Bohuslav z Michalovic
| Bohuslav z Michalovic | |
|---|---|
 Znak a titul Bohuslava z Michalovic z roku 1605 na stěně místnosti zemských desk ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Text pod znakem zní: Bohuslaw z Michalowicz na Rweniczích a Komorn. Sedle. Místo Pýsarž k. Czeskeho. | |
| Purkrabí Hradeckého kraje | |
| Ve funkci: 1619 – 1620 | |
| Panovník | Fridrich Falcký |
| Předchůdce | Kašpar Kaplíř ze Sulevic |
| Nástupce | Fridrich z Bílé |
| Člen direktoria za rytířský stav | |
| Ve funkci: 1619 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | Kryštof Fictum z Fictumu |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Místokancléř Českého království | |
| Ve funkci: 1611[zdroj?] nebo 1612 – 1617 | |
| Panovník | Matyáš |
| Místopísař Českého království | |
| Ve funkci: 1590 – 1611 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | Kryštof Želinský ze Sebuzína |
| Nástupce | Jan Bukovanský Pinta z Bukovan |
| Narození | 1565 |
| Úmrtí | 21. června 1621 (ve věku 55–56 let) Staroměstské náměstí |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Rodiče | Jan z Michalovic |
| Commons | Bohuslav z Michalovic |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslav z Michalovic (1565 – 21. června 1621, Praha) byl bratrsko-kalvínský politik a právník, rytíř z rodu vladyků z Michalovic, člen direktoria českých stavů v době stavovského povstání (1618–1620).
Život
[editovat | editovat zdroj]Bohuslav z Michalovic pocházel ze žatecké rodiny erbovních měšťanů, kteří ve městě patřili k nejbohatším.[1] Jeho stejnojmenný děd, Bohuslav st. z Michalovic, zastával v Žatci v letech 1547–1568 funkci královského rychtáře.[2] Bratr Bohuslava st. Petr, který se v Žatci rovněž stal královským rychtářem, dosáhl roku 1571 povýšení rodiny do rytířského stavu. Před stavovským povstáním působil Bohuslav z Michalovic v letech 1590–1611 jako místopísař české dvorské kanceláře, což byla třetí nejvyšší hodnost v tomto úřadě.[3] V letech 1611–1617 zastával funkci místokancléře. Za Fridricha Falckého byl purkrabí Hradeckého kraje.[4] V jeho domě byla poprvé čtena Apologie a setkávali se zde vzbouřenci, kteří připravovali svržení Ferdinanda II.[5]
V únoru 1621 jej dle císařského listu zatkli a uvěznili v Bílé věži Pražského hradu. Mimořádný tribunál jej odsoudil k popravě na Staroměstském náměstí spolu s dalšími českými pány. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa, dostal částečné omilostnění, takže byl „pouze“ sťat.[6] Na popraviště vešel jako sedmý z rytířského stavu a jako desátý v celkovém pořadí. Kat jeho ruku položenou na hlavě pověsil na Staroměstské mostecké věži.
Jeho lebka měla být pohřbena v kostele v Michalovicích u Kosmonos, ve třicátých letech 19. století objevili cínovou skříňku s lebkou uloženou v hrobce, ovšem rodina Bohuslava z Michalovic ves Michalovice nevlastnila a nemohla zde tudíž mít hrobku.[7]
Majetek
[editovat | editovat zdroj]Jádrem Bohuslavova majetku byla panství Ervěnice a Nové Sedlo,[8] ale od roku 1612 mu patřila také část Komořan.[9] Během stavovského povstání koupil Strupčice a církevní statek Škrle, který české stavy zabavily oseckému klášteru. Samotný osecký klášter koupila Bohuslavova manželka.[8] Ke škrlskému statku patřily mimo jiné vesnice Bylany, Vysočany nebo Hošnice.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ROEDL, Bohumír. Žatecká rodina Hošťálků z Javořice. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka, 1997. 264 s. ISBN 80-901944-3-5. S. 74–75.
- ↑ KATZEROWSKY, Wenzel. Die königliche Richter von Saaz. S. 62. Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen [online]. [cit. 17.3.2021]. Roč. XVIII, 1880, čís. 1, s. 62. Dostupné online.
- ↑ PALACKÝ, František. Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků. Praha: [s.n.], 1832. Dostupné online. S. 375. (Dále jen Palacký 1832).
- ↑ Palacký 1832, s. 376–377.
- ↑ http://leccos.com/index.php/clanky/michalovic-,bohuslav[nedostupný zdroj] Z Michalovic Bohuslav
- ↑ PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. Praha: Rodiče, 2004. ISBN 80-86695-44-1. Kapitola Msta, s. 283. Dále jen Petráň (2004).
- ↑ Petráň (2004), s. 325.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Strupčice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4166-6. S. 22.
- ↑ SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETRÁŇ, Josef. Staroměstská exekuce. 4. vyd. Praha: Rodiče, 2004. 320 s. ISBN 80-86695-44-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav z Michalovic na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslav z Michalovic
