Botanická zahrada na Smíchově
| Botanická zahrada na Smíchově | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | Smíchov,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′30,04″ s. š., 14°24′29,84″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Botanická zahrada na Smíchově je dnes již neexistující botanická zahrada na Smíchově, na jejímž místě se nyní nacházejí Dienzenhoferovy sady a ulice V Botanice. Na sever od ní stála Slavatovská zahrada.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1595 získali zahradu Michnové z Vacínova.[1]
Jezuité
[editovat | editovat zdroj]Od Michnů zahradu získali jezuité, pro které stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval roku 1735 krásný barokní pavilon, řádový dispenzář. Stavba sloužila jako útočiště v době morových epidemií, kdy se neprodyšně uzavíraly pražské brány.
Botanická zahrada
[editovat | editovat zdroj]Jezuité drželi zahradu do roku 1773, dva roky poté ji pod vlivem osvícenského zájmu o přírodu císařovna Marie Terezie dala přeměnit na botanickou zahradu. Prvním ředitelem byl Josef Bohumír Mikan. Roku 1835 byla rozšířena i o sousední zahradu Štefskou a zaujímala tak rozlohu 3,5 hektarů, kterou před tím vlastnili Kounicové. V polovině 19. století zahradu vedl prof. Vincenc František Kosteletzký a byla údajně považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Měla exteriéry, 9 skleníků a obsahovala asi 13 tisíc druhů a odrůd rostlin. Po povodni 2. a 3. září 1890 a také v souvislosti s rozvojem a industrializací Smíchova univerzita přemístila zahradu pod Slupskou stráň na Nové Město. Botanická zahrada Univerzity Karlovy ji tak nahradila.
Novodobá historie
[editovat | editovat zdroj]Následně zde ještě stál Dienzenhoferův jezuitský dispenzář, ale i ten byl stržen v roce 1930 v souvislosti se stavbou Jiráskova mostu.[2]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Dnešní Dienzenhoferovy sady vznikly roku 1929 úpravou zbytku zahrady v souvislosti s navážkami pro navigaci vltavského nábřeží a budováním předmostí Jiráskova mostu. Zahrada se podle vzácných rostlin někdy nazývala Botanická a zaujímala rozsáhlou plochu mezi dnešními ulicemi V Botanice, Preslovou a Matoušovou (počítáme-li k ní i roku 1835 připojenou zahradu Štefskou neboli Kounickou).[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/178562/ - Dějiny botanické zahrady na Smíchově ve světle archivních pramenů
- ↑ Malé dějiny Smíchova a Košíř. smichov.blog.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Urbanistický vývoj města, Výstup pro územně analytické podklady, Textová část, Objednavatel: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Zhotovitel: Ing. arch. Tomáš Havrda, Spolupráce: Ing. arch. Karel Kuča, červen 2010
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan Jungmann, Smíchov, město za Újezdskou branou. Praha 2013
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Univerzitní botanické zahrady v Praze v letech 1775–1945, Česká botanická společnost, Filip Paulus, Šárka Steinová, 7.4.2019, pdf.