Bohdan Pavlů

Bohdan Pavlů
Bohdan Pavlů
	Bohdan Pavlů (okolo 1925)
Narození	3. března 1883; Spešov
Úmrtí	12. května 1938 (ve věku 55 let); Novi Grad
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Povolání	novinář, diplomat, publicista a československý legionář
Příbuzní	Karol Pavlů (sourozenec)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bohdan Pavlů (3. března 1883 Spešov – 12. května 1938 Bosanski Novi, Jugoslávie) byl český a slovenský novinář a literární kritik, československý diplomat a politik.

Život

Narodil se ve Spešově na jižní Moravě. S rodiči se přestěhoval do Dolních Drškovců, okr. Bánovce nad Bebravou. Studoval na Cís. král. vyšším Českém gymnáziu v Uherském Hradišti, na Právnické fakultě KFU v Praze. Byl členem Slovenského spolku Detvan v Praze a Českoslovanské jednoty. Byl redaktorem periodik Čas a Národní listy. V letech 1911 - 1913 působil jako korespondent Národních listů v Berlíně a v Rusku (Peterburg, Kyjev, Moskva).

Byl mobilizován 1. srpna 1914, přešel za ruský front, vstoupil do České družiny a od 28.12.1914 jej štáb ruské III. armády vyslal do Petrohradu, kde navázal spojení se slovenskými i českými krajany a zajatci.

Během 1. světové války se účastnil prvního československého odboje: spolupracoval s předsedou Svazu československých spolků na Rusi Bohumilem Čermákem a pracoval jako redaktor petrohradského krajanského listu Čechoslovák. 14. listopadu 1915 se pak podpisem přidal k veřejnému prohlášení, které vydal Český komitét zahraniční deklarující snahu o vznik samostatného státu a československých legií.

V listopadu 1917 proběhl v Ruském impériu socialistický převrat a vládu nad zemí přebrala komunistická vláda v Moskvě, Pavlů byl zvolen členem Předsednictva Odbočky Československé národní rady na Rusi. Převzal politickou odpovědnost za československé vojsko na Rusi, účastnil ruské anabáze jako předseda Výkonného výboru čsl vojska na Rusi, pak ve funkci 1. podpředsedy (výkonného předsedy) Odbočky ČSNR na Rusi. V lednu 1919 jej M. R. Štefánik jmenoval do čela Zvláštního zboru v Rusku . Dočasní čsl. vláda (T. G. Masaryk, M. R. Štefánik a E. Beneš) ho jmenovali v říjnu 1918 československým diplomatickým zástupcem v Rusku. Toto pověření odevzdal 20.11.1919 svému nástupci Václavu Girsovi a na rozkaz čsl. vlády se vrátil do vzniknuvšího Československa přes Vladivostok a následně mořskou cestou přes USA a Paříž. Do Prahy přijel 6. 2. 1920.

Po krátkém působení jako šéfredaktor novin Slovenský denník v Bratislavě byl povolán do diplomatických služeb.

V letech 1922–1927 působil jako vyslanec v Bulharsku, 1927–1932 v Dánsku a 1935–1937 v Sovětském svazu. Po návratu z Moskvy pracoval na ministerstvu zahraničních věcí jako náměstek.

Zahynul při autonehodě ve městě Bosanski Novi v Bosně.

Odkazy

Reference

↑ Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha druhá, díl III, Pod vedením Prof. T.G. Masaryka (Československý armádní sbor), 1917-1918]. Vydává a obrázkovou část řídí Otakar Vaněk; hlavní spolupracovník Vojta Holeček za vrchní redakce Rudolfa Medka; péčí Památníku odboje; [Praha]: Památník odboje, 1924. 896 stran, [3] l. barevná obrazová příloha. Foto ze strany 483.

Literatura

FERENČUHOVÁ, Bohumila. Bohdan Pavlů : politická biografia 1883-1938 = Bohdan Pavlů : political biography 1883-1938. 1.. vyd. Bratislava: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2021. 511 s. ISBN 978-80-224-1885-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohdan Pavlů na Wikimedia Commons
Autor Bohdan Pavlů ve Wikizdrojích
Dílo Bohdan Ivánovič Pavlů ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohdan Pavlů
Bohdan Pavlů v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století (Libri 1998, ISBN 80-85983-65-6)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Str483.ZaSvoboduII-1] Vaněk, Otakar, ed., Holeček, Vojtěch, ed. a Medek, Rudolf, ed. Za svobodu: obrázková kronika československého revolučního hnutí na Rusi 1914-1920. [Kniha druhá, díl III, Pod vedením Prof. T.G. Masaryka (Československý armádní sbor), 1917-1918]. Vydává a obrázkovou část řídí Otakar Vaněk; hlavní spolupracovník Vojta Holeček za vrchní redakce Rudolfa Medka; péčí Památníku odboje; [Praha]: Památník odboje, 1924. 896 stran, [3] l. barevná obrazová příloha. Foto ze strany 483.

[1]