Brane Mozetič

Brane Mozetič
Brane Mozetič
	Brane Mozetič (18. dubna 2012)
Narození	14. října 1958 (66 let); Lublaň
Povolání	jazykovědec, spisovatel, básník, editor, překladatel a redaktor
Alma mater	Univerzita v Lublani
Témata	literatura, překlad a editace
Ocenění	Jenkova nagrada (2003); Župančič Award
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brane Mozetič (* 14. října 1958 Lublaň) je slovinský básník, prozaik a překladatel. Vystudoval literární komparatistiku na Univerzitě v Lublani, kde žije a o roku 1986 se živí jako spisovatel na volné noze. Překládá z francouzštiny (např. Jean Genet, Arthur Rimbaud, Michel Foucault). V současnosti je redaktorem dvou edičních řad (Aleph a Lambda) a ředitelem Centra pro slovinskou literaturu. Významně se podílí na prezentaci slovinské literatury v zahraničí, například na knižních veletrzích a při jiných kulturních událostech. Ve Slovinsku je vnímán jako výrazná osobnost i proto, že neskrývá svou homosexuální orientaci, naopak ji hojně uvádí do svých děl.

Dílo

Mozetič vydal dvanáct básnických sbírek, knihu povídek a dva romány. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, například do angličtiny, španělštiny, italštiny a francouzštiny. Českému čtenáři se dosud dostaly do rukou jednotlivé básně, které vyšly časopisecky (např. v časopise Babylon, 2004), ale především sbírka Banality (2003, česky 2011) a román Andělé (1996, česky 2009). Ten je psán formou volného rozhovoru hlavního hrdiny (homosexuála) stíhaného za vraždu a soudní znalkyně (psychiatričky).

Kritika oceňuje jeho sbírku Banality. Podle Hany Mžourkové "básně, které zobrazují horečnaté těkání mezi povrchností a hloubkou, prázdnou smyslností a citem, směřují k základním otázkám smyslu lidské existence, s důrazem na bolest, která je s lidským bytím spjata."^[1] Za Banality obdržel Brane Mozetič v roce 2003 slovinskou prestižní cenu Jenkova nagrada.

V r. 2009 Mozetič uspořádal a vydal rozsáhlou antologii moderní evropské homoerotické poezie Moral bi spet priti (Měl bys znovu přijít), která představuje sedmdesát šest básníků z dvaceti devíti zemí, básně překládalo dvacet tři překladatelů. Je v ní zastoupeno i pět českých básníků: Jiří Kuběna, Václav Jamek, Petr Hrbáč, Pavel Petr a Aleš Kauer.

Vydané knihy

Knihy básní

Sneguljčica je sedem palčkov, 1976
Soledadesi, 1978
Pesmi in plesi, 1982
Modrina dotika, 1986
Zaklinjanja, 1987
Mreža, 1989
Obsedenost/Obsession, slovinsko–francouzské dvojjazyčné vydání, 1991
Pesmi za umrlimi sanjami, 1995
Metulji, 2000
Banalije, 2003 (česky Banality, Nakladatelství Adolescent, Jihlava 2011, přeložila Hana Mžourková)
Še banalije, 2005
In še, 2007.

Próza

Pasijon, 1993
Angeli, 1996 (česky Andělé, Větrné mlýny, Praha 2009)
Zgubljena zgodba, 2001

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brane Mozetič na slovinské Wikipedii.

↑ MŽOURKOVÁ, Hana: Brane Mozetič, iLiteratura.cz (on-line)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brane Mozetič na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Brane Mozetič
Osoba Brane Mozetič ve Wikicitátech

[1] MŽOURKOVÁ, Hana: Brane Mozetič, iLiteratura.cz (on-line)

[1]