroj]| Bretonsky | Česky |
| unan | jeden |
| daou | dva |
| tri | tři |
| pevar | čtyři |
| pemp | pět |
| c'hwec'h | šest |
| seizh | sedm |
| eizh | osm |
| nav | devět |
| dek | deset |
Užitečné pozdravy a fráze
[editovat | editovat zdroj]| Bretonsky | Česky |
| Salud! | Ahoj! |
| Demat! | Dobré ráno! |
| Endervez mat! | Dobré odpoledne! |
| Abardaez mat! | Dobrý večer! |
| Kenavo! | Na shledanou! |
| Ya / Nann | Ano / Ne |
| Mar plij | Prosím |
| Trugarez! | Děkuji! |
| Trugarez vras! | Děkuji mnohokrát! |
| Digarez! | Promiň |
| Kleiz / Dehou | Levý / Pravý |
Vzorový text
[editovat | editovat zdroj]Otče náš (modlitba Páně):
- Hon Tad, hag a zo en neñv,
- hoc'h anv bezet santelaet.
- Ho rouantelezh deuet deomp.
- Ho polontez bezet graet war
- an douar evel en neñv.
- Roit deomp hiziv hor bara pemdeziek.
- Pardonit deomp hon pec'hedoù evel ma pardonmp
- d'ar re o deus manket ouzhomp.
- Ha n'hon lezit ket da gouezhañ en temptadur,
- met hon diwallit diouzh an droug.
- Ewel-se bezet graet.
Všeobecná deklarace lidských práv
bretonsky |
Dieub ha par en o dellezegezh hag o gwirioù eo ganet an holl dud. Poell ha skiant zo dezho ha dleout a reont bevañ an eil gant egile en ur spered a genvreudeuriezh. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bretonština na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo bretonština ve Wikislovníku- Kategorie Bretonština ve Wikislovníku
