Bjarni Thorarensen
| Bjarni Vigfússon Thorarensen | |
|---|---|
 Portrét Bjarniho Thorarensena z roku 1839 od Augusta Mayera | |
| Narození | 30. prosince 1786 Kjalarnes,  Dánský Island |
| Úmrtí | 25. srpna 1841 (ve věku 54 let) Möðruvellir v Hörgárdaluru, Dánský Island |
| Povolání | právník, úředník, básník |
| Národnost | islandská |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Literární hnutí | romantismus |
| Významná díla | Eldgamla Ísafold (Starobylý Island) |
| Manžel(ka) | Hildur Bogadottir (1799-1882) od roku 1820 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bjarni Vigfússon Thorarensen (30. prosince 1786, Kjalarnes, dnes součást Reykjavíku – 25. srpna 1841, Möðruvellir v Hörgárdaluru) byl islandský právník, úředník a romantický básník.[1][2]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Bjarni Thorarensen pocházel z prominentní rodiny soudce. Nejprve se vzdělával u soukromých učitelů, pak roku 1803 začal studoval práva na Kodaňské univerzitě a studium dokončil roku 1806. Při studiích navštěvoval přednášky dánsko-německého filozofa Henrika Steffense, který uvedl do Dánska romantismus. Velký vliv na něj měli také Adam Oehlenschläger, Esaias Tegnér a Friedrich Schiller.[3][4]
Pobyt v zahraničí v něm zvýšil jeho nostalgickou oddanost Islandu, který považoval na rozdíl od Dánska za kolébku hrdinství. V cizině také napsal svou báseň Eldgamla Ísafold (tiskem 1819, Starobylý Island), která se na Islandu stala celonárodně uznávanou písní. Roku 1811 se vrátil na Island a pracoval jako zástupce soudce a od roku 1817 jako soudce Nejvyššího soudu. Roku 1833, se stal zástupcem guvernéra severního a východního Islandu.[3][4][5] Zemřel nečekaně na mrtvici ve svém sídle v Möðruvellir v Hörgárdaluru v noci z 24. na 25. srpna 1841 a je zde také pohřben.[6]
Bjarni Thorarensen ve svém díle vyšel z klasicismu, ale brzy se stal jedním z hlavních propagátorů romantismu na Islandu. Patří mezi nejvýznamnější islandské básníky před Jónasem Hallgrímssonem. Jónas Bjarniho dílo nesmírně obdivoval a pečlivě ho studoval a jeho vlastní raná poezie je jí hluboce ovlivněna. Oba dva se poměrně dobře znali a měli vzájemný velký respekt k práci toho druhého.[5][6]
Bjarni obdivoval staré islandské tradice a snažil se o návrat Islanďanů zpět k jejich vlastní minulosti, například v básni Thú nafnkunna landid (Ty věhlasná země). K jeho nejlepším dílům patří milostné básně a elegie. V básni Veturinn (Zima) se ukázal jako portrétista přírody. Jeho básně vycházeli časopisecky, knižně jako Kvæði (Básně) roku 1847 a jako celek v roce 1935.[3][4]
Politicky byl spojen s „muži z Fjölniru" („Fjölnismenn"), skupiny kolem národního islandského časopisu založeného Jónasem Hallgrímssonem, a propagoval obnovení Althingu (islandského parlamentu). Roku 1816 patřil k zakladatelům Islandské literární společnosti („Hið íslenska bókmenntafélag")[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HEGR, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 313-314.
- ↑ HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 441.
- ↑ a b c Bjarni Vigfússon Thórarensen. Encyclopædia Britannica.Dostupné online
- ↑ a b c Bjarni Thorarensen. Store norske leksikon. Dostupné online
- ↑ a b JÓNSSON, Finnur. Thorarensen, Bjarni Vigfússon. Salmonsen's Konversationslexikon. Project Runeberg. Dostupné online
- ↑ a b c Bjarni Thorarensen. University of Wisconsin-Madison. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- THÓRARENSEN, Bjarni Vigfússon. Kvæði. Google Books. Dostupné online
- THÓRARENSEN, Bjarni Vigfússon. Ísland. Wikiheimild. Dostupné online
- Thórarensen, Bjarni Vigfússon. Academic Dictionaries and Encyclopedias. Dostupné online
- HALLGRÍMSSON, Jónas: Bjarni Thorarensen, Elegy. University of Wisconsin-Madison. General Library System. Dostupné onlinel
