Bohumil Šíma
| Bohumil Šíma | |
|---|---|
| Narození | 18. dubna 1928 Nezdice  Československo |
| Úmrtí | 10. února 1955 (ve věku 26 let) Věznice Pankrác Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohumil Šíma (18. dubna 1928[1] Nezdice – 10. února 1955 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1955 popraven.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v roce 1928 v Nezdicích.[2] Jeho rodiče vlastnili pilu, jež byla v roce 1951 po komunistickém puči znárodněna.[3] Od roku 1938 žil na samotě poblíž Kojetína. Absolvoval pět tříd obecné školy a posléze také tři třídy měšťanské školy v Petrovicích. Další dva roky studoval na pilařské škole v Táboře. Měl dva sourozence, bratra Josefa a sestru Marii. Byl příznivcem Československé strany lidové.[4]
Po únoru 1948[editovat | editovat zdroj]
Po komunistickém převratu v roce 1948 se zapojil do nově vzniklé protirežimní skupiny Černý lev 777 založené Jaroslavem Sirotkem a Jiřím Řezáčem.[5][6] Kromě šíření protirežimních letáků, zastrašování místních funkcionářů KSČ či záměrného poškozování vedení elektrického napětí skupina podnikla dva bombové útoky a zahájila střelbu na jednoho ze straníků. V červenci 1949 zničil výbuch v Sedlčanech místní sekretariát KSČ a v květnu 1950 způsobil bombový útok smrt příslušníka SNB. Skupina poté svou činnost utlumila (i kvůli pobytu Šímy v letech 1950 až 1952 na vojně)[7] a Šímovi i dalším odbojářům se dařilo několik let dopadení Státní bezpečností unikat. Od roku 1952 pracoval v Milevsku jako dělník.[4] Ještě na jaře 1954 se Šíma podílel na vytvoření protikomunistického nápisu na místní silnici. Skupina byla nakonec odhalena v červenci 1954, přičemž její členové byli posléze zatčeni.[8]
Za trestné činy velezrady, vyzvědačství a obecné ohrožení byl ve veřejném politickém procesu konaném v říjnu 1954 v Milevsku odsouzeni k trestu smrti.[9][10][11] V prosinci 1954 zamítl Nejvyšší soud jeho odvolání a prezident Antonín Zápotocký Šímovi odmítl udělit prezidentskou milost. Popraven byl v únoru 1955 spolu s Řezáčem a Sirotkem.[12][13][14] Řada dalších členů skupiny byla v procesu odsouzena k dlouholetým trestům odnětí svobody.[9]
První pokus o rehabilitaci Šímy v roce 1970 byl neúspěšný a k zastavení trestního stíhání došlo až po sametové revoluci v roce 1997. V roce 1994 byla v Milevsku instalována k uctěna jeho památky pamětní deska.[10] O rok později byla k uctění jeho památky odhalena také pamětní deska v Obděnicích.[15][16] O působení skupiny a aktivitách Šímy podrobně pojednává publikace Ústavu pro studium totalitních režimů z roku 2007 s titulem Osud odbojové organizace Český lev.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jaroslav Sirotek. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Skupina atentátníků Černý lev 777 | Domov. Lidovky.cz [online]. 2008-10-31 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c BURSÍK, Tomáš. OSUD ODBOJOVÉ ORGANIZACE ČERNÝ LEV 777. ustrcr.cz. 2007. Dostupné online.
- ↑ Protikomunistická odbojová skupina Černý lev 777 byla jednou z prvních svého druhu. Zakládající členové byli popraveni na Pankráci – G.cz. G.cz. 2022-02-10. Dostupné online [cit. 2024-06-27].
- ↑ Úkryt v Zadním Chlumu. Příběh uprchlíka Václava Jakeše a rodiny Peckových, která ho skrývala před komunisty. Plus [online]. 2020-02-16 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ odb. skupina Černý lev 777: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Protikomunistický odboj a odpor na Milevsku – medailony – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ a b vrchní světnicová on X. twitter.com. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Po stopách třetího odboje. sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Úkryt v Zadním Chlumu | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2020-02-17 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ V roce 1951 utekl před StB. Patnáct let se potom skrýval ve stodole | Domov. Lidovky.cz [online]. 2010-07-24 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Protikomunistická odbojová skupina Černý lev 777. Za co byli její členové komunisty popraveni?. Náš region [online]. nasregion.cz, 2018-02-22 [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
