Boris (Baranov)
Jeho Přeosvícenost Boris | |
---|---|
Biskup kostomukšský a kemský | |
Církev | Ruská pravoslavná církev |
Diecéze | Kostomukša |
Jmenování | 25. srpna 2020 |
Předchůdce | Ignatij (Tarasov) |
Zasvěcený život | |
Sliby | 2. dubna 1998 |
Svěcení | |
Jáhenské svěcení | 12. února 1994 světitel Michej (Charcharov) |
Kněžské svěcení | 20. března 1994 světitel Michej (Charcharov) |
Biskupské svěcení | 11. července 2019 světitel Kirill |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Michail Michajlovič Baranov (Михаил Михайлович Баранов) |
Země | Rusko |
Datum narození | 14. září 1964 (60 let) |
Místo narození | Tugolesskij Bor, Ruská sovětská federativní socialistická republika |
Národnost | ruská |
Alma mater | Kolomenský pedagogický institut Moskevský duchovní seminář |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boris (světským jménem: Michail Michajlovič Baranov; * 14. září 1964, Tugolesskij Bor) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a biskup kostomukšský a kemský.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 14. září 1964 v Tugolesském Boru v Moskevské oblasti. V letech 1982–1984 absolvoval vojenskou službu. Dne 28. července 1990 byl v chrámu Svaté Trojice v Kalužské oblasti pokřtěn.[1]
V letech 1987–1992 studoval na fakultě historie Kolomenského pedagogického institutu. Po studiu pracoval dva roky v pravoslavném bratrstvu při chrámu Vzkříšení Krista v Tutajevu.[1]
Roku 1994 zahájil studium na Moskevském duchovním semináři, který dokončil roku 2000. Dne 12. února 1994 byl v chrámu Feodorovské ikony Matky Boží v Jaroslavli arcibiskupem jaroslavským a rostovským Michejem (Charcharovem) rukopoložen na diákona a 20. března na jereje. Od 28. března sloužil v chrámu svatého Michaela ve vesnici Savinskoje.[1]
V letech 1995–1998 byl učitelem historie v Pravoslavné škole svatého Jana Kronštadského a v letech 1996–2004 přednášejícím všeobecné církevní historie Jaroslavského duchovního učiliště. Na učilišti působil také jako inspektor.[1]
Dne 2. dubna 1998 byl v Rostovském Borisoglebském monastýru arcibiskupem Michejem postřižen na monacha se jménem Boris na počest svatého knížete Borise Vladimiroviče.[1]
Od 17. listopadu 1999 byl představeným chrámu Zjevení Páně v Jaroslavli a tuto funkci zastával do 23. srpna 2000. Následně byl stálým klerikem tohoto chrámu.[1]
Dne 4. července 2003 byl převeden do služby ženského Kazaňského monastýru v městě Danilov a roku 2005 byl povýšen na igumena.[1]
V letech 2005–2015 působil jako zástupce vedoucího katedry teologie Jaroslavské státní pedagogické univerzity a přednášející starověkých církevních dějin.[1]
Dne 2. dubna 2007 byl převeden do služby Kazaňského chrámu v Tutajevu a 1. března 2013 se stal představeným tohoto chrámu.[1]
V letech 2013–2015 studoval na Jaroslavské univerzitě, kde získal titul magistra pedagogiky. Ve stejných letech přednášel v katechetických kurzech v rybinské eparchii. V letech 2015–2017 absolvoval odbornou rekvalifikaci v oboru teologie.[1]
Od roku 2015 působil jako prorektor akademické práce Jaroslavského duchovního semináře a o rok později byl ustanoven přednášejícím v katechetických kurzech v jaroslavské metropoli. Od roku 2017 byl starším přednášejícím katedry teologie Jaroslavské univerzity.[1]
Dne 23. července 2017 byl jmenován představeným svatého mučedníka Nikity v Jaroslavli.[1]
Dne 30. května 2019 jej Svatý synod zvolil biskupem někrasovským a vikářem jaroslavské eparchie.[2] Dne 9. června byl v Nikolo-Babajevském monastýru v Někrasovskoje povýšen metropolitou jaroslavským a rostovským Panteleimonem (Dolganovem) na archimandritu.[3]
Dne 13. června 2019 byl v chrámu Krista Spasitele v Moskvě oficiálně jmenován biskupem[4] a 11. července proběhla v chrámu Proměnění Páně Valaamského monastýru jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita petrohradský a ladožský Varsonofij (Sudakov), metropolita volokolamský Ilarion (Alfejev), metropolita tverský a kašinský Savva (Michejev), metropolita jaroslavský a rostovský Panteleimon (Dolganov), metropolita petrozavodský a karelský Konstantin (Gorjanov), metropolita singapurský a jihovýchodněasijský Sergij (Čašin), metropolita chersonský a západoevropský Antonij (Sevrjuk), arcibiskup kaliningradský a baltijský Serafim (Melkoňan), arcibiskup kaširský Feognost (Guzikov), arcibiskup jakutský a lenský Roman (Lukin), biskup troický Pankratij (Žerděv), biskup Vyborgský a priozerský Ignatij (Punin), biskup turovský a mozyrský Leonid (Fil), biskup rybinský a danilovský Veniamin (Lichomanov), biskup sočijský a tuapsinský German (Kamalov), biskup kostomukšský a kemský Ignatij (Tarasov) a biskup pěreslavský a ugličský Feoktist (Igumnov).[5]
Dne 25. srpna 2020 byl Svatým synodem ustanoven biskupem kostomukšským a kemským.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l Moskevský patriarchát
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 30 мая 2019 года
- ↑ Игумен Борис (Баранов), избранный викарием Ярославской епархии, возведен в сан архимандрита
- ↑ Состоялось наречение архимандрита Алексия (Поликарпова) во епископа Солнечногорского, архимандрита Игнатия (Григорьева) во епископа Чистопольского и архимандрита Бориса (Баранова) во епископа Некрасовского
- ↑ В день памяти преподобных Сергия и Германа Валаамских Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Валаамском монастыре и возглавил хиротонию архимандрита Бориса (Баранова) во епископа Некрасовского
- ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 25 августа 2020 года
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (rusky) Oficiální stránky eparchie