Přeskočit na obsah

Botanická zahrada a arboretum Štramberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Střední část zahrady s kamenným labyrintem

Botanická zahrada a arboretum Štramberk[1] je nedávno[kdy?] založená přírodní botanická zahrada. Nachází se v západní části města Štramberk v okrese Nový Jičín. Jejím těžištěm je starý vápencový lom, zvaný Dolní Kamenárka. Zahrada zabírá taky okolí lomu – suťový les a louky. Hlavními exponáty je vápnomilná a teplomilná flóra typická pro Štramberk (ve 20. století silně poničená těžbou vápence). Areál má velice členitý terén a rozkládá se na ploše téměř 10 ha. V lomu se nachází různé skalky, jezírka, kamenný labyrint a také jeskyně.

V Dolní Kamenárce se těžil vápenec od r. 1860 do dvacátých let minulého století. Poté byl lom využíván jako skládka komunálního odpadu. Později byl povrch skládky překryt škvárou a vzniklo tak fotbalové hřiště.[2] V roce 1993 se o místo začal zajímat biolog Petr Pavlík a přišel se záměrem vybudovat zde botanickou zahradu. Lokalita byla chráněným ložiskovým územím pro budoucí těžbu vápence a již dříve bylo vydáno rozhodnutí o rozšíření těžby velkolomu Kotouč na toto území. Bylo tedy potřeba administrativně zařídit odpis ložiska. Poté bylo možno začít s rekultivací. Při likvidaci ekologické zátěže bylo z Kamenárky vyvezeno 986 plně naložených nákladních aut.[3] Na odhaleném dně začaly první výsadby v roce 1998 až 1999.

Rmen barvířský v zahradě

Vzniká zde expozice původní Štramberské vegetace, tedy vápnomilných a teplomilných rostlin, většinou velmi ohrožených. Některé vzácné rostliny sem byly introdukovány především z lomu Kotouč Štramberk (kde byly původní lokality těžbou zcela zničeny či jim zničení hrozí).

Členitý terén dna lomu (jezírka, skalky) umožňuje růst mokřadní i suchomilné vegetace vedle sebe na jedné lokalitě.[2][3] Z mokřadních druhů se zde vyskytují např. přeslička různobarvá, orobinec sítinovitý, orchidej kruštík bahenní, masožravá rostlina tučnice obecná či kriticky ohrožený keř židoviník německý. U velké řady vzácných a ohrožených druhů rostlin se vedou spory o jejich původnosti.

Jasoň červenooký

Mokřadní část lomu s jezírky obývá řada obojživelníků. Žije zde ropucha obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, kuňka žlutobřichá,[1] čolek obecný a čolek velký. Na skalních výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada zajímavých živočichů, například suchomilka bělavá, saranče modrokřídlá,[1] svižník polní, soumračník skořicový, dlask tlustozobý, bělozubka šedá, plch lesní. Bylo zde zjištěno více než 1100 druhů motýlů.[2] Běžně zde létá jasoň červenooký (Štramberk je jeho jedinou lokalitou v ČR, reintrodukován). Štramberk je taky jedinou lokalitou v ČR s výskytem ještěrky zední (zda původní?). Žije v sousední Horní Kamenárce a je možné, že se již rozšířila i do Dolní Kamenárky.

Související informace naleznete také v článku Pouťová jeskyně.

Na dně Dolní Kamenárky se nachází jeskyně. Byla objevena v květnu 1999 v době konání Štramberské pouti, dostala proto jméno Pouťová jeskyně. Speleologové pokračují v jejím průzkumu, ten však ztěžuje vápnitý písek, kterým je jeskyně zasypána. V roce 2006 se dostali do hloubky 53 metrů. O deset let později, v roce 2016, je to už 58 metrů. Zatím prozkoumaná část jeskyně má propasťový charakter s průměrným sklonem 52 stupňů.[2][3]

Další zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Mokřadní část zahrady

Uprostřed lomu postavil zakladatel a majitel zahrady Petr Pavlík kamenný labyrint. Má symbolizovat středomořskou oblast (o Štramberku se někdy říká, že z botanického hlediska se jedná o nejsevernější výběžek Středomoří).

V některých místech lomu jsou skály a kamení poměrně bohaté na zkameněliny. Dají se zde najít například články lilijic, ostny a destičky ježovek, žraločí zuby, schránky ramenonožců, části kolonií mechovek, schránky mlžů a mnohé další.[2]

Na některých stěnách se nacházejí horolezecké cesty, kterých lze využít po dohodě s majitelem.[4] Délka cest dosahuje až 30 m a obtížnosti (UIAA) od 3 do 6+.[5]

V západní části se ve skalách nachází Skalní kaple Jana Křtitele, což je znovunalezený, historický a posvěcený obraz Jana Křtitele.[6]

Přístřešek nad Pouťovou jeskyní
  1. a b c Michal Hykel; Jiří Kameníček. Botanická zahrada a arboretum Štramberk [online]. BioLib [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Archivovaná kopie. www.stramberk.info [online]. [cit. 2009-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-19. 
  3. a b c http://severnimorava.regiony24.cz/turistika/vypis.aspx?ID_clanku=14339
  4. Botanická zahrada a arboretum [online]. [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-25. 
  5. SKÝPALA, Vladimír; WOLF, Vladimír. Moravské skály : Horolezecký průvodce. Valašské Meziříčí: Vl. Skýpala, 2010. ISBN 978-80-254-8777-8. 
  6. Biskup Lobkowicz požehná nalezený obraz a kapličku kamenářů ve Štramberku. www.cirkev.cz [online]. Církev.cz. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 378 - 387

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]