Boris Kuzněcov (historik)
| Celé jméno | Boris Kuzněcov (Šapiro) |
|---|---|
| Narození | 5. října 1903 Dnipro |
| Úmrtí | 5. září 1984 (ve věku 80 let) Moskva |
| Alma mater | Russian association of social sciences research institutes |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boris Grigorjevič Kuzněcov (rusky Бори́с Григо́рьевич Кузнецо́в, vlastním jménem Šapiro; 5. října 1903, Jekatěrinoslav, Ruské impérium – 5. září 1984, Moskva, Sovětský svaz) byl sovětský elektroinženýr, historik, filozof a historik filosofie židovského původu. V roce 1937 mu byla udělena vědecká hodnost doktora filosofických věd. Od roku 1944 zastával post zástupce ředitele Ústavu historie přírodních věd v AV SSSR.
Publikace[editovat | editovat zdroj]
- Кузнецов Б. Г. Патриотизм русских естествоиспытателей и их вклад в науку: (Беседы по истории отечеств. естествознания). — 2-е изд., испр. и доп. — М.: Московское общество испытателей природы, 1951. — 272 с.
- КУЗНЕЦОВ, Б. Г. История философии для физиков и математиков. 1. vyd. Moskva: Nauka, 1974. 352 s. Dostupné online. (rusky)
- Překlady do češtiny
- KUZNĚCOV, B.G. Co dali vědě ruští přírodovědci (původním názvem: Патриотизм русских естествоиспытателей, Patriotizm russkich jestěstvoispytatělej). Překlad : z ruského originálu přeložili Vladimír Knittl, Galina Šliková. 1. vyd. Praha: Osvěta, 1951. 271 s.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Кузнецов, Борис Григорьевич na ruské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Френкель В. Я. Высоких званий не имел, но было имя (К 90-летию со дня рождения профессора Б. Г. Кузнецова) // Вестник Российской академии наук. 1993. № 10.
- Grigorian, Akhot. ON THE 75TH ANNIVERSARY OF BORIS KUZNETSOV // Organon. — 1979. — № 15. — P. 5-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Boris Kuzněcov (historik)
