Blatná hráz
 Blatná hráz | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Údolní niva v přírodní rezervaci Blatná hráz | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 29. listopadu 2002 |
| Vyhlásil | Krajský úřad kraje Vysočina |
| Nadm. výška | 576–614 m n. m. |
| Rozloha | 4,38 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Třebíč |
| Umístění | Cidlina |
| Souřadnice | 49°9′17,23″ s. š., 15°43′5,44″ v. d. |
  Blatná hráz | |
| Další informace | |
| Kód | 2201 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blatná hráz je přírodní rezervace poblíž obce Cidlina v okrese Třebíč v nadmořské výšce 576–614 metrů. Oblast spravuje Krajský úřad Kraje Vysočina.
Důvodem ochrany je údolní niva kolem přirozeně meandrujícího Šebkovického potoka se zbytky potočních olšin uprostřed monokultur smrku. Jedno z posledních nalezišť bledule jarní na okrese Třebíč.
Popis a historie
[editovat | editovat zdroj]Celé území bylo součástí komplexu lesů, západní část však byla zřejmě využívána jako louka k zemědělským účelům, louka je však silně podmáčená a tak od zemědělského užití bylo časem zřejmě upuštěno a louka zarostla nálety olše. Území je v podobě úzkého pruhu v nivě Šebkovického potoka.
V roce 1998 byl připraven plán péče a v roce 2002 bylo území vyhlášeno. Již od pozorování v osmdesátých letech bylo objeveno, že nálety smrku poškozují populaci bledule, smrky postupně zastiňovaly plochy s bledulemi. V devadesátých letech se v západní části území objevily oplocenky, které území chránily před přerýváním divokými prasaty, které tak ohrožovali populaci bledule jarní, v roce 1999 a 2001 byly postupně vyřezávány nálety smrku. Oplocenky byly po přibližně 10 letech odstraněny, neboť v nich nebylo možné spásat keře a ty se časem rozrostly a oplocenky ani neprospěly rozrývání území.[3]
Později z důvodu kůrovcové kalamity téměř zmizely smrky a to i po okrajích území a tak téměř neexistuje terénní vymezení.[3]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Téměř po celém území se objevuje hojně bledule jarní, ta je i hlavním předmětem ochrany, spolu s údolní nivou.
V prostoru rezervace se objevují typicky vyvinutý fytocenózy přípotočních olšin s občasnými jedinci smrku. V podrostu se objevuje kapradina rozložená, řeřišnice hořká a pryskyřník plazivý v bahnitých plochách, ostřice řídkoklasá a ostřice prodloužená, mokrýš střídavolistý, devětsil bílý, škarda bahenní nebo vrbina obecná. Občasně se v podrostu objevují i sasanka hajní, prvosenka jarní, kozlík dvoudomý, kozlík výběžkatý, zběhovec plazivý, pitulník horský, děhel lesní, krabilice chlupatá nebo ptačinec hajní. Objevují se i keře krušiny olšové nebo kaliny obecné.[3]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Do konce roku 2024 nebyl znám žádný průzkum fauny, ale v roce 2020 při sestavování plánu péče byly pozorovány druhy ptáků, jako např. strakapoud prostřední, brhlík lesní, holub doupňák a krkavec velký.[3]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Geomorfologicky spadá Blatná hráz pod Brtnickou vrchovinu, v podloží se nachází prekambircké metamorfované horniny, primárně pararuly s pruhy kvarcitů. Úpatí kopce Maková je překryto hlinitokamenitými sedimenty. Niva potoka je tvořena fluviálními písčitohlinitými sedimenty.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e POKORNÝ, Jan. Plán péče o přírodní rezervaci Blatná hráz na období 2021–2029 [online]. AOPK, 2020 [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatná hráz na Wikimedia Commons
