Bobruška
 Bobruška | |
|---|---|
 bobruška | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | bobruškovití (Aplodontidae) |
| Rod | bobruška (Aplodontia) Richardson, 1829 |
| Binomické jméno | |
| Aplodontia rufa (Rafinesque, 1817) | |
.png) Mapa rozšíření
Aplodontia rufa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bobruška (Aplodontia rufa) je hlodavec z podřádu veverkočelistní (Sciuromorpha). Je jediným žijícím druhem rodu Aplodontia i čeledi bobruškovití. Vyskytuje se v podhorských oblastech při pacifickém pobřeží Severní Ameriky.
Jde o 30–45 cm dlouhého hnědo-šedě zbarveného zavalitého býložravce s velmi krátkým ocasem. Vzhledem připomíná menšího bobra, ale je mnohem víc příbuzný s veverkovitými. Je považován za nejprimitivnějšího hlodavce.[1]
.JPG)
.jpg)
.JPG)
Bobruškovití hlodavci (Aplodontidae) – předchůdci současného severoamerického druhu Aplodontia rufa – žili ve starších třetihorách hojně v celé Eurasii; jsou známí například v Číně a Mongolsku.[2]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Jsou známy poddruhy:[3]
- Aplodontia rufa rufa Rafinesque, 1817
- A. r. californica Peters, 1864 – bobruška rudá kalifornská
- A. r. humboldtiana Taylor, 1916
- A. r. nigra Taylor, 1914 – bobruška rudá černá
- A. r. pacifica Merriam, 1899
- A. r. phaea Merriam, 1899
- A. r. rainieri Merriam, 1899
Vědecké synonymum: Anisonyx rufa (Rafinesque, 1817)[3]
Mezitaxonové vztahy
[editovat | editovat zdroj]Na bobrušce parazituje sametka bobrušková (Aplodontophila aplodontiae) z třídy pavoukovců.[3]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Žije na západě Severní Ameriky, od jižních částí kanadské Britské Kolumbie až po Sanfranciský záliv na jihu, kde se vyskytují dvě ostrůvkovité populace.[1] Na východě zasahuje do pohoří Sierra Nevada.[4]
Vytváří sedm poddruhů. Z nich Aplodontia rufa nigra je považován za ohrožený. Přibližně pouhých 100 jedinců v deseti populacích žije v okolí městečka Point Arena 150 km severozápadně od San Francisca.[5] Poddruh A. rufa phaea žijící ostrůvkovitě u severního pobřeží Sanfranciského zálivu je klasifikován jako zranitelný; ostatní poddruhy jsou málo dotčené.[1]
Zdržuje se především na zalesněných nebo hustě křovinatých místech kolem řek či jezer, často v oblastech s vyššími srážkami, kde je půda nasáklá vodou. Byla pozorována i ve výšce 2200 m n. m., ale většinou žije v mnohem nižších polohách.[1]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Bobruška je podsadité zvíře s krátkýma nohama. Dosahuje výšky asi 120 mm. Tělo je dlouhé 300–460 mm, ocas jen 10–40 mm.[1] Dospělí jedinci mohou vážit až 1800 g, ale průměrná váha samců je 830 g a samic 770 g. Všechny končetiny mají pět prstů, které jsou na předních nohách relativně dlouhé – bobruška je používá k hrabání.
Má malé oči a mohutnou dolní čelist. V tlamě má celkem 22 zubů. Její zubní vzorec je
- 1.0.2.3
- 1.0.1.3
Srst je hustá a krátká, šedě hnědá, prorostlá tmavšími chlupy. Barva se však mění od načervenalé do černavé podle poddruhu. Mladší jedinci jsou zbarveni více do šeda.[1] Samice mají šest bradavek.[6]
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Bobrušky většinou žijí samotářsky a jen někdy se sdružují do společensky slabě vázaných kolonií. Populační hustotu zvířat uvádějí různí autoři rozdílně – od čtyř po dvacet jedinců na hektar.[1]
V zemi si bobruška buduje systém mělkých nor, které jsou několik metrů dlouhé a mají průměr 10–25 cm. Nory vedou k hlavnímu hnízdu a několika spížím, které jsou využívány zejména v zimě, protože během ní neupadá bobruška do zimního spánku. (Nákres chodeb poddruhu Aplodontia rufa phaea viz CH. L. Camp.[7])
Bobruška konzumuje téměř jakoukoli rostlinnou potravu. Při hledání potravy se jen málokdy vzdaluje více než několik metrů od nory.[1] Požírá všechny zelené části rostlin, obzvláště ráda má kapradiny. V zimě, když se k nim nemůže dostat, okousuje větvičky keřů a stromů i kůru. Není však příliš obratným lezcem, a proto se pohybuje jen v nižších partiích stromů (do 7 m nad zemí). Potravu hledá častěji v noci.
Během 24 hodin vykazuje 5–7 period aktivity, které střídá s odpočinkem v hnízdě.[5] Aktivní může být v kteroukoli denní nebo noční dobu.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Páří se v zimě od ledna do března. Mláďata se rodí po 28–30 dnech březosti obvykle od konce února do začátku dubna.[1] Zajímavostí je, že všechny samice v konkrétní populaci dosahují ovulace každý rok ve stejnou dobu.
Samice bobrušky rodí 2–3 mláďata. Ta při narození váží 18–29,5 g a jsou kojena obvykle 8 týdnů. Oči se jim plně otevírají pozdě – někdy až po 50 dnech. Dospělosti dosahují v druhém roce života. Dožívají se věku 5–6 let.
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Poddruhy Aplodontia rufa nigra a A. r. phaea jsou ohrožovány lesními požáry, pastvou hospodářských zvířat, expanzí cizokrajných druhů rostlin, opatřeními na hubení hlodavců, změnami přirozeného toku vodních toků, výstavbou silnic a sídlišť, kočkami a psy.[5]
Predace
[editovat | editovat zdroj]Mezi predátory bobrušky patří především kojot, rys červený, kočka a pes.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Mountain Beaver, s. 1245–1246. (anglicky)
- ↑ FEJFAR, Oldřich. Nálezy fosilních savců III. Fauna hnědouhelné pánve. Živa. 2011, č. 3, s. 144. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nalezy-fosilnich-savcu-iii-fauna-hnedouhelne-panve.pdf
- ↑ a b c Bobruška. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2025 [cit. 2. 1. 2024]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id34926/
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2010 [cit. 2024-01-02]. Kapitola Aplodontia rufa. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d FELLERS, G. M.; LIDICKER, W. Z., Jr.; LINZEY, A. V., et al. Mountain Beaver; Aplodontia rufa. The IUCN Red List of Threatened Species in 2016 [online]. 09 September 2016 (errata version publ. in 2017) [cit. 2.1.2024]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Encyklopedie hlodavců [online]. [cit. 2011-03-10]. Kapitola Bobruška. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ CAMP, Charles Lewis. Excavations of burrows of the rodent aplodontia, with observations on the habits of the animal. University of California publications in zoology. 1918, vol. 17, no. 18, s. 520 a 521. Dostupné také z: https://www.biodiversitylibrary.org/item/93466#page/627/mode/1up
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CAMP, Charles Lewis. Excavations of burrows of the rodent aplodontia, with observations on the habits of the animal. University of California publications in zoology. 1918, vol. 17, no. 18, s. 517–536. [27 lit.] Dostupné také z: https://www.biodiversitylibrary.org/item/93466#page/627/mode/1up
- CANARIS, Albert G. and BOWERS, Denise. Metazoan Parasites of the Mountain Beaver, Aplodontia Rufa (Rodentia: Aplodontidae), from Washington and Oregon, with a Checklist of Parasites. The Journal of Parasitology. 1992, vol. 78, no. 5, s. 904–906. Dostupné také z: https://doi.org/10.2307/3283326.
- FEJFAR, Oldřich. Nálezy fosilních savců III. Fauna hnědouhelné pánve. Živa. 2011, č. 3, s. 140–144. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/nalezy-fosilnich-savcu-iii-fauna-hnedouhelne-panve.pdf
- HOPKINS, Samantha S. B. The evolution of fossoriality and the adaptive role of horns in the Mylagaulidae (Mammalia: Rodentia). Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2005, vol. 272, issue 1573, s. 1705–1713. Dostupné z: http://doi.org/10.1098/rspb.2005.3171
- ROBOVSKÝ, Jan. K čemu byly rohy bobruškám?. Vesmír. 2006, roč. 85 (127), č. 3. Dostupné také z: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-3/k-cemu-byly-rohy-bobruskam.html
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bobruška na Wikimedia Commons 
Taxon Aplodontia rufa ve Wikidruzích- Bobruška v databázi AnimalDiversity Web
