Branišovice (hradiště)
| Branišovice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 9. století |
| Poloha | |
| Adresa | Římov,  Česko |
| Souřadnice | 48°51′13,94″ s. š., 14°29′51,06″ v. d. |
  Branišovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36194/3-260 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Branišovice jsou raně středověké hradiště západně od Branišovic u Římova v okrese České Budějovice. Slovanské hradiště na ostrožně nad Malší bylo osídleno v osmém až devátém století. Jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hradiště bylo osídleno v osmém až devátém století, kdy plnilo funkci správního centra okolního kraje, kterou později převzalo hradiště v Doudlebech.[2]
Nejstarší nálezy získané při terénních úpravách lokality na přelomu devatenáctého a dvacátého století se ztratily. Podobně skončily předměty z první poloviny dvacátého století, kdy byly na ploše hradiště nalezeny mimo jiné dva žernovy. První archeologický výzkum hradiště podnikl v roce 1940 Bedřich Dubský a po něm v letech 1962–1963 Bořivoj Nechvátal, který prokázal existenci bočního opevnění.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Hradiště stávalo na ostrožně nad soutokem Malše a Lomského potoka v nadmořské výšce 470–480 metrů.[2] Opevněná plocha měří 2,8 hektaru a je rozdělena na akropoli a dvě předhradí. Na bočních stranách poskytovaly přirozenou ochranu strmé svahy doplněné nad potokem bočním opevněním. Přístupnou jihovýchodní stranu přeťaly v místech zúžení ostrožny tři příčné hradby. Vnější hradba byla dlouhá asi padesát metrů.[3] Dochoval se z ní poškozený val dva metry vysoký a deset metrů široký.[2] Původní hradba byla široká asi 4,5 metru. Postavena byla převážně z kamení a štěrku, ale nálezy zuhelnatělého dřeva dokládají i dřevěné konstrukce a zánik hradby požárem. Podél vnitřní strany hradby vedl asi dva metry široký příkop.[3]
Druhý (prostřední) val se nachází v nejužším místě ostrožny, která je zde 33 metrů široká.[3] Byl vybudován podobným způsobem jako první hradba a dochoval se v délce třicet metrů. Výška valu dosahuje až tří metrů.[2] Za prostředním valem se nacházelo druhé předhradí, do něhož pravděpodobně ústila cesta od brodu přes Malši, která na vrchol ostrožny stoupala jihozápadním úbočím.[3]
Třetí val chránil malou akropoli umístěnou na skalnatém výběžku, která svým rozsahem neumožňovala vybudovat rozsáhlejší osídlení. Samotná akropole i val byly v minulosti silně poškozeny novodobým lomem.[3] Za pozůstatek valu se považuje jeden metr vysoká terasovitá hrana u bývalého Markova domu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Identifikátor záznamu 148035 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Branišovice, s. 42–43.