Breda Ba.25
Breda Ba.25 | |
---|---|
![]() Breda Ba.25 | |
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Societá Italiana Ernesto Breda |
První let | 1931 |
Uživatel | Regia Aeronautica |
Výroba | 1931-1942 |
Vyrobeno kusů | 839 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Breda Ba.25 byl italský dvoumístný jednomotorový cvičný dvouplošník smíšené konstrukce s pevným podvozkem ostruhového typu.
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Společnost Breda vyvinula prototyp Ba.25 v roce 1931 a téhož roku prošel se sériovým číslem MM.146 letovými testy. Létal s britským motorem Armstrong Siddeley Lynx o výkonu 149 kW. Druhý prototyp měl instalovanou italskou napodobeninu tohoto sedmiválce, Alfa Romeo D-2.
Prvních pět civilních sériových strojů ze září 1932, označených Ba.25bis, mělo zabudované pohonné jednotky Lynx, vyráběné mezitím v licenci u firmy Alfa Romeo. V následujícím roce byly postaveny další dva, všechny pak byly umístěny v civilní letecké škole firmy Breda.
Italské vojenské letectvo letoun Ba.25 objednalo v sérii, avšak zatím pouze v malých blocích. První série poháněl kapalinou chlazený řadový šestiválec Semi-Asso 200 a jejich produkce probíhala od října 1932 do září 1939.
Situace s motory se vyjasnila v roce 1937, kdy továrna Alfa Romeo definitivně dokončila vývoj pohonné jednotky D-2 o 179 kW a byla schopna je dodávat ve větším počtu. Motory se opatřovaly krytem typu Townend, avšak z praktických důvodů se obvykle létalo bez nich.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/18/Breda_Ba.25_seaplane.jpg/220px-Breda_Ba.25_seaplane.jpg)
Největší početní stav Ba.25 v Regia Aeronautica byl v květnu 1940. V inventáři mělo 286 kusů Ba.25 s motory D-2, 83 se Semi-Asso 200 a 70 s licenčními Lynxy. Další 43 kusy byly dvouplovákové námořní školní verze Ba.25idro s motory D-2, z nichž část létala s československými motory Walter Castor o výkonu 179 kW.
Pro potřeby vyšší akrobacie, kterou neumožňovala velká nosná plocha, byla vyvinuta zmenšená verze Ba.25 Ridotto s menším rozpětím a plochou a s křidélky i na horním křídle. Ridotto byly jednomístné, místo zadního sedadla byla přídavná palivová nádrž na 100 l.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Breda_Ba.28.jpg/220px-Breda_Ba.28.jpg)
Ještě lepší akrobatické vlastnosti měla varianta Ba.28, které vzniklo 50 kusů. Všechny byly osazeny pohonnými jednotkami Piaggio P-VIIZ o 276 kW v jednomístném i dvoumístném provedení. Jako Ba.28idro létaly na dvou plovácích.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b4/Breda_Ba.28_front_quarter_view.jpg/220px-Breda_Ba.28_front_quarter_view.jpg)
V roce 1932 zase vznikla zjednodušená verze Ba.26 s motorem Walter NZ-120 o 90 kW.
V létech 1937-38 Itálie exportovala celkem 22 Ba.25 do Afghánistánu, Bolívie, Ekvádoru, Paraguaye a Maďarska. Navíc pak 44 kusy Ba-28, z nichž například 18 odebrala Čína a 12 Rakousko. Norsko koupilo šest Ba.28idro, další byly dodány do Afghánistánu a Španělska.
Společnost Breda v Miláně vyrobila 304 letouny, firma Compagnia Nazionale Aeronautica z Říma v licenci dalších 180 a Società Aeronautica Italiana v Passignanu 355 strojů.
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Údaje platí pro Ba.25 s motorem Lynx[1]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Breda_Ba.25_with_men.jpg/220px-Breda_Ba.25_with_men.jpg)
- Rozpětí: 9,60 m
- Délka: 7,80 m
- Výška: 3,00 m
- Nosná plocha: 24,70 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 760 kg
- Vzletová hmotnost: 1010 kg
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost v hladině 500 m: 204 km/h
- Přistávací rychlost: 85 km/h
- Dostup: 5170 m
- Dolet: 340 km
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Václav Němeček, Letectví+Kosmonautika, Breda Ba-25, 1986, č. 17, str. 27
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEČEK, Václav. Breda Ba-25. Letectví a kosmonautika. Srpen 1986, roč. LXII., čís. 17, s. 27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Breda Ba.25 na Wikimedia Commons
- Kamufláže letounu Breda Ba.25 Archivováno 27. 3. 2019 na Wayback Machine.